Prohlížeče v testu: nové technologie (2/2)

Moderátor: Mods_senior

Uživatelský avatar
Jiří Macich ml.
Externí přispěvovatel
Level 1.5
Level 1.5
Příspěvky: 138
Registrován: září 12
Bydliště: Proboštov u Teplic
Pohlaví: Muž
Stav:
Offline
Kontakt:

Prohlížeče v testu: nové technologie (2/2)

Příspěvekod Jiří Macich ml. » 27 črc 2014 01:18

Prohlížeče v testu: nové technologie (2/2)

Prohližeče1.jpg
Prohližeče1.jpg (9.26 KiB) Zobrazeno 5527 x


Google Chrome, Internet Explorer a Mozilla Firefox v současnosti společně ovládají přes 90 % trhu webových prohlížečů. Který z těchto tří oblíbených browserů je ale nejlepší možnou volbou z hlediska podpory nových technologií a webových standardů?

V první části tohoto článku jsme se věnovali zvyšujícím se technologickým nárokům na webové prohlížeče. Dnes neslouží pouze k prohlížení klasických webových stránek, ale běží v nich také různé služby a aplikace. Trend je přitom takový, že proprietární technologie (jako je Flash, Silverlight či Java) nahrazují technologie webové podporované přímo prohlížečem bez jakýchkoliv doplňků. Podpora webových technologií v jednotlivých prohlížečích se však často liší. Proč?

Jak jsme si vysvětlili v první části článku, každý ze tří nejrozšířenějších prohlížečů používá vlastní vykreslovací jádro (layout engine). Dalšími důvody jsou rozdílné vývojové cykly jednotlivých prohlížečů a odlišné priority jejich tvůrců. V této druhé části článku se zaměříme právě na to, jak na tom jsou Google Chrome, Internet Explorer a Mozilla Firefox s podporou nových technologií a webových standardů, o kterých se dnes hodně mluví a píše.

Webová multimédia a prémiové video
Multimediální obsah již dnes neodmyslitelně patří do webového prostředí. Dlouho však vyžadoval z různých důvodů problematické technologie jako je Flash nebo Silverlight. HTML 5 umožňuje přehrávat video a audio pouze za užití technologií webových, takže se očekávalo, že Flash a Silverlight zmizí do propadliště dějin. Nástup webových multimédií však zkomplikoval fakt, že se tvůrci prohlížečů nedohodli na podporovaných kodecích resp. formátech videa a audia.

Po mnoha peripetiích a půtkách se dospělo do stavu, kdy všechny tři klíčové prohlížeče shodně podporují kombinaci kodeků H.264 pro video a MP3 / AAC pro audio. To je nesmírně důležité. Při užití zmíněných kodeků by totiž nemělo docházet k tomu, že jeden prohlížeč přehraje konkrétní nahrávku bez problémů, ale druhý prohlížeč si s tou samou nahrávkou vůbec neporadí. Zdaleka ale ještě není vyhráno.

Například Mozilla Firefox zmíněné kodeky spolehlivě podporuje pouze pod Windows Vista a novějšími, kde spoléhá na jejich přítomnost v systému. V případě dalších systémů, pro které je Mozilla Firefox dostupný, situace není tak jednoduchá. Jeho tvůrci totiž nemohou potřebné kodeky z licenčních důvodů zabudovat přímo do prohlížeče. Mozilla proto dlouhodobě prosazuje otevřené kodeky, někdy též nazývané licenčně nezatížené kodeky.

01.png

Google je rovněž nakloněn licenčně nezatíženým kodekům. Dokonce přišel s projektem WebM, který měl být dobrou kompromisní alternativou za kombinaci H.264 + MP3 / AAC. Prohlížeče Google Chrome a Mozilla Firefox podporují WebM a taktéž duo otevřených kodeků OGG Theora pro video a OGG Vorbis pro audio. Ovšem v reálu jsou nepoužitelné, protože na rozdíl od H.264, MP3 a AAC nejsou podporované napříč všemi prohlížeči a různými zařízeními.

