Seznámení s Windows 8 (3. díl): nové možnosti ochrany dat

Moderátor: Mods_senior

Uživatelský avatar
Jiří Macich ml.
Externí přispěvovatel
Level 1.5
Level 1.5
Příspěvky: 138
Registrován: září 12
Bydliště: Proboštov u Teplic
Pohlaví: Muž
Stav:
Offline
Kontakt:

Seznámení s Windows 8 (3. díl): nové možnosti ochrany dat

Příspěvekod Jiří Macich ml. » 05 lis 2012 15:37

Seznámení s Windows 8 (3. díl): nové možnosti ochrany dat

Win8.jpg
Win8.jpg (7.11 KiB) Zobrazeno 6483 x


Historie souborů doplňuje dosavadní možnosti zálohování

Ve světle zjištění, že zálohovací funkce Windows 7 využívá pouze pět procent uživatelů oblíbeného systému, se Microsoft rozhodl, že ve Windows 8 přijde s novým řešením pro zálohu dat. Staré známé zálohovací nástroje z Windows 7 sice zůstávají k dispozici, ale důraz je kladen na novou zálohovací funkci zvanou Historie souborů.

V praxi nejde o nic jiného než verzování. Windows 8 umožňují v pravidelných intervalech kopírovat aktuální podobu složek a souborů a archivovat ji. V případě potřeby pak lze z archivu obnovit starší verzi jednotlivých souborů i celých složek. Popisem může funkce Historie souborů připomínat funkci Předchozí verze známou z Windows Vista a Windows 7, ovšem srovnání tyto dva nástroje nesnesou.

Funkce Předchozí verze je odkázána na záložní kopie uchované při běžném zálohování s pomocí systémového nástroje, který v praxi ale témž nikdo nepoužívá. Záložní kopie se též vytvářejí při generování bodu obnovy pro navrácení systému do dřívějšího stavu např. v případě nesprávné funkčnosti. Ovšem u uživatelských souborů to platí jen ve zlomku případů.

Historie souborů ve Windows 8 pracuje zcela samostatně. Zálohy lze ukládat kamkoliv. Teoreticky tedy i na tentýž pevný disk, na kterém jsou uloženy i původní soubory. Pak ovšem je funkčnost Historie souborů omezena, protože nepomůže při selhání pevného disku, ale jen při nechtěném smazání nebo přepsání souboru, jeho poškození, případně uložení nežádoucích změn.

Microsoft doporučuje, aby uživatelé archivovali dřívější verze souborů na externí paměťové médium (např. tedy flash disk nebo externí pevný disk), případně využili služeb síťového úložiště. K tomuto doporučení se nelze nepřipojit. Data jsou před selháním hardwaru počítače ohrožena i při zálohování na jiný interní pevný disk mnohem více, než při záloze s pomocí externího úložného zařízení.

Problém je, že Historie souborů neumí využít celou kapacitu takového zařízení. Dovoluje zužitkovat nanejvýš dvacet procent z ní. Čím větší kapacitu má zvolené zařízení pro zálohování, tím více různých verzí souborů a složek bude možné zpětně uchovávat. Jakmile prostor dojde, tak si ve výchozím nastavení Windows 8 řeknou o ruční promazání archivovaných verzí nebo použití jiného úložného zařízení.

01.png

Volitelně lze nechat starší verze mazat automaticky po uplynutí určité doby (třeba několika měsíců) nebo při vyčerpání přiděleného prostoru. Je velká škoda, že Windows 8 neumožňují využít celou kapacitu úložiště. Navíc pak, že přidělený prostor lze určit jen v relativních číslech. Dvacet procent u 32GB flash disku je oproti dvaceti procentům 1TB externího disku samozřejmě rozdíl a nad dvacet procent systém neumožňuje jít.

Microsoft zřejmě chtěl, aby záloha nevyčerpala uživateli veškerou kapacitu daného zařízení. Jinak se omezující možnosti nastavení Historie souborů nedají rozumně vysvětlit. Nicméně možnosti pro pokročilé uživatele, kteří vědí, co a proč chtějí změnit, by přítomné být měly. Bohužel nejsou. Totéž platí i o výběru souborů k zálohování, který takřka neexistuje.

