Prohlížeče v testu: nové technologie (1/2)

Moderátor: Mods_senior

Uživatelský avatar
Jiří Macich ml.
Externí přispěvovatel
Level 1.5
Level 1.5
Příspěvky: 138
Registrován: září 12
Bydliště: Proboštov u Teplic
Pohlaví: Muž

Prohlížeče v testu: nové technologie (1/2)

Příspěvekod Jiří Macich ml. » 05 črc 2014 16:58

Prohlížeče v testu: nové technologie (1/2)

Prohližeče1.jpg


Google Chrome, Internet Explorer a Mozilla Firefox v současnosti společně ovládají přes 90 % trhu webových prohlížečů. Který z těchto tří oblíbených browserů je ale nejlepší možnou volbou z hlediska podpory nových technologií a webových standardů?

Webové prohlížeče původně sloužily výhradně k zobrazování webových stránek, které se příliš nelišily od klasických textových dokumentů. Dnešní webová scéna je mnohem pestřejší a klade větší nároky na schopnosti prohlížečů. Například obsahové weby k textu a grafice přidávají multimédia, s jejichž přehráváním se prohlížeče musí popasovat.

Z prohlížečů se navíc staly jakési terminály pro přístup k nejrůznějším internetovým službám. Dochází k postupnému odklonu od specializovaných programů pro různé internetové služby, které nahrazují právě webové prohlížeče. Příkladem budiž komunikační služby, internetové videopůjčovny, hudební streamingové služby anebo cloudová úložiště.

01.png

Relativní novinkou jsou webové aplikace, které pronikají do nových a nových oblastí. Dříve se přes prohlížeč přistupovalo nanejvýš k e-mailu. Nejenže dnešní webový e-mail je mnohem sofistikovanější než před deseti a více lety, ale přibývají i další webové aplikace. Například textové editory, tabulkové kalkulátory a další alternativy za nativní software, který toho umí stále více.

A to vše je jen špička pomyslného ledovce. Vznikají nové technologie a webové standardy, díky nimž se postupně webové prohlížeče používají ke stále novým a dalším, dříve netušeným účelům. Tento směr vývoje přitom většinou udávají samotní tvůrci prohlížečů, tedy zejména Google, Microsoft a Mozilla. Není to tak, že by si někdo další na tvůrce prohlížečů neustále vymýšlel něco nového.

02.png

Jenže vytvářet inovativní technologie anebo webové standardy je jedna věc. Druhá věc je zavést jejich podporu do webových prohlížečů a najít přitom shodu de facto s konkurencí. Co se tvůrcům jednoho prohlížeče zdá jako vynikající nápad, odmítají tvůrci jiného prohlížeče. Na co jedni vůbec nespěchají, má pro druhé naopak nejvyšší stupeň priority.

Naštěstí dnes spolupráce mezi tvůrci prohlížečů není tak žalostná jako třeba na přelomu století. Mnohem lépe funguje komunikace a spolupráce na půdě organizací, které spravují webové a internetové standardy. I přes časté neshody se tvůrci prohlížečů snaží hledat alespoň nejméně bolestivé kompromisy. Situace stále není ideální, ale byla a mohla by být mnohem horší.

Tři prohlížeče se třemi různými jádry
Všechny tři nejrozšířenější prohlížeče používají vlastní jádro (layout engine). Internet Explorer se od zbytku významnějších prohlížečů odlišuje tím, že jeho jádro Trident nemá otevřený zdrojový kód. Společnost Microsoft jádro Trident vyvíjí výhradně svépomocí exkluzivně pro svůj Internet Explorer. Ostatní tržně významnější prohlížeče sází na jádra s otevřeným zdrojovým kódem.

03.png

Z uživatelského hlediska se to může zdát bezvýznamné, ale otevřená jádra historicky podporují vznik nových prohlížečů, jejichž tvůrci se mohou soustředit více na vývoj samotného prohlížeče než jeho technologického pozadí. Navíc zde platí, že víc hlav víc ví, protože na vývoji otevřeného jádra se často spolupodílejí tvůrci různých prohlížečů, které dotyčné jádro používají.

Když před šesti lety přicházel Google Chrome jako nový prohlížeč, používal již zavedené otevřené jádro WebKit. Před rokem sice přešel na vlastní jádro Blink, ale WebKit se stal jeho základem. Blink je opět otevřeným jádrem, takže jej může používat například Opera místo svého původního jádra Presto s uzavřeným zdrojovým kódem. To úplně mizí ze scény.

Mozilla pro svůj Firefox vyvíjí jádro Gecko, které je rovněž otevřené, ale popravdě dnes o něj mezi tvůrci dalších prohlížečů není takový zájem jako v minulosti. V současnosti jej z těch alespoň trochu známějších browserů využívají SeaMonkey či Pale Moon, jejichž tržní podíl je však marginální. Gecko je ovšem základem i pro jiné programy než jen webové prohlížeče.

04.png

Každopádně pro tvůrce webových prohlížečů je mnohem více sexy již zmíněné otevřené jádro WebKit, na které dnes sází Safari a Maxthon patřící mezi šestku nejrozšířenějších prohlížečů. WebKit je velice populární mezi tvůrci okrajových prohlížečů, které neoslovují široké masy, ale své spokojené uživatele si přece jen nachází. Přitom nedochází k nežádoucí fragmentaci.

Svého času byl WebKit na trhu dominantní. Používaly jej prohlížeče Google Chrome, Safari a Maxthon, které dohromady ovládaly více než nadpoloviční část trhu. Navíc se na něj chystala přejít Opera. Nakonec však WebKit oslabil, když Google pro svůj prohlížeč před rokem přišel s jádrem Blink, na které nakonec přesedlala také Opera.

