Prohlížeče v testu: výkon

Moderátor: Mods_senior

Uživatelský avatar
Jiří Macich ml.
Externí přispěvovatel
Level 1.5
Level 1.5
Příspěvky: 138
Registrován: září 12
Bydliště: Proboštov u Teplic
Pohlaví: Muž

Prohlížeče v testu: výkon

Příspěvekod Jiří Macich ml. » 24 kvě 2014 17:49

Prohlížeče v testu: výkon

Prohližeče1.jpg


Google Chrome, Internet Explorer a Mozilla Firefox v současnosti společně ovládají přes 90 % trhu webových prohlížečů. Který z těchto tří oblíbených browserů je ale nejlepší možnou volbou? V dalším pokračování našeho seriálu se tentokrát zaměříme na výkon.

Výkon dnes patří při vývoji webových prohlížečů mezi ústřední témata. Vždy tomu tak ale nebylo. Situace se výrazně změnila až v druhé polovině roku 2008 s příchodem browseru Google Chrome, který velmi pozitivně zaujal právě svou rychlostí. Od té doby se výkon zařadil mezi hlavní priority tvůrců prohlížečů napříč trhem podobně jako třeba bezpečnost.

01.png

Google si pro svůj prohlížeč vybral open source vykreslovací jádro WebKit, který v té době již využívalo například rovněž velmi rychlé Safari. Google však navíc vytvořil vlastní engine V8 pro zpracování kódu v jazyce JavaScript, který z hlediska výkonu v této disciplíně dlouho válcoval konkurenci. Dnes už jsou síly relativně vyrovnané.

Mozilla jako odpověď na V8 ve svém prohlížeči Firefox zásadním způsobem přepracovala engine SpiderMonkey, jehož mnohonásobně rychlejší verze se k uživatelům dostala v roce 2009. Microsoft se do výkonnostních závodů zapojil až později se zbrusu novým enginem Chakra, který se v ostré verzi prohlížeče Internet Explorer objevil až v průběhu roku 2011.

Optimalizace výkonu kontinuálně pokračuje, ale vraťme se ještě krátce do minulosti. Někteří nezávislí experti volali po tom, aby prohlížeče Internet Explorer či Mozilla Firefox opustily svá dosavadní jádra a v zájmu výkonu přesedlaly na WebKit. Vyslyšeni nebyli. Naopak Google Chrome opustil WebKit. Přesto i v konkurenčních prohlížečích došlo k zásadním změnám.

Internet Explorer dál používá své jádro Trident, ovšem vývojáři jej od základu přepsali, takže z původního jádra zůstala prakticky jen značka a režimy zpětné kompatibility. Přepracovaný Trident se v ostré verzi prohlížeče objevil v roce 2009. Mozilla si naopak pro své open source jádro Gecko místo razantní revoluce vybrala cestu postupné evoluce.

02.png

Google v roce 2013 přešel na nové vlastní jádro Blink s otevřeným zdrojovým kódem. Nevytvořil jej však na příslovečné zelené louce. Dobrým základem se mu stal WebKit. Google však tvrdí, že vznikem odštěpeného jádra Blink od projektu WebKit bude moci lépe realizovat úpravy na míru svého prohlížeče s důrazem například právě na ještě vyšší výkon.

Každopádně Google, Microsoft i Mozilla postupně do svých prohlížečů zařazují podporu nových technologií, které zvyšují obecné výkonnostní předpoklady i reálný měřitelný výkon. Povoleným dopingem pro celkové zvýšení výkonu se stala hardwarová akcelerace postupně zaváděná do jednotlivých prohlížečů v roce 2011.

Prohlížeče Google Chrome, Internet Explorer i Mozilla Firefox nyní využívají výkon dřímající v grafice současných počítačů, který při běžném surfování po webu před zavedením podpory hardwarové akcelerace zůstával trestuhodně nevyužitý. Zatímco Internet Explorer sází výhradně na technologii Direct 2D, multiplatformní Google Chrome a Mozilla Firefox zároveň podporují také OpenGL.

Google Chrome a Internet Explorer již drahnou dobu využívají multiprocesovou architekturu, což je jeden z aspektů jejich optimalizace pro moderní vícejádrové procesory. Mozilla na multiprocesové architektuře také pracuje, ale nijak závratným tempem. V současnosti se nachází v pre-alpha verzi. Kdy začne postupovat k dalším vývojovým milníkům je ve hvězdách.

Zatím Mozilla dotáhla do ostré verze Firefoxu sérii úprav uživatelského prostředí známou jako Australis, která kromě jiného měla zlepšit jeho dlouhodobě kritizovanou pomalou odezvu. Uživatelé si však více všímají kontroverzního nového vzhledu a omezení možností přizpůsobení prohlížeče, ale to je zase jiné téma.