Automaticky se zálohují soubory a složky z plochy a všech knihoven. Spolu s nimi i oblíbené položky z prohlížeče Internet Explorer a kontakty ze systémového adresáře. Kdo není zvyklý používat knihovny, které se poprvé objevily za účelem sdružování složek s podobným obsahem ve Windows 7, bude mít se zálohováním Windows 8 minimálně zpočátku problém.

02.png

Přidat nové složky do zálohovacího procesu je možné jen nepřímo jejich přiřazením do některé ze stávajících knihoven anebo vytvořením knihovny nové. Případně je možné je uložit na plochu, jejíž obsah se taktéž automaticky zálohuje. Ze zálohovacího procesu lze vyřadit vybrané knihovny či jen některé složky z nich. Už však nelze vyřadit konkrétní soubory, soubory vybraného typu nebo soubory od určité velikosti.

Zejména poslední možnost by se přitom hodila, když Historie souborů nedovoluje využít kapacitu úložného zařízení, kam se budou zálohy ukládat, bez omezení. Bylo by proto vhodné mít alespoň možnost vyřadit objemné soubory ze zálohovacího procesu jako je to běžné u všech kvalitnějších zálohovacích programů.

Za pochvalu ovšem stojí minimální zátěž moderních počítačů při vytváření zálohy. Interval jejího provádění tak intenzivně pracující uživatelé mohou z přednastavené hodiny zkrátit až na deset minut bez obav z negativního vlivu na výkon počítače. Z pohledu intenzivně pracujícího uživatele je ovšem škoda, že Historie souborů nearchivuje každou verzi souboru, která byla uložena, nýbrž jen tu verzi, která je dostupná v době provádění zálohy (proto jsou vhodnější kratší intervaly).

Virtuální úložiště přináší přívětivou alternativu k RAID poli

Novinkou ve Windows 8 je funkce Prostory úložišť (doslovný překlad do češtiny je pravda poněkud kostrbatý), která je částečnou alternativou k softwarovému nebo hardwarovému RAID poli přívětivější vůči běžnému uživateli. Správa úložišť a klasická RAID pole mají při vzájemném srovnání svá pro a proti, což by bylo na dlouhé povídání. Zaměřme se tedy jen na to, co umí Prostory úložišť.

03.png

Ta dovede spojit více interních nebo externích pevných disků do jednoho tzv. fondu. Použít flash disk nebo třeba síťové úložiště není možné. Podporovány jsou skutečně jen interní a externí pevné disky. Jak s fondem naložíte, určuje typ uložiště nebo úložišť, pro která jej využijete. Systém podporuje tři typy úložišť. Základní možností je ovšem zrcadlení obsahu jednoho disku na jeden až dva další resp. ukládání všech dat vždy zároveň na tři pevné disky.

Může jít o pevné disky různé velikosti. Jakmile je nejmenší z nich zaplněn, stačí připojit další disk, aby nadále platilo, že data jsou vždy na dvou až třech různých discích. Kapacita úložiště obecně vůbec nemusí odpovídat kapacitě disků, které jej zrovna tvoří. Kapacita je virtuální, takže po vyčerpání reálně dostupné kapacity je možné jednoduše připojením nového disku kapacitu rozšířit během několika sekund.

Zrcadlením lze chránit data (soubory a složky) před selháním jednoho až dvou disků. Nadále jsou dostupné na zbylém disku nebo zbylých discích. Při poruše se tedy nic vážného neděje. Data budou nadále k dispozici, jako kdyby žádný disk neselhal. Vadný disk pak stačí ve vhodnou chvíli vyměnit za nový. Není nutné to provést okamžitě po selhání, ale při zrcadlení jen na dva disky už pak chybí ochrana proti selhání.

