No, jelikož jsem opravdu velký příznivce kočiček (ovšem dvounohých více), beru to jako povinnost přispět. Doma (v bytě) mám jednoho bílýho kocourka, jmenuje se Milínek, ovšem má více jmen a to dle mé nálady, či jeho chování. Někdy je to miláček, jindy, když mě kousne, tak je ču**k, a to mi věřte, že kolikrát je třeba se na něj rozeřvat. To Milínek vznikalo velmi zajímavě. Nejdříve napíšu chronologicky, jak to bylo. Šulínek >Mulínek > Milínek. Poprvé mu dala jméno máma a to proto, že měl největší přirození a koule z vrhu

. Když jsem urgoval, aby na něj po bytě neřvala šul**e,tak to prošlo dále až nakonec k Milínkovi, protože je Miláček. Je to sranda, jen škoda, že jsme ho museli vykleštit, koule měl opravdu výstavní a myslím si, že by mohl být i dobrý k zapuštění...
Na chalupě mám partu, jsou to mixnuté kočky z okolí, většina z nich dojde jen kvůli žrádlu, ale pár jich mám už i ochočených a dokonce i vycvičených..ten zrzavej je nalezenec, který si mě získal svojí neuvěřitelnou mazlivostí, jmenuje se Horatio. Zkuste hádat proč
Máme spoustu koťat, ale lidé z vesnice jsou prostě balíci a tak nám koťata střílejí či tráví jedem na krysy, což je dlouhá a velmi hnusná smrt.