Nyní se schyluje k souboji kodeků další generace, takzvaných next-gen kodeků. Z projektu WebM vzešel next-gen kodek VP9 pro video, který již podporují prohlížeče Google Chrome a Mozilla Firefox. Microsoft ale s největší pravděpodobností ve svém browseru Internet Explorer upřednostní konkurenční H.265. Mozilla by navíc ráda vstoupila do hry s vlastním otevřeným next-gen kodekem jménem Daala. Situace se tedy opět zamotává. A bude hůř!

HTML 5 na rozdíl od technologií Flash a Silverlight nepodporuje Digital Rights Management (DRM), na němž ovšem zábavní průmysl trvá. Pro své obchodní modely jej navíc potřebují internetové půjčovny videa a hudební streamingové služby. Společnosti Google a Microsoft proto začaly pracovat na nové webové technologii Encrypted Media Extensions (EME). Nakonec HTML 5 (resp. HTML 5.1) bude DRM podporovat. Co však jednotlivé prohlížeče?

Google Chrome a Internet Explorer zatím DRM z HTML 5 podporují pouze experimentálně. Internet Explorer navíc jen pod zatím nejnovějšími Windows 8.1. V budoucnu ale DRM z HTML 5 budou podporovat všechny tři hlavní prohlížeče včetně Firefoxu, přestože Mozilla z principu s DRM v HTML 5 nesouhlasí. Nechce však, aby uživatelé třeba kvůli přehrávání tzv. prémiových videí (tedy např. filmů z internetových videopůjčoven) přecházeli ke konkurenci. Má to však háček.

02.png

K dešifrování chráněného videa či audia prohlížeč potřebuje speciální modul. Google Chrome a Internet Explorer jej mají již vestavěný. Mozilla Firefox jím však disponovat nebude, protože by to kolidovalo s licencí a filosofií prohlížeče. Zdrojový kód dotyčného modulu totiž nelze otevřít. Například právě pro přehrávání tzv. prémiových videí tedy Firefox bude nabízet dodatečnou instalaci modulu, který pro jeho uživatele zajistí společnost Adobe.

Nové grafické technologie a formáty
Ve světle webových multimédií se příliš nedostává pozornosti podpoře nových grafických technologií a formátů, která ovšem rovněž prochází vývojem. Zřejmě největší novinkou je WebGL. Nejde o nic menšího než webovou implementaci OpenGL ES 2.0, která otevírá cestu k hardwarově akcelerované 3D grafice bez proprietárních technologií jako je Flash nebo Silverlight. WebGL, jak název napovídá, je čistě webová technologie, která nevyžaduje plug-in.

WebGL již dlouhodobě podporují prohlížeče Google Chrome a Mozilla Firefox. V zatím poslední verzi se k nim přidal také Internet Explorer. Celá velká trojka tak již WebGL podporuje. Možnosti technologie demonstruje třeba mapová služba Google Earth, která dříve ve webovém prohlížeči potřebovala vlastní plug-in, aby mohla interaktivní 3D modely budov. Dnes přešla právě na technologii WebGL a vlastní plug-in již nepotřebuje.

03.png

Za zmínku rovněž stojí Canvas, který shodně podporují Google Chrome, Internet Explorer i Mozilla Firefox. Novinka z HTML 5 umožňuje pracovat s 2D grafikou za užití výhradně webových technologií. Canvas poslouží při vytváření různých animací, vizualizací a efektů. Opět nahrazuje Flash či Silverlight, ale i dřívější postupy, kdy se sice užívaly webové technologie, ale zbytečně složitě. V neposlední řadě Canvas částečně nahrazuje zastaralý grafický formát GIF (Graphics Interchange Format)

Zatímco některé grafické formáty zastarávají a upouští se od nich, jiné naopak vznikají. Jedním z nich je WebP, který vyvíjí Google. Má nahradit již více než dvě dekády starý JPEG. Google tvrdí, že jeho nový formát nabízí obrázky ve vyšší grafické kvalitě při nižším datovém objemu než tradiční JPEG. Dosud o tom ovšem konkurenční tvůrce prohlížečů příliš nepřesvědčil. Z velké trojky jej tak podporuje pouze Google Chrome.

