Učivo sedmé třídy základní školy! Teda aspoň kdysi za komančů
Tohle je
baterie:
Konkrétně
dělostřelecká baterie šesti 152 mm samohybných kanónových houfnic vz. 77 DANA, vyráběných v Dubnici nad Váhom, ale to je mimo téma.
A jak vidíš, dělostřelecká baterie se skládá z několika, obvykle shodných, jednotek, fungujících jako společný celek.
Dělostřelectvo v Evropě existovalo o několik století dříve než elektřina, takže vynálezci v osmnáctém století jednoduše převzali již existující názvosloví, na základě podobnosti.
Elektrická baterie se tedy skládá z několika elektrických
článků, obvykle řazených za sebou pro zvýšení celkového napětí.
Chemické zdroje elektrické energie mohou být dvou druhů:
- Primární - přímo vytvářející elektrické napětí pomocí chemické reakce jeho komponentů (železný hřebík, měděný drát, brambora, vyzkoušej si to doma). Po skončení reakce článek nelze znovu použít. Nejznámější jsou zinko-uhlíkové (1.5V) a alkalické (1.2V) články.
- Sekundární - samy o sobě nevytvářejí nic, před použitím je potřeba je elektrickým proudem nabít, při tom dochází k chemické reakci a akumulaci dodané energie. Rozpadem nabitím vzniklých vazeb se elektrická energie opět uvolňuje. To jsou akumulátory, nejznámější jsou dnes olověné v autech (2V) a lithio-iontové v přenosné elektronice (3.7V).
Baterie se dají poskládat z primárních i sekundárních článků, to jestli jsou nebo nejsou nabíjecí nehraje roli, více článků je vždy baterie.
Teď už asi sám vidíš, že pojem
"tužková baterie" je prostě nesmysl, protože se jedná o pouhý
monočlánek. A ten ještě navíc může být jak nabíjecí tak nenabíjecí.
A aby v tom byl ještě větší zmatek, tak se bateriím i monočlánkům často říká zkráceně
baterka, což je úplná blbost, protože to je zase bateriová svítilna. Už v tom máš jasno nebo ještě větší guláš?
Co se toho přejímání názvosloví týče, když v devatenáctém století bylo vynalezeno
relé, elektromechanický zesilovač signálu pro dálkové telegrafní spojení, dostalo název podle přepřahací stanice dostavníkové pošty. Protože v něm elektřina zesláblá odporem vodičů dostala "čerstvé koně" a mohla zase urazit pořádný kus cesty.
A abych byl úplně přesný, jinde ve světě elektřina existovala mnohem dříve než dělostřelectvo, protože na území dnešního Iráku se našlo tohle, stáří kolem 2000 let:
https://www.youtube.com/watch?v=p5F6lJhofpAK čemu to přesně sloužilo se neví, podle protichůdných teorií mohlo jít buď o schránku na posvátné svitky, nebo o galvanický článek k elektrolytického pokovování. A protože archeologové, když něčemu nerozumí, vždycky honem svedou vysvětlení k náboženství, můžeme klidně věřit tomu druhému, protože elektřinu to opravdu vyrábět umí.
Jeden takový článek mi tady stojí na knihovně...