04.png

Při zrcadlení na tři disky je však stále poskytována ochrana ještě před selháním dalšího disku, takže s výměnou vadného disku lze klidně počkat do nejbližší výplaty pro nákup nového disku nebo na vyřízení reklamace vadného disku, který selhal ještě během záruční lhůty. Zrcadlení na tři disky je opravdu výhodné, elegantně jednoduché a otevření možnosti kdykoliv jednoduše navýšit kapacitu.

Funkce Prostory úložišť též umí bez ochrany před selháním disku využít diskový fond pro spojení kapacity více disků do jednoho velkého virtuálního úložiště. Už se vám tak nemusí točit hlava z nových a nových diskových písmenek, jak s řešením nedostatku místa pro data přidáváte nové a noví pevné disky. Pro náročnější uživatele je tu pak ještě při dostupnosti tří disků paritní ochrana před selháním jednoho z nich.

05.png

Správa úložišť má ale jedno zásadní omezení. Neumožňuje jakkoliv manipulovat se systémovým diskem, protože před přidáním nového disku do fondu je nutné jeho zformátování. Chránit tedy obsah systémového disku před jeho selháním lze ve Windows 8 jen za pomoci vytváření bitové kopie. Stejně jako ve Windows 7 pak je možné z bitové kopie na nový disk obnovit obsah toho starého bez nutnosti vše znovu instalovat a nastavovat.

BitLocker a BitLocker To Go nyní dostupnější širší veřejnosti

Technologie BitLocker pro šifrování obsahu pevného disku se objevila již ve Windows Vista. O tři roky později se k ní ve Windows 7 přidala navazující technologie BitLocker To Go pro šifrování flash disků a dalších podobných přenosných paměťových médií. Ovšem funkce byly k dispozici jen pro zákazníky, kteří si zakoupili nejdražší edici Ultimate.

Microsoft s příchodem Windows 8 mění obchodní politiku. Počet edic zredukoval na dvě a k zákazníkům prioritně směruje tu lépe vybavenou, tedy Windows 8 Pro, která není nikterak přemrštěně drahá. Funkce BitLocker a BitLocker To Go v ní přitom nechybí, takže se stávající dostupnějšími pro širší uživatelskou základnu.

06.png

BitLocker umí ochránit pevný disk včetně toho systémového před neautorizovaným přístupem k datům, aniž by se ovšem oprávněný uživatel musel jakkoliv starat o dešifrování a šifrování dat. Například při kopírování souborů ze šifrovaného disku na nešifrovaný flash disk automaticky dojde k dešifrování dat a uložení v této podobě.

Při zašifrování systémového pevného disku, tedy disku, na kterém jsou nainstalována Windows 8, je pak možné ochránit přístup k počítači heslem na mnohem vyšší úrovni, než to umožňuje heslo k uživatelskému účtu. Systém bez zadání správného hesla zkrátka nenaběhne a nedešifrují se soubory obsažené na disku. Například při ztrátě přenosného počítače tak zloděj či nepoctivý nálezce nezíská přístup ke všem vašim datům.

Platí to, i když disk nepoctivec vymontuje a pokusí se z něj data dostat prostřednictvím jiného počítače. Nemá nárok. Jsou stále silně šifrována. Podobnou ochranu pak technologie BitLocker To Go poskytuje pro flash disky a podobná přenositelná paměťová média. Přístup k jejich obsahu lze ochránit minimálně heslem.

07.png

Snaha se cenní, ale dokonalá ochrana dat vypadá jinak

K technologiím BitLocker a BitLocker To Go se těžko hledá nějaká opodstatněná výtka, ale nové funkce pro ochranu dat před jejich ztrátou si už kritiku zaslouží. Historie souborů má minimum možností nastavení, ale že by to vedlo k jednoduššímu používání, to se říci nedá. Mnohým uživatelům bude dělat problém navázání funkce na systém organizace dat za použití knihoven.

Nemožnost vyhradit si pro zálohu celou kapacitu vybraného média pak vede k neustálému řešení nedostatku místa pro archivaci dalších verzí souborů, protože ve výchozím nastavení systém po vyčerpání přidělených pěti procent nutí k reakci uživatele. Sám si nepomůže, tedy nesmaže stará data. Z určitého úhlu pohledu plus, z jiného úhlu pohledu mínus.