03.png

Moderní prohlížeče jdou lepšímu výkonu naproti také podporou nových webových technologií typu WebSockets z širšího ranku HTML 5. WebSockets mají potenciál výrazně zlepšit výkon webových aplikací, protože na rozdíl od HTTP umožňují mezi klientskou a serverovou částí aplikace navázat obousměrné spojení pro výměnu informací v reálném čase.

Odpadá tak nekonečná série dotazů a odpovědí prostřednictvím HTTP, která svižnosti aplikace rozhodně nepřidává. Je však na webových vývojářích, jestli WebSockets ve svém projektu využijí. Všechny tři nejrozšířenější prohlížeče, které dohromady ovládají více než 90 % trhu, již WebSockets delší dobu podporují. Stejně jako SPDY.

04.png

Protokol SPDY je další nová technologie, která řeší výkonnostní nedostatky tradičního HTTP. Původně šlo o experimentální projekt z dílny Googlu, který ale pronikl do specifikace HTTP 2.0. Weboví vývojáři výhod SPDY mohou využívat již dnes. Internet Explorer si s ním „začal tykat“ v roce 2013, takže všechny prohlížeče z velké trojky již tento protokol podporují.

Prohlížeče si k vyššímu výkonu pomáhají také různými triky. Například Google Chrome a Internet Explorer využívají předběžné načtení webových stránek, takže při kliknutí na odkaz se daná stránka již nenačítá z internetu, ale z mezipaměti prohlížeče, což je samozřejmě o poznání rychlejší. Své také odvádí priorizace při načítání jednotlivých prvků webových stránek.

05.png

I přes velký zřetel na výkon však současné prohlížeče mají své dlouhodobé problémy. Například Mozilla Firefox pronásleduje neefektivní správa paměti. Tvůrci prohlížeče připravili již nespočet úprav, ale správa paměti přesto patří k nejčastěji kritizovaným aspektům prohlížeče. S velkou spotřebou operační paměti letí celkový výkon dolů.

Souvisí to samozřejmě také s tím, jak operační systém ve snaze uvolnit operační paměť odkládá data na mnohem pomalejší disk, což už je širší problém kapacity operační paměti, výkonu pevného disku a správy paměti operačním systémem, ale vše začíná u neúměrné spotřeby systémových prostředků webovým prohlížečem.

Mozilla si je tohoto bolavého místa vědoma, ovšem do jisté míry přenáší odpovědnost na některé autory údajně špatně napsaných rozšíření, takže prý samotný prohlížeč je mnohdy v neúměrné spotřebě operační paměti nevinně. Bohužel kromě uživatelsky nepřívětivé stránky about:memory dosud neexistuje způsob, jak by uživatelé mohli jednoduše taková rozšíření odhalit.

06.png

Již roky se mluví o tom, že by se na portálu Mozilla Add-ons s rozšířeními mohly objevovat informace o jejich vlivu na výkon, které by bylo možné získat z telemetrie anonymně sbírané z reálného provozu. Eventuálně by v konkrétních instalacích na problémová rozšíření mohl upozorňovat přímo správce doplňků. Zatím ale to vše jsou straky na vrbě.

Dlužno dodat, že Mozilla Firefox není jediným prohlížečem, který si často usurpuje neúměrné množství systémových prostředků. Problémy se správou paměti již relativně závažného rozsahu má též Google Chrome, který dříve platil za vzor střídmého prohlížeče. I když stížnosti uživatelů se množí, tvůrci prohlížeče zatím toto téma nijak veřejně neřeší.

Mnohem lépe je na tom Internet Explorer. Jeho výhodou je samozřejmě možnost co nejvyšší optimalizace pro Windows. Nicméně Microsoft v posledních letech na svém prohlížeči výrazně zapracoval. Na první pohled to tak nemusí vypadat, ale technologické pozadí na tom není vůbec špatně, což se pozitivně odráží i do výkonnostních disciplín.

Můžeme se o tom přesvědčit pomocí nezávislých testů. Například SunSpider JavaScript Benchmark prověřuje výkon prohlížečů při zpracování kódu v jazyce JavaScript. Před nasazením enginu Chakra to pro Internet Explorer byla velmi obtížná disciplína. Dnes poráží konkurenci včetně prohlížeče Google Chrome a jeho oslavovaného enginu V8.

SunSpider JavaScript Benchmark je pro porovnávání výkonu oblíbeným nástrojem i mezi samotnými tvůrci prohlížečů. Předkládá prohlížeči sérii skriptů, přičemž měří čas, který prohlížeč potřebuje k jejich úspěšnému zpracování. Čím rychleji dokáže prohlížeč test absolvovat, tím větší výkon při zpracování klientských skriptů vykazuje.

V testu realizovaném pro potřeby tohoto článku pod Windows 8.1 si Internet Explorer 11 z trojice nejrozšířenějších prohlížečů vedl nejlépe. K absolvování testu potřeboval jen 96,1 milisekundy. Na druhém místě s časem 164,3 milisekundy skončil Google Chrome 35. Poslední příčku obsadil Mozilla Firefox 29, který testem prošel za 202 milisekund.

