PC-HELP.CZ

Ahojte. Mohol by mi z vás niekto vysvetliť v jednej vete rozdiel medzi SSD a HDD? Taktiež by ma zaujímalo či sa môže dať na SSD niečo iné ako windows, lebo som čítal, že ak máte veľa súborov na SSD tak to už nefunguje tak ako predtým a oplatí sa tam mať len windows teda len nejakých 32GB SSD úplne stačí.

Google ma odstavku?

Práveže ja o tom nechcem čítať dlhé vety, mne to stačí vysvetliť v jednej/dvoch vetách.

32GB vůbec nestačí a hlavně se nevyplatí. 120, 240 a 480 GB modely mají lepší poměr cena/kapacita. SSD používá velmi rychlé paměti, nemá žádné pohyblivé paměti. HDD má data uložené na plotně a hlavička z ní čte data. Dnes se často používá kombinace SSD + HDD. Na SSD si nainstaluješ OS, oblíbené programy a hry, zkrátka vše, co by se mělo spouštět rychle. Dnešní kvalitní SSD nemají takové problémy s životností jako předchozí modely.

Rozmýšľal som o 250GB.
edit: takže ja si môžem na ten SSD dať čokoľvek chcem, aby sa to potom po addnuti a removenuti suborov nejak neopotrebovalo.

SSD je spotrebni zbozi a melo by se pouzivat. Ne se bat co na nej nahraju aby se nahodou "nerozbilo".

I když nebudeš SSD vůbec používat, tak stejně bude SSD pomalu odcházet a to hned - čas je ten faktor. A snad již všechny současné SSD mají trim (ve spolupráci s OS). Takže se nezpomalují po obsazení a následném mazání a novém zápisu.

Další barevné hlouposti?

Dobový disk 30 - 25nm s přijatelnou cenou (mainstream) vydržel 2PB a více, pokud neselhal řadič. To dnes nevydrží ani 40nm 3D NAND od Samsung, které jsou právem považovány za jedny z nejlepších na trhu, neboť netrpí problémem "vodivého substrátu" planární mřížky a s poklesem výrobních procesů se logicky snižuje i obsah. K tomu se váže i chybovost, kterou výrobci řeší pomocí ECC a nároky na dopočet ECC korekcí s každým poklesem nelineárně vzrůstají.

TRIM nespolupracuje s OS, TRIM (UNMAP) je příkaz definovaný standardem ACS, kterým systém předává informace diskovému řadiči, který přeposílá příkaz, vnější toplogii souborového systému, internímu řadiči se svou vlastní (skutečnou strukturou). Nemá vliv na interní toplogii nebo dynamický linker. TRIM pouze označní nepoužívané sektory za prázdné a řadič přelinkuje interní topologii. Po čase (idle) celé stránky přehází, vymaže, označí za volné a nalinkuje do vnější topologie. Není vyjímkou, když interních 32kB nereflektuje s 4kB sektory vnější topologie (tak, jak o vidí systém) Samotný TRIM dopad na výkon nemá, protože pouze označuje sektory, které mohou být použity pro okamžitý zápis (šetří čas a I/O operace pro vyhledání, výmaz, přepočet ECC korekce a přelinkování v interní části, kam nemá OS přístup). Ušetří čas, do otrimované části zapíše logicky rychleji, ale s výkonem disku samotného to nemá nic společného, neboť disk bývá a zpravidla je zaměstnán dalšími úkony (ECC, Wear Leveling, CG a fragmentací posloupnosti stránek interní struktury), proto nemusí vyřizovat další paralelní fronty v očekávánem čase (přehltí se sám). Výsledkem jsou vyšší latence a interní přesuny, ke kterým dochází neustále (vlastní diskový řadič, nebo systém do interních struktur nevidí, pouze řadí požadavky do fronty a čeká na vyřízení). Odpovědí měli být řadiče v souladu se standardem SATA 3.1, který přináší Queued TRIM (systém Windows prozatím bez podpory). TRIM jako takový patří do setu prioritních příkazů a nelze jej řadit do front (právě to řeší SATA 3.1) s paralelními požadavky. Z toho vyplývá jediné, na výkon nemá tak zásadní dopad, jako si mnozí myslí. Dynamický adaptivní garbage collector pracuje v reálném čase s diskem a provádí úpravy v interní tologii (dle inteligence a výkonu řadiče - jsou disk) a neustálé optimalizace s ohledem na předáváné informace z vnější topologie. CG samotný ovlivňuje výkon SSD o mnoho více.

Většina disků dosahuje stonásobných interních rychlostí (200, 400, 600 ale také 1000Mbps na vstupu/výstupu NAND) dle kvality a zapojení pamětí. Proto vícekanálové zapojení disponuje vyšším výkonem a konzistentností, než 2 - 4 kanálové schéma (paralelní operace bez zahcelní). Byl bych velmi, ale opravdu velmi opatrný s hodnocením nových (moderních, ošizených a na cenu/výtěžnost vyráběných) disků oproti těm starším. Je smutné vidět, jak levné disky dokáží zničit nejmodernější kousky (spotřební disky) a zdádným příkladem by mohl být Crucial M4, Crucial M550, 1. generace ADATA SP920, OCZ Vector, nebo Intel 320, Intel 520, které ty dnešní hravě porazí. Skutečně porazí v reálném světě, nikoliv v zaplacené recenzi plné nesmyslných benchmarků/tweaků.

SSD je nutné brát jako spotřební zboží, kvalita minulých ssd byla možná vyšší, možná ne (cena byla také vyšší), jak jsou na tom s kvalitou se dozvíme až za pár let. Aktuálně mám 850 EVO v provozu 7500 hodin, zapsáno 8 TB, zdraví na 100 % a žádné vnímatelné problémy s rychlostí.

Jak se už psalo, kdo jednou okusil SSD disk, ke klasickému chrčícimu se už nevrátí, minimálně na běh systému Windows.
I obyčejný A-DATA v akci za 1 tisíc korun posluží na běžné užívání lépe jak klasický plotnový.