Aby dvacet procent kapacity bylo dostatečným prostorem pro efektivní zálohování resp. verzování, bude nutné si pořídit úložiště s opravdu vysokou kapacitou mnohonásobně přesahující objem zálohovaných dat. Cenově výhodné se jeví sáhnout po síťovém úložišti, kam bude moci zálohovat celá domácnost nebo firma. Třeba síťový disk MyBook Live nebo MyBook Live Duo z dílny společnosti Western Digital. Každopádně vyspělý zálohovací software má nadále své místo na trhu.

Prostory úložišť jsou velmi zajímavou funkcí, kterou však sráží nemožnost chránit systémový disk. Zde je pořád nutné využit hardwarově realizovaného pole RAID 1, případně i některého ze složitějších polí pro ochranu dat a zvýšení výkonu zároveň (např. RAID 5). Dalším neduhem je chybějící podpora síťových úložišť. Mnohá z nich by přitom svou kapacitou v rychlých gigabitových sítích (GLAN) byla zajímavým přírůstkem do diskového fondu.

Doporučení na závěr

Co z předchozích odstavců tedy vyplývá? Na zálohování je stále lepší použít specializovaný software bez hloupých omezení realizovaných ve snaze co nejvíce zálohování zjednodušit i pro toho nejméně technicky zdatného uživatele. Vyplatí se třeba Acronis TrueImage Home 2013 nově již dostupný i v české verzi, který Windows 8 podporuje.

Chránit data na nesystémovém disku pomocí zrcadlení na další dva nebo tři s možností navýšení kapacity je skvělá funkce, ovšem nesmí být opomenuto chránit též systémový disk. Minimálně pravidelným vytvářením bitové kopie, ale raději v kombinaci s hardwarovým polem RAID 1. Případně jinou variantu poskytující ochranu před selháním disku.

08.png

Pole RAID 1 chrání před selháním jednoho disku se systémem a umožňuje nerušeně pokračovat v práci. Bitová kopie pak poskytuje ochranu před selháním obou disků naráz (např. při přepětí) a zároveň ji lze použít k obnově poškozené instalace systému do funkčního stavu. Namísto bitové kopie lze využít služeb vyspělých zálohovacích programů jako je právě zmiňovaný Acronis TrueImage 2013.
Autor je nezávislý novinář a publicista věnující se informatice, elektronice a telekomunikacím. V těchto oborech i podniká. Zaměřuje se na tržní segmenty SOHO a SMB.

Reklama
  • Mohlo by vás zajímat
    Odpovědi
    Zobrazení
    Poslední příspěvek
  • Pomoc s výběrem přepěťové ochrany
    od geekercz » 28 srp 2023 21:20 » v Vše ostatní (hw)
    6
    2170
    od X Zobrazit poslední příspěvek
    30 srp 2023 21:45
  • Tato aplikace je z důvodu zajištění vaší ochrany blokována
    od Scanner » 02 dub 2023 14:25 » v Windows 11, 10, 8...
    4
    1658
    od Scanner Zobrazit poslední příspěvek
    07 dub 2023 11:17
  • Wi-Fi router pro dům s možností funkcí Mesh
    od P1X3L » 05 bře 2024 20:12 » v Sítě - hardware
    30
    2404
    od nl635 Zobrazit poslední příspěvek
    08 bře 2024 18:48
  • Propagace služeb - jaké jsou nejlepší možnosti?
    od HelFix » 09 pro 2023 13:16 » v Komunikace na internetu
    1
    1912
    od pikaso.andreas Zobrazit poslední příspěvek
    09 pro 2023 22:15
  • Nové pc do 30 000 kč
    od mtc » 09 pro 2023 18:53 » v Rady s výběrem hw a sestavením PC
    5
    1449
    od mtc Zobrazit poslední příspěvek
    10 pro 2023 17:40

Zpět na “Software články”

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host