Naopak napříč prohlížeči je dnes již běžně podporován vektorový grafický formát SVG založený na XML. Příslovečnou žábou na prameni dlouho byl Internet Explorer, který jej nepodporoval. To se změnilo v roce 2011 s příchodem jeho devítkové verze. SVG se jako vektorový formát používá zatím zejména pro loga, grafy, nákresy, schémata a podobně. Očekávalo se však jeho širší uplatnění, ke kterému ale ještě může dojít.

Současným trendem je responsivní design, díky němuž se web automaticky přizpůsobí libovolnému zařízení, na kterém je prohlížen, aniž by bylo potřeba vytvářet jeho různé verze pro různá zařízení. V době, kdy se k počítačů přidaly mobily, tablety či televizory je pochopitelně responsivní design na vzestupu, ale právě klasické grafické formáty jej limitují. Velikost obrázku lze sice měnit, ale často tím dochází k deformacím. Vektorová grafika tímto problémem netrpí.

Videohovory a volání přes internet
Kdysi byly videohovory doménou sci-fi. Dnes jsou běžnou součástí našich životů. Ze specializovaných programů typu Skype či ICQ se postupně přesouvají do webového prohlížeče. Služba Hangouts například vůbec nemá vlastní program. Nicméně potřebuje svůj vlastní plug-in v prohlížeči stejně jako videohovory na sociální síti Facebook nebo Skype provázaný s e-mailovou službou Outlook.com. V budoucnu však plug-iny jednotlivých služeb mohou nahradit webové technologie.

Prohlížeče Google Chrome a Mozilla Firefox již podporují webovou technologii WebRTC, která umožňuje přenos obrazu a hlasu v reálném čase bez jakýchkoliv plug-inů. Služba Hangouts má ještě během tohoto léta přejít od dosavadního plug-inu právě na webovou technologii WebRTC, byť prozatím jen v prohlížeči Google Chrome. Mozilla v rámci projektu Loop vyvíjí zcela novou službu pro videohovory na bázi WebRTC. Bude integrována do prohlížeče Firefox a platformy Firefox OS.

04.png

Microsoft místo WebRTC prosazuje CU-RTC-Web z vlastní dílny, ale jeho Internet Explorer přímo nepodporuje zatím žádnou z těchto rivalských webových technologií. Microsoft se dušuje, že nedělá žádné naschvály. Sám by totiž rád provozoval Skype v prohlížeči bez plug-inů. Jde tedy o čistě technologickou soutěž. Pro Microsoft prý bude rozhodující, která ze dvou konkurenčních technologií uspěje na půdě organizací přijímajících webové a komunikační standardy. Inu, uvidíme.

Atraktivní hry ve webovém prohlížeči
Z předešlých odstavců je patrné, že Google, Microsoft a Mozilla často nedokážou najít společnou řeč, přičemž uvedené příklady jsou jen špičkou ledovce. Vzácná shoda však panuje na tom, že web by mohl být zajímavou herní platformou. Kompatibilita napříč systémy a zařízeními je velké lákadlo. Nemusí přitom zůstat jen u jednoduchých hříček. Již současné webové technologie umožňují přímo v prohlížeči hrát třeba atraktivní multiplayerové first-person střílečky.

05.png

Základem je technologie WebGL, která otevírá cestu k hardwarově akcelerované 3D grafice využívající čistě webové technologie. Canvas zase vývojářům pomůže s 2D grafikou. Ve webových hrách se například pro textury hodí vektorový grafický formát SVG založený na XML. Komunikaci hráčů při multiplayeru může zajišťovat WebRTC / CU-RTC-Web. Všechny tyto technologie byly zmíněny v předešlých odstavcích.

