Fuj! Hanba fízlování...

Asi to máme v národní povaze a chybí nám STB

Důvěra a zase jen důvěra, provázená diskutováním o všech starostech dětí. Bagatelizování jejich problémů a zákazy všeho, co se nám nelíbí, vedou jen k tomu, že se děti uzavřou a ztratíš je...

Svým fízlováním se jen dočkáš ztráty iluzí. Zjistíš, že mluva dlaždičů, není tvým dětem cizí. Uvidíš, že masturbují u počítače,... Opravdu po tom toužíš? Já bych to viděl, jako svou životní prohru a cítil bych se více úchylákem, než rodičem.
Mé dceři je 24 a synovi 22. Nadělal jsem spoustu kopanců a bot, některé vyústily v to, že nám dcera v 18 bouchla dveřmi a odstěhovala se od nás. Nikdy jsem je však nefízloval a i když jsem tušil a někdy i věděl, že šmejdí na pornu, nezakazoval jsem. I když pravda, zakázal jsem na routeru vulgární pojmenování toho, co je zajímalo. Nedělal jsem si však iluze, že bych jejich zájem zastavil, jsou i hezká pojmenování pro totéž

S dětmi jsme vždy mluvili o všem otevřeně a to již od ranného dětství, žádná otázka nikdy nebyla tabu a nikdy neslyšely: "Teď nemám čas...". I přesto, že divoká puberta dcery vedla v její odchod z domova, nerozbila se vzájemná důvěra.
A ještě drobnost k zamyšlení. Jak by se ti líbilo, kdyby si tvé děti, daly do vaší ložnice kameru...

Připomíná mi to starý fór. Pepíček se dívá klíčovou dírkou do ložnice rodičů. Po chvíli si odplivne a procedí mezi zuby: "A tydle lidi mi budou říkat, abych se nešťoural v nose..."