Naměřené hodnoty se samozřejmě na různých počítačích mohou lišit v závislosti na řadě různých faktorů. Pořadí prohlížečů by ale mělo být neměnné a rozestupy mezi nimi alespoň přibližně podobné. Rychlý JavaScript ale není všechno. Prohlížeče ve více výkonnostních disciplínách prověřuje Browsermark od Rightware.

07.png

Test realizovaný při přípravě tohoto článku pod Windows 8.1 dopadl nejlépe pro Google Chrome 35, který získal skóre 4549 bodů. Druhé místo obsadil Mozilla Firefox 29, který si vybojoval 3992 bodů. Poněkud překvapivě až na třetí příčce skončil Internet Explorer 11, který dosáhl jen na 3307 bodů, přestože subjektivně se na daném PC jeví jako nejrychlejší prohlížeč.

Předložené výsledky testů, prosím, berte jako veskrze orientační. Pokud chcete používat co možná nejrychlejší prohlížeč, můžete si zkusit provést s pomocí odkazovaných nástrojů vlastní testy na vaší konkrétní hardwarové a softwarové konfiguraci. Záleží totiž na řadě faktorů, které do výsledků testů promlouvají a mohou jimi pořádně zamíchat.

Screenshoty: autor
Úvodní obrázek: Google, Mozilla, Microsoft
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.


Autor je nezávislý novinář a publicista věnující se informatice, elektronice a telekomunikacím. V těchto oborech i podniká. Zaměřuje se na tržní segmenty SOHO a SMB.

Reklama
Uživatelský avatar
kuře
Level 2.5
Level 2.5
Příspěvky: 357
Registrován: březen 08
Pohlaví: Muž

Re: Prohlížeče v testu: výkon

Příspěvekod kuře » 06 čer 2014 11:14

Ahoj,
moc zajímavý článek, jen mě mrzí, že jste do testu nezapojili i Operu. Operu používám dlouho a mám jí rád. Ano má některé mouchy, ale na rozdíl od ostatních mi přijde stabilní a bez větších chyb. Například u Chormu se docela pravidelně stávalo, že spadl (u Opery to neznám), tento problém má více lidí. Jak na IE, tak Chrom existuje spousta doplňků, které se nainstalují spolu s nějakou aplikací. U méně zkušených lidí se po otevře prohlížeč na první polovinu okna zabírají jen reklamní banery. Opět se mi toto u opery nikdy nestalo. Když jsem někomu kdo používal IE nainstaloval Operu, tak mi říkal, že je daleko lepší než IE a dále používal jen Operu. Takže mi přijde škoda, že v takovém to testu není zahrnuta i Opera, protože si myslím, že lidé o ní zkrátka nevědí a proto jí nepoužívají ne protože je špatná... Můj názor a zkušenosti ...

Moje orientační testy:
Opera 22: SunSpider JavaScript Benchmark 230,8 ms, Browsermark od Rightware 3618 - 59 % nejlepší výsledek
Opera 12: 260,4 ms, 1059
Chrome 35: 236 ms, 3884 - 65 % nejlepší výsledek
IE 11: 159,3 ms, 2313
CPU: AMD FX 8350, CORSAIR 16 GB KIT DDR3 1600MHz (cl 9) CL8 Dominator, MB: ASUS M5A99X EVO R2.0, GK: SAPPHIRE HD 6870, SSD: Kingston SSDNow V300 180GB HDD: WD CB 2TB, 750B a 500GB, monitor: Eizo a Samsung,


  • Mohlo by vás zajímat
    Odpovědi
    Zobrazení
    Poslední příspěvek
  • Výkon procesoru vs výkon grafické karty
    od Dines01 » 22 dub 2017 22:57 » v Rady s výběrem hardwaru a sestavením PC
    5
    412
    od Speda
    23 dub 2017 08:19
  • Memtest - rozporný výsledek testu
    od hillmik » 09 kvě 2017 21:00 » v Problémy s hardwarem
    4
    217
    od Zivan
    10 kvě 2017 10:31
  • Zasekávání prohlížeče
    od fantom004 » 26 črc 2017 17:43 » v Vše ostatní (sw)
    2
    212
    od fantom004
    27 črc 2017 06:38
  • Občasná nefunkčnost prohlížeče
    od Cowan » 07 bře 2017 17:29 » v Internet a internetové prohlížeče
    1
    270
    od CitroCZ
    07 bře 2017 17:40
  • Prohlížeče - problém se zobrazením
    od xmy » 09 srp 2017 09:06 » v Internet a internetové prohlížeče
    12
    451
    od xmy
    09 srp 2017 14:00

Zpět na “Internet a sítě (čl.)”

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: CommonCrawl [Bot] a 0 hostů