Sečteno a podtrženo, šestice nejrozšířenějších prohlížečů používá čtyři jádra, na která weboví vývojáři musí brát zřetel: Blink (Google Chrome a Opera), Trident (Internet Explorer), Gecko (Mozilla Firefox) a WebKit (Safari a Maxthon). Okrajové prohlížeče používají otevřená jádra Blink, Gecko a WebKit, takže nedochází ke zbytečně velké fragmentaci.

I tak se ovšem čtyři jádra na šest top prohlížečů mohou jevit jako nežádoucí fragmentace, protože právě kvůli odlišným jádrům se mezi prohlížeči najdou rozdíly v podpoře nových technologií a webových standardů. Ve skutečnosti ovšem vzniká zdravé konkurenční prostředí, které je motorem dalšího rozvoje. Je to lepší situace, než kdyby dominovalo jedno jediné jádro.

Honba za co nejlepší podporou HTML 5
Jednotlivé prohlížeče se například předhánějí v tom, který s jeho jádrem dosáhne vyššího skóre v mediálně vděčném testu podpory HTML 5 na html5test.com. Čím více prvků z HTML 5, které je alfou a omegou moderního webu, prohlížeč a jeho jádro podporují, tím vyššího skóre v orientačním testu podpory HTML 5 získají.

Aktuálně je situace taková, že z trojice prohlížečů, kterým se dlouhodobě věnujeme, si nejlépe vede Google Chrome (verze 35.0), jenž se může pochlubit 507 body. Na druhém místě je Mozilla Firefox (verze 30.0) se ziskem 467 bodů. Se značným odstupem následuje Internet Explorer (verze 11.0) dosahující relativně malého skóre ve výši 376 bodů.

05.png

Microsoft však během posledních let ve svém prohlížeči výrazně zlepšuje podporu nových technologií a webových standardů. Navíc upustil od podivných praktik z přelomu století, kdy webové standardy, které mají statut pouhého doporučení, ignoroval či překrucoval, čímž dlouho komplikoval život všem tvůrcům webových projektů.

Jedním z důvodů, proč Internet Explorer má horší skóre, je delší vývojový cyklus. Nová verze tohoto prohlížeče dnes vychází každý rok, kdežto nový Google Chrome či Mozilla Firefox se objevují zhruba každých šest týdnů. Dílčí novinky se tak k uživatelů těchto dvou prohlížečů dostávají průběžně během celého roku. Otázkou je, jestli je to pro všechny zainteresované jenom dobře.

Uživatelé jsou samozřejmě hladoví po nových funkcích, ale minimálně část webových vývojářů si stěžuje, že nestačí držet krok s rozvojem prohlížečů. Microsoft se svým ročním vývojovým cyklem dává webovým vývojářům mnohem více času seznámit se se všemi novinkami a připravit se na ně. Na druhou stranu ale zase kumuluje více novinek do jedné verze.

Vraťme se ale ještě k orientačnímu testu podpory HTML 5 na html5test.com. Za zmínku stojí, že Google Chrome sice z trojice nejrozšířenějších prohlížečů dlouhodobě získává nejvíce bodů, ale absolutní prvenství drží Maxthon s jádrem WebKit. Jeho aktuální verze 4.2 dosahuje skóre 515 bodů. Teprve na druhém místě je Google Chrome s aktuální verzí 35.0, která získává 507 bodů.

06.png

Třetí příčka patří prohlížeči Opera, která stejně jako Google Chrome používá jádro Blink. Opera si v aktuální verzi verze 22 připisuje 498 bodů. Čtvrtý se 467 body je Mozilla Firefox ve verzi 30.0 s jádrem Gecko. Pátá příčka patří Safari s jádrem WebKit. Aktuální Safari ve verzi 8.0 dosahuje skóre 429 bodů. Na chvostu je Internet Explorer 11, který se svým jádrem Trident uhraje jen 376 bodů.

Teď, když jsme si trochu poodkryli technologické pozadí prohlížečů, můžeme se příště v druhé části článku zaměřit na rozdíly v podpoře jednotlivých technologií a standardů. Dojde na webová multimédia, moderní grafiku, on-line komunikaci, sbližování webových aplikací s desktopovým softwarem, ale také třeba na atraktivní webové hry.

Screenshoty: autor
Úvodní obrázek: Google, Mozilla, Microsoft
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.


Autor je nezávislý novinář a publicista věnující se informatice, elektronice a telekomunikacím. V těchto oborech i podniká. Zaměřuje se na tržní segmenty SOHO a SMB.

Reklama
  • Mohlo by vás zajímat
    Odpovědi
    Zobrazení
    Poslední příspěvek
  • Obor-Informační Technologie
    od majnak77 » 01 úno 2017 16:06 » v Vše ostatní (z oblasti IT)
    16
    652
    od petr22
    01 úno 2017 18:47
  • Technologie Nvidia Optimus pod linuxem
    od Byrpierce.3nec » 20 úno 2017 14:17 » v LiNuX a ostatní alternativní OS
    0
    333
    od Byrpierce.3nec
    20 úno 2017 14:17
  • Memtest - rozporný výsledek testu
    od hillmik » 09 kvě 2017 21:00 » v Problémy s hardwarem
    4
    217
    od Zivan
    10 kvě 2017 10:31
  • Zasekávání prohlížeče
    od fantom004 » 26 črc 2017 17:43 » v Vše ostatní (sw)
    2
    212
    od fantom004
    27 črc 2017 06:38
  • Občasná nefunkčnost prohlížeče
    od Cowan » 07 bře 2017 17:29 » v Internet a internetové prohlížeče
    1
    270
    od CitroCZ
    07 bře 2017 17:40

Zpět na “Internet a sítě (čl.)”

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: CommonCrawl [Bot] a 0 hostů