Dále lze vzpomenout například FullScreen API, které umožňuje webové hře využít plochu celého displeje. Nejen okna prohlížeče. Používají jej také některé webové stránky zejména k prohlížení obrázků či přehrávání videa. Díky FullScreen API rovněž mohou webové aplikace běžet přes plochu celého displeje, aniž by uživatel byl rozptylován prvky webového prohlížeče. Nahrazuje se tak vlastně maximalizaci okna běžného programu.

Jak vidíte, webové hry těží z technologií, které mají širší uplatnění. Jednou z mála výjimek je Gamepad API, díky němuž lze webové hry ovládat nejen myší a klávesnicí, ale také speciálními herními ovladači. Opomenout nelze PointerLock API. S ním mohou webový vývojáři změnit způsob využívání myši. V případě her například přestane myš sloužit k ovládání kurzoru myši, ale pohybem myši se rozhlíží ovládaná postava ve virtuální 3D scenérii.

06.png

FullScreen API, Gamepad API a PointerLock API v současnosti z třech nejrozšířenějších prohlížečů podporují Google Chrome a Mozilla Firefox. Třetí do party, tedy Internet Explorer, zatím podporuje jen FullScreen API. Podpora Gamepad API a PointerLock API je však v plánu. Microsoft stejně jako Google a Mozilla vidí ve webových hrách velký potenciál, ale Internet Explorer má delší vývojový cyklus než jeho dva rivalové. To jsme si vysvětlili v první části článku.

Dokonalejší a praktičtější aplikace
Atraktivní webové hry se běžnou praxi stanou nejdříve ve střednědobém horizontu. Naopak realitou dneška jsou webové aplikace a on-line služby, které mohou reálně nahradit klasické počítačové programy. Samozřejmě, že využívají také technologie, o kterých již byla řeč. Věnujme se tedy těm dosud nezmíněným a jejich podpoře v trojici nejrůznějších prohlížečů, které dnes ovládají trh z více než 90 % a de facto tak určují jeho další vývoj.

Pro výkon webových aplikací je velmi důležitá technologie WebSockets, která umožňuje obousměrnou komunikaci mezi webovým serverem a webovým prohlížečem v reálném čase. WebSockets dnes již podporují Google Chrome, Internet Explorer i Mozilla Firefox. Webové aplikace se těm klasickým mají v tom pozitivním smyslu přiblížit nejen výkonem, ale také chováním. S tím souvisí další technologie.

07.png

Například s Notification API, které bohužel zatím nepodporuje Internet Explorer, webové aplikace mohou překročit mantinely webového prohlížeče a zobrazovat zprávy či upozornění v notifikační oblasti operačního systému. Web Audio API slouží k ozvučení webových aplikací. I zde platí, že jej nepodporuje Internet Explorer, ale to by se mělo v nejbližší verzi změnit. Naopak Google Chrome a Mozilla Firefox již Web Audio API podporují nějaký ten pátek.

S ozvučením webových aplikací souvisí také Web Speech API, které lze využít k převodu textu na řeč. Strojové předčítání může být užitečné například pro hendikepované uživatele. Web Speech API ovšem webovým vývojářům otevírá cestu také naopak ke zpracování hlasového vstupu. Mobilní zařízení v současnosti ukazují, že hlasový vstup a výstup mají velký reálný potenciál, o kterém se léta pouze snilo. Zejména s příchodem hlasových asistenčních systémů jako je Siri anebo Cortana.

08.png

S podporou Web Speech API v jednotlivých prohlížečích je to ovšem komplikované. Google Chrome jej podporuje plnohodnotně. Aby také ne, když za Web Speech API prapůvodně stojí právě Google. Konkurenční Mozilla Firefox zatím zvládá jen hlasový výstup, nikoliv hlasový vstup. Microsoft o podpoře Web Speech API ve svém prohlížeči Internet Explorer aktuálně pouze uvažuje. Zřejmě ji časem zavede, ale zatím není jasné kdy. V nejbližší verzi to být nemusí.

