Nový disk je třeba naformátovat proto, že není naformátovaný.
Nevybavuji si teď, je-li na nových discích vytvořená oblast, anebo i tu je nutné vytvořit, ale každopádně není možné nenaformátovaný disk formátovat rychlým formátem. Rychlý formát totiž vlastně jen smaže tabulku souborů a vytvoří novou – to znamená, že ani nemaže data.
A tam, kde není definovaná datová struktura, se musí nejprve vytvořit.
Co nedoporučuji – a dnes už k tomu ani nemá běžný uživatel důvod sahat (pamatuju, kdy to bylo na 386 nebo snad ještě Pentiu 1 součástí BIOSu) – je nízkoúrovňové (tzv. Low Level) formátování:
Low-level format vytvari fyzickou strukturu disku (pocet sektoru na stope, pocet stop na plotne, prolozeni, posun apod.) tak jako to klasicky format dela u diskety. Jenze format diskety je jasny a pevne dany, kdezto u disku zavisi na konkretnim modelu a u dnesnich disku ji podle mne nezna nikdo jiny nez vyrobce. Zejména od té doby, co se používá LBA adresace, dodal bych.
No a konečně velikost alokační jednotky (clusteru) má u většiny současných disků formátovaných jako NTFS hodnotu 4 kilobajty.
Nižší hodnota má smysl leda tehdy, když se na disku budou vyskytovat jen kvanta miniaturních souborů. Jinak to znamená víc přístupů a pomalejší práce. Nikdy jsem to nezkoušel.
Vyšší hodnoty dávají dobrý smysl u disků, na kterých se budou nacházet výhradně (anebo především) velké soubory (třeba video), pak by velké clustery mohly práci s diskem urychlit.
Dlužno přiznat, že při větších sektorech než automaticky nastavených není možné použít Windowsí diskovou kompresi (zaškrtávací políčko ve vlastnostech disku).
Doplňuji:
na původní otázku – nové disky formátuji vždy z Windows; nevidím problém.
Doplňuji 2)
Pokud chci jen smazat data, mažu data. V takovém případě je formát zbytečný.
predem moc diky za rady 
