Na to ti zcela neodborně řeknu: piš to tak aby ses v tom sám vyznal, nejlépe na první pohled a bez hledání
Zkus si dát v editoru menší písmo, a postav se dál od monitoru. Pokud se ti text slije do skupinek a bloků, a rozeznáš v nich nějakou strukturu, které části spolu souvisejí a navazují na sebe, nebo jsou naopak viditelně oddělené, jsi na správné cestě.
Základ je
horizontální odsazování:
https://en.wikipedia.org/wiki/Indentation_style, třeba Python je na něm přímo založený.
Vyzkoušej si různé styly, časem přijdeš na to co ti vyhovuje víc nebo méně. Já jsem ten můj našel v jedné prastaré učebnici Algolu, podobá se mu Whitesmiths. Předtím jsem používal všechno možné, a například jsem velmi rychle přišel na to že dva sloupce z Pascalu mi v Céčku pro přehlednost nestačí ani náhodou!
Trochu opomíjené, ale neméně důležité, je
vertikální odsazování. Například samostatné souvislé činnosti uvnitř jedné funkce jsou oddělené
jedním prázdným řádkem, a jednotlivé funkce
třemi řádky, takže i zdálky poznáš kde začínají a končí. Je to stejné jako u Morseovky, čárka je dlouhá jako tři tečky, mezera mezi značkami jako tečka, mezera mezi písmeny jako čárka.
To se dodržuje mnohem snáz než to horizontální, a hlavně není tisíc různých způsobů.
Kdysi v TurboPascalu jsem měl IDE nastavené na rozlišení 50x80 (místo standardního 25x80), byl tak vidět mnohem větší kus zdrojáku a lépe se v něm orientovalo. V tom jsou dnešní módní širokoúhlé nudličky úplně na hovno, to je dobré akorát na sledování filmů, ale ne na práci. K psaní by byl mnohem vhodnější monitor umístěný na výšku, jako měly například počítače Xerox Alto:
https://www.youtube.com/watch?v=M0zgj2p7Ww4Které měly grafické rozhraní ovládané myší dřív, než Bill Gates založil Micro-Soft