PC-HELP.CZ

Zdravím,

nevěděl jsem kam to hodit, tak jsem to hodil sem ..

potřeboval bych doporučit nějakou knížku (nejlépe v pdf :)), web.stránku, forům, kde bych se dozvěděl více o tom jak vlastně počítače pracují, ale dopodrobna, vím co kde , a k čemu je, ale jak to vlastně pracuje to fakt nevím, a vážně by mě to celkem zajímalo, něco z čeho se to dá celkem rozumě pochopit, kde je vše k tomu abych tomu porozuměl vysvětleno, a ne abych si musel každé 5. slovo hledat na netu, že co to vlastně je, když to tam není vysvětleno, tak zkuste mi něco poradit, co vás napadne :)

zatím jsem našel poměrně zajímavej článek >> http://www.root.cz/clanky/jak-pracuje-pocitac/

>> http://www.fi.muni.cz/usr/pelikan/ARCHIT/TEXTY/VNEUM.HTML

na rootu je zobrazeno že jdou data přes vstu. z. do ALU a pak do paměti zpátky, a na vyst. z., a na fi.muni.cz, zas že to jde 1. do OP, a ne do ALU, tak jak to tedy je ?

docela hezký, bohužel tomu moc nerozumím tak co 3-5 slovo, na EN jsem antitalent :), umět dobře EN, tak si vyhledám informace sám, je to o něčem jiném hledat něco v CZ a nebo v EN, ale Díky :)

Mám obavy, že knížku a ještě k tomu v češtině s detailním popisem, jak jednotlivé součásti pracuji a jak spolupracuj a co se při činnosti PC laicky řečeno vše děje, asi nenajdeš.

Nejlepší by možná bylo, kdybys zkusil nějaký starý jednoduchý procesor - třeba 8080. To by ti mohlo pomoci pochopit, co vlastně procesor dělá. ALU byla dodána až později, např. k rocesoru 80386 se dodával koprocesor 80387 a myslím, že u 486 to bylo také tak. Od pentiií již je ALU součástí procesoru. ALU je vlastně jednotka provádějící rychle matematické operace.
Grafickou kartu si zjednodušeně představ jako paměť a display jako obrazovku, která zobrazuje stav. Tedy (zjednodušeně) mám display např. 640x480 bodů, tedy 300Kb. Apokud bude do paměti na bod uložena 1, pak se bod svítí, pokud 0, pak nesvítí. Adresa bodu je vlastně fyzická adresa paměti.

Ono to von Neumannovo schéma v podobě z roku 1945 dneska už úplně neplatí, navíc ho v každé knížce najdeš nakreslené trochu jinak, takže jde spíš o princip činnosti. Podstatné je že počítač téhle koncepce má jednu společnou paměť pro programy i pro data, takže se dá použít univerzálně. Specializované počítače (například nejmenší mikrokontroléry nebo největší superpočítače) jedou spíš na hardwardské koncepci, která má data a programy v oddělených pamětech, někdy dokonce s různým počtem bitů ve slově.

Důležitější mi připadá systém sběrnic, používaný v mikropočítačích. Ty propojují jednotlivé komponenty mezi sebou, a umožňují přenos informací mezi nimi. Nejdůležitější součástka, mikroprocesor, vznikla sloučením řadiče a aritmeticko-logické jednotky do jednoho integrovaného obvodu. S ostatními obvody, tedy operační pamětí a porty, přes které komunikuje s okolním světem, je mikroprocesor propojený systémovou sběrnicí, která se skládá ze tří částí:

1. Adresní sběrnice - sem procesor zapíše adresu místa v paměti nebo portu, se kterým chce pracovat.
2. Datová sběrnice - po ní se do nebo z procesoru přenášejí data.
3. Řídící sběrnice - každý vodič má speciální funkci, určuje jestli se bude číst nebo zapisovat, jestli to bude v paměti nebo na portu, a podobně.

Na root.cz vycházejí seriály o výpočetní technice už strašně moc roků, a všechny stojí za prostudování, je v nich obrovské množství údajů a zajímavostí, které se v češtině těžko jinde dozvíš, a určitě je nenajdeš takhle pohromadě.

Jednoduše a stručně máš základní princip fungování počítačů popsaný třeba tady: http://retrocip.cz/exkurze-mezi-jednicky-a-nuly/ V podstatě je procesor něco jako telefonní ústředna, akorát místo rachotících relátek, které měly počítače nulté generace, se v nich přepínají mnohem rychlejší tranzistory, namalované na tenoučkém plátku šutru, který bys za jiných okolností odkopnul z cesty.


Knížek o základech fungování počítačů je docela dost i v češtině, ale vycházely hlavně v období od šedesátých do osmdesátých let minulého století. Později už zvítězil zákon trhu, takže vychází to co se prodá ve větším množství, jako je "Programování 3D her v C#" a podobně. To co tě zajímá najdeš proto spíš ve vysokoškolských skriptech (jako je tvůj druhý odkaz) a potom v antikvariátech, nebo třeba na Aukru. Ale bude to hledání trochu delší.