České diskuzní fórum o počítačích
https://pc-help.cnews.cz/
Lze se o tom přesvědčit nahlédnutím do výročních zpráv OSA a dalších kolektivních správců,které jsou volně přístupné na Internetu....Fakticky většina peněz zůstávala uvnitř tohoto průmyslu a k umělcům se dostával zlomek, v posledních desetiletích hluboce pod 20%.
Proč pirátství a ne krádež? O krádeži má i každý školáček jasno: krádež je, když něco vezmete bez dovolení. Vezmete a původní majitel to už nemá. Ovšem jak ukrást digitální soubor, který okopírujete a původní majitel ho stále má, pokud jste mu ho náhodou nesmazali? Najednou máte dva identické soubory, přičemž náklady na pořízení toho druhého souboru jsou plně ve vaší režii. Jeden soubor někdo vytvořil a vy jste použili svůj čas a své technické prostředky k tomu, abyste si vytvořili jeho kopii. Neukradli jste, ale zkopírovali.
Můžete totéž provést s automobilem? Jistě, že můžete. Můžete použít svoji práci a své technické prostředky k tomu, abyste okopírovali třeba Škodu Octavia. Můžete si pomalu pilníčkem a kladivem sestavit motor, karoserii atd, dokonce můžete nakutat železnou rudu a sami si slévat ocel, abyste neměli další náklady. Důvod, proč se to takto dělá jen výjimečně, je nikoliv v lepší právní ochraně automobilů, ale proto, že „okopírovat“ automobil dá mnoho práce, většinou mnohem více, než když děláte jinou práci a za peníze z ní přijaté si automobil koupíte. Ale ano, můžete „upirátit“ i automobil. Původní majitel ho bude mít a vybudete mít svoji více či méně dokonalou kopii.
Nevím, do zprávy jsem nenahlížel.mmmartin píše:1) Není pravda, žeLze se o tom přesvědčit nahlédnutím do výročních zpráv OSA a dalších kolektivních správců,které jsou volně přístupