Jak na domácí síť 5: moderní IP kamery

Moderátor: Mods_senior

Uživatelský avatar
Jiří Macich ml.
Externí přispěvovatel
Level 1.5
Level 1.5
Příspěvky: 138
Registrován: září 12
Bydliště: Proboštov u Teplic
Pohlaví: Muž
Stav:
Offline
Kontakt:

Jak na domácí síť 5: moderní IP kamery

Příspěvekod Jiří Macich ml. » 16 čer 2013 00:52

Jak na domácí síť 5: moderní IP kamery

Sítě1.jpg
Sítě1.jpg (8.01 KiB) Zobrazeno 17241 x


V závěrečném díle seriálu o vybudování, modernizaci, rozšiřování a zabezpečování domácí počítačové sítě se blíže podíváme na tzv. IP kamery. Tato síťová zařízení umožňují monitoring snímané oblasti dnes již velmi jednoduchou cestou například díky aplikaci pro chytrý mobil nebo tablet.

Zatímco tradiční webové kamery jsou navzdory svému názvu určené pro komunikaci prostřednictvím populárních služeb typu Skype, ICQ či Hangouts, tak IP kamery slouží jako monitorovací a dohledová řešení. V minulosti si nacházely uplatnění především ve firemním prostředí, ovšem dnes řada modelů je orientována na využití v domácnosti.

Tomu oproti dřívějšku vedle cenové nabídky odpovídá i uživatelsky přívětivá instalace a snadný dálkový přístup přes Internet bez složité konfigurace vlastní počítačové sítě pro přístup zvenčí. K tomu se dostaneme v následujících odstavcích. Nejdříve si ovšem představme IP kamery jako síťové zařízení a vysvětleme si, k čemu mohou být v domácí počítačové síti dobré.

01.png

Jak již bylo uvedeno, tak IP kamery spadají mezi monitorovací a dohledová zařízení. Jejich primárním účelem je tedy umožnit sledovat vybranou oblast prostřednictvím místní počítačové sítě nebo na dálku prostřednictvím internetového připojení. Díky moderním IP kamerám se odkudkoliv jednoduše můžete podívat, co se právě děje doma.

Stačí k tomu libovolný počítač s internetovým připojením a webovým prohlížečem, popřípadě chytrý mobil nebo tablet. IP kamery též částečně mohou fungovat jako bezpečnostní řešení díky možnosti reagovat na pohyb. Detekovaný pohyb může být spouštěčem pro nahrávání dění před kamerou anebo odeslání varovného e-mailu na zvolenou adresu s fotografiemi nebo krátkým videem v příloze.

Připojení IP kamery k domácí počítačové síti
IP kamera funguje jako samostatné zařízení nezávisle na tom, který počítač právě v domácí síti běží nebo neběží. Může tedy být aktivní nonstop, popřípadě u některých modelů lze načasovat její automatické zapínání a vypínání. K místní počítačové síti se připojuje obvykle klasickým UTP kabelem s koncovkou RJ-45 prostřednictvím síťového routeru (směrovače) nebo switche (přepínače).

02.png

V poslední době se popularitě těší také modely podporující bezdrátové připojení přes Wi-Fi. Obecně je ale vhodnější výše zmíněné připojení IP kamery k síti kabelem. Signál bezdrátové sítě může mít proměnlivou kvalitu, což se pak pochopitelně projeví ve funkčnosti IP kamery. U dohledového a eventuálně i do jisté míry bezpečnostního řešení je žádoucí spolehlivé připojení.

Ostatně bezdrátové připojení se nedoporučuje pro žádné stacionární zařízení, tedy zařízení se svým pevným místem, které není přenášeno. Od stolních počítačů přes herní konzole po IP kamery. Připojení přes kabel poskytuje zpravidla nejen větší spolehlivost spojení, ale i vyšší přenosovou rychlost. Ta je u IP kamer důležitá s ohledem na kvalitu obrazu, kterou jsou schopny nabídnout.

U moderních IP kamer zapomeňte na černobílý obraz v nízkém rozlišení. Barevný obraz je samozřejmostí a stává se jí také rozlišení obrazu o několika megapixelech. To samozřejmě zvedá nároky na síťovou konektivitu, takže při připojování IP kamery přece jen přes Wi-Fi je třeba dbát na to, jaký standard bezdrátové sítě ne podporuje, ale vyžaduje.

V případě modelů s obrazem vyšší technické kvality je to dnes obvykle IEEE 802.11n, který tedy pro (v rámci možností) bezproblémové připojení musí podporovat váš přístupový bod (access point). Ať už jde o samostatné zařízení anebo funkci integrovanou do bezdrátového routeru. Při bezdrátovém připojení kamery je důležité její umístění jen do oblasti se stabilně dobrým signálem.

Ovšem kabel je skutečně spolehlivější. Maximální přípustná délka kabelu mezi IP kamerou a routerem je teoreticky až sto metrů, takže v tomto ohledu kabel omezující nebude. Samozřejmě ale není žádoucí mít kabel zbytečně dlouhý, aby pak přebytečná metráž skončila někde smotaná v klubku.

IP kamery vyžadují napájení z elektrické sítě prostřednictvím přibaleného adaptéru do běžné elektrické zásuvky. Některé modely sice fungují i na různé typy baterií, ovšem ty mají sloužit jen jako záloha, aby kamera byla funkční třeba při nechtěném vytažení adaptéru ze zásuvky. Vybrané modely však lze napájet prostřednictvím síťového kabelu díky PoE (power-over-ethernet).

V místě instalace IP kamery pak není nutná elektrická zásuvka. Naopak je potřeba router s alespoň jedním LAN vstupem podporujícím PoE. Alternativním řešením je PoE injektor, který se zapojí mezi IP kameru a běžný router či switch. Právě ten pak dodá IP kameře podporující napájení přes síťový kabel potřebnou elektrickou energii díky svému vlastnímu připojení do elektrické zásuvky.

Možnosti umístění resp. instalace IP kamery
Možnosti jsou různé. Existují modely určené výhradně k přišroubování na zeď nebo strop. Mezi modely pro domácnosti ovšem převažují ty se stojánkem pro umístění na jakoukoliv rovnou plochu jako je polička, stůl a podobně. Stojánek ovšem velmi často může posloužit jako držák pro přišroubování na zeď.

03.png

IP kamery se stojánkem mají kloub, díky němuž je lze ručně natočit požadovaným směrem. Vyspělejší modely jsou schopné za pomoci integrovaných motorků natáčet objektiv nebo se hýbat celé. Pokryjí tak větší záběr. Převážná část IP kamer na trhu, které mají oslovovat koncové spotřebitele, je určena k vnitřnímu použití ve v zimě vytápěných prostorách.

Existují však samozřejmě také venkovní modely odolávající mrazu, dešti, sněhu či větru. Ty jsou vhodné k monitorování vchodových dveří zvenčí nebo sledování pozemku u domu. Jejich držák je třeba přišroubovat ke zdi anebo je možná instalace pomocí objímky na stožár, na kterém je třeba již televizní anténa a podobně.

Na trhu jsou také modely určené do v zimě nevytápěných prostor, které tedy snesou nižší teploty včetně mrazu. Nejedná se však o venkovní (outdoor) modely, protože nemají odolnost proti dešti, sněhu či větru. Skutečná venkovní kamera musí mít tuto odolnost striktně deklarovanou ve své specifikaci.

04.png

Instalace IP kamery pro vnitřní (indoor) použití pod nějakou ochrannou stříšku, přestože jde o model snášející nižší teploty, je vždy na vlastní riziko. Je třeba si uvědomit, že voda se může dostat i pod stříšku, pokud zkombinujeme déšť či sníh s větrem. Poškození pak logicky nekryje standardní záruka, protože IP kamera byla používána nevhodným způsobem.

Pokročilé bezpečnostní a dohledové funkce
Většina bezpečnostních funkcí IP kamer se točí kolem pohybového senzoru. Základní pohybový senzor je ovšem nespolehlivý, protože způsobuje řadu falešných poplachů. Často stačí, aby slunce zakryl mrak, snížila se úroveň světla a senzor reaguje jako na pohyb. Falešný poplach pak může spustit ve větříku za pootevřeným oknem vlající záclona nebo procházející se domácí mazlíček.

05.png

Základní pohybové senzory nepracují spolehlivě za zhoršených světelných podmínek a jejich funkčnost v noci je nulová. Proto dražší modely k samotnému pohybovému senzoru přidávají ještě PIR čidlo, kdy pohybující se objekt musí vyzařovat teplo. Poplach tedy spustí například procházející osoba, ovšem nikoliv změna světelných podmínek nebo třeba právě zmíněná vlající záclona.

Citlivost je pak možné u vybraných modelů nastavit tak, aby poplach vyvolal jen pohyb člověka, nikoliv domácího mazlíčka. Rovněž se lze setkat s funkcí umožňující v záběru kamery zvolit oblast, kde se na pohyb má či nemá reagovat. Pokud je v záběru kamery televizor, tak se tato funkce obzvlášť hodí, jelikož pohybující se objekty na obrazovce mohou způsobit záplavu falešných poplachů.

Hodit se může i časovač spouštění detekce pohybu pracující nezávisle na časovači spouštění IP kamery. Ta tedy v určitou denní dobu může běžet, ale bezpečnostní funkce navázané na pohybový senzor a PIR čidlo se aktivují třeba až v době, kdy obvykle nikdo není doma. Výhoda IP kamer z PIR čidlem je, že díky reakci na teplo jsou schopné detekovat pohyb i v naprosté tmě.

Takové modely pak obvykle nabízejí hned několik výkonných LED světel pro osvícení vybrané oblasti, aby kamera nesnímala jen černočernou tmu. Dostupné jsou i modely s nočním viděním. LED světlo má dosah jen několik metrů, noční vidění v tomto ohledu omezeno není. Navíc případný narušitel není aktivováním LED světla upozorněn na přítomnost IP kamery.

Investice do IP kamery s motory pro natáčení má smysl pouze tehdy, pokud je podporováno manuální dálkové ovládání a automatické ovládání dle potřeby. Při detekci pohybu se pak kamera může zafixovat na pohybující se objekt a natáčet se jeho směrem. Popřípadě může preventivně střídat pravidelně či nahodile různé pozice, aby pokryla větší prostor, než umožňuje její optika.

Lepší IP kamery nabízejí ochranu proti oslnění, takže se mnohem lépe vypořádají s přímým slunečním svitem. Levnější kamery v takových případech mohou být prakticky slepé. Otáčení obrazu o 90 či 180 stupňů, zrcadlení, přepnutí z barevného obrazu na černobílý či vkládání časového kódu do obrazu je sice pouze softwarová funkce, ale vším vyjmenovaným zdaleka nedisponuje každá IP kamera.

06.png

Digitální zoom je naopak velmi běžný. Optický zoom je u IP kamer pro domácnosti raritou, ale vítanou. Umožňuje přiblížení obrazu bez výrazné ztráty jeho kvality. U digitálního zoomu automaticky přichází nežádoucí efekty jako je šum v obraze, což jistě zná každý, kdo používá třeba digitální fotoaparát. U IP kamer má ovšem digitální zoom mnohem větší zhoubné účinky na kvalitu obrazu.

IP kamery se dnes už nutně neomezují jen na obraz. Řada z nich má integrovaný mikrofon pro zachytávání zvuku z monitorované oblasti. U lepších značek IP kamer jsou používány velmi kvalitní mikrofony schopné zachytit kdejaké šustnutí. Například jinak neslyšné tikání hodin na zdi se při sledování přenosu z IP kamery může proměnit ve zvuk Staroměstského orloje.

Některé IP kamery nabízejí funkci obousměrné komunikace, kdy k mikrofonu doplňují ještě reproduktor, takže „člověk za kamerou“ může komunikovat „s člověkem před kamerou“. Někdy se ovšem na integrovaném reproduktoru či mikrofonu šetří, takže místo nich zákazníci na IP kameře naleznou jen patřičné vstupy pro samostatně prodávaná zařízení coby volitelné příslušenství.

Důležitou bezpečnostní funkcí je také podpora pořizování videozáznamu například při detekci pohybu. Základní modely záznam podporují nanejvýš díky obslužnému programu na běžícím počítači. Některé IP kamery ale umějí nahrávat do vlastní interní flash paměti. Eventuálně disponují slotem pro paměťovou kartu, na kterou dovedou též ukládat zaznamenávaný obraz.

Pro ukládání záznamu z IP kamery může též posloužit NAS server, nezávislé síťové úložiště pro ukládání a sdílení dat v rámci místní sítě. Buď lze pořídit vzájemně kompatibilní NAS server a IP kameru anebo IP kameru schopnou svépomocí ukládat záznam do libovolného místa v místní síti od NAS serveru po sdílený pevný disk v některém z počítačů.

Z hlediska bezpečnosti jsou zajímavé IP kamery schopné ukládání videozáznamu na paměťovou kartu nebo do interní paměti a zároveň také na NAS server. Výhoda je v tom, že pokud dojde k přerušení spojení s NAS serverem, IP kamera stále nahrává na paměťovou kartu či do vlastní paměti. Smysluplnost zdvojeného záznamu se zvyšuje, pokud IP kamera umožňuje nouzový chod na baterii.

Pak také existují kamerové komplety, které vedle hned několika IP kamer nabízejí i centrální řídící jednotku. Ta po osazení pevnými disky funguje částečně jako NAS server, ovšem zároveň ji lze propojit s televizorem nebo monitorem a za pomoci dálkového ovladače či klasicky myši a klávesnice ovládat celý kamerový systém.

07.png

Jednou z funkcí takových řídících jednotek je pak streamování obrazu z IP kamer prostřednictvím technologie DLNA, takže jej díky místní síti lze sledovat nejen na libovolném počítači s pomocí kdejakého multimediálního přehrávače, ale také prostřednictvím chytrých televizorů, různých přehrávačů a všemožných multimediálních center. Všechna tato zařízení DLNA běžně podporují.

Síla cloudu přináší jednodušší IP kamery
Pro přístup k obrazu z IP kamer na dálku přes Internet bylo dříve nutné nakonfigurovat síť tak, aby umožnila přístup zvenčí a nasměrovala takto uživatele k webovému obslužnému rozhraní IP kamery, kterých může být v síti hned několik. Nutná tudíž byla veřejná IP adresa, kterou ovšem nenabízí v ceně služby zdaleka každý poskytovatel internetového připojení.

Totéž platí o statické resp. pevné IP adrese, která je přidělena konkrétnímu zákazníkovi a zůstává zaručeně neměnná třeba i po restartu modemu. Dnes se sice u velkých poskytovatelů málokdy mění i dynamická IP adresa, ovšem možnost její změny bez upozornění tu je. Přitom znalost IP adresy vlastní internetové přípojky byla ještě nedávno nutná pro přístup zvenčí.

Dnešní IP kamery ovšem efektivně využívají potenciál cloud-computingu. Například společnost D-Link, která vyrábí jedny z nejatraktivnějších IP kamer pro domácnosti, domácí kanceláře a malé firmy, provozuje cloudovou platformu mydlink. Ta se staví mezi uživatele mimo síť a právě lokální počítačovou síť.

IP kamery pak komunikují s platformou mydlink, takže není nutné jako dříve otevírat síť pro přímý přístup k IP kamerám zvenčí. Rovněž není potřeba ani veřejná, ani statická IP adresa. Instalační průvodce vše nastaví automaticky během několika desítek vteřin. Založení uživatelského účtu na platformě mydlink není o nic těžší než si založit e-mailovou schránku.

Podobnost s e-mailovou schránkou ovšem nespočívá jen v jednoduchém založen uživatelského účtu. Platforma mydlink umožňuje přistupovat k vlastním IP kamerám přes Internet z webového prohlížeče anebo díky aplikaci pro Android a iOS i z chytré mobilní elektroniky. Obdobně jsou na tom mnohé e-mailové služby. Jedná se přitom o plnohodnotný přístup.

08.png

Kromě sledování živého přenosu z jednotlivých IP kamer sdružených pod jedním uživatelským účtem (nemusí být nutně součástí jedné sítě) je přes mydlink možné spravovat nahrávání a měnit nastavení. D-Link svou cloudovou platformu mydlink a stejnojmennou aplikaci pro Android a iOS používá také ke správě nastavení vybraných síťových routerů a sledování síťové aktivity na dálku přes Internet.

Produktové fotografie: D-Link
Screenshoty: autor článku
Autor je nezávislý novinář a publicista věnující se informatice, elektronice a telekomunikacím. V těchto oborech i podniká. Zaměřuje se na tržní segmenty SOHO a SMB.

Reklama
  • Mohlo by vás zajímat
    Odpovědi
    Zobrazení
    Poslední příspěvek

Zpět na “Internet a sítě (čl.)”

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host