Největší bolístkou webových aplikací je jejich závislost na internetovém připojení. V rámci HTML 5 však existuje celá řada technologií, které mají umožnit off-line provoz webových aplikací a práce s daty na lokálním disku místo on-line v cloudu. Spadá sem třeba Application Cache, Web Storage anebo File API. Speciálně tyto tři součásti HTML 5 podporují všechny tři nejrozšířenější prohlížeče. Horší je to paradoxně s podporou ze strany samotných webových aplikací.

09.png

Z jiného soudku je Geolocation API, které umožňuje webům se souhlasem uživatele získat přesnější informace o jeho geografické poloze. Díky tomu lze například na internetových mapách snadněji vyhledat objekty v okolí. E-shop zase může při zadávání objednávky nabídnout doručení zboží k osobnímu vyzvednutí na nejbližším výdejním místě. S informací o poloze uživatele lze naložit opravdu při nejrůznějších příležitostech.

Geolocation API podporují všechny tři klíčové prohlížeče. Polohu uživatele je možné s různou mírou úspěšnosti zjistit i jinými způsoby (viz GeoIP), ale užití Geolocation API budí větší důvěru. Místo, aby se uživatel dozvěděl, že web „nějakým záhadným způsobem“ zjistit jeho polohu, obdrží dotaz, jestli prohlížeč smí informace o poloze předat. Použití Geolocation API ke zjištění polohy tak lze označit za svým způsobem kultivovanější.

10.png

Navíc je i praktičtější, protože ke zjištění polohy nemusí sloužit jen IP adresa, na kterou se nedá vždy spoléhat. Geolocation API dovede odvodit polohu také například na základě informací z mobilní telefonní sítě, bezdrátových sítí a zařízení v dosahu anebo nejpřesněji dle GPS souřadnic. Záleží na tom, jaký hardware má koncové zařízení uživatele k dispozici. Lépe jsou na tom pochopitelně mobilní a přenosná zařízení.

O moderních webových technologiích a jejich podpoře v současných předních prohlížečích by bylo možné napsat ještě mnoho další. Nejvíce exponované technologie, o kterých se širší veřejnost může čas od času doslechnout a dočíst, se však alespoň krátce ke slovu dostaly. Příště nás čeká již poslední část testu tří nejrozšířenějších webových prohlížečů, kde dojde na závěrečnou rekapitulaci a konečné zúčtování.

Screenshoty: autor
Úvodní obrázek: Google, Mozilla, Microsoft
Autor je nezávislý novinář a publicista věnující se informatice, elektronice a telekomunikacím. V těchto oborech i podniká. Zaměřuje se na tržní segmenty SOHO a SMB.

Reklama
  • Mohlo by vás zajímat
    Odpovědi
    Zobrazení
    Poslední příspěvek
  • Porovnání technologie TV
    od Faster1 » 04 zář 2023 06:01 » v Vše ostatní (hw)
    6
    1922
    od Faster1 Zobrazit poslední příspěvek
    08 zář 2023 16:27
  • Elektronik - zobrazovací technologie
    od Fanobrel » 11 čer 2023 20:03 » v Nabídka práce
    15
    6419
    od petr22 Zobrazit poslední příspěvek
    17 črc 2023 15:05
  • Nastavení prohlížeče fotek
    od Alvakim04 » 23 srp 2023 10:40 » v Windows 11, 10, 8...
    4
    2704
    od Baronjame86 Zobrazit poslední příspěvek
    18 zář 2023 08:42
  • Přístup k flask app (spuštěné na VM - linux) z internetu (prohlížeče) Příloha(y)
    od d-pozz » 08 říj 2023 20:31 » v Internet a internetové prohlížeče
    34
    7599
    od d-pozz Zobrazit poslední příspěvek
    20 říj 2023 16:41
  • Nové PC
    od yaa » 21 úno 2024 18:38 » v Rady s výběrem hw a sestavením PC
    3
    824
    od yaa Zobrazit poslední příspěvek
    23 úno 2024 14:18

Zpět na “Internet a sítě (čl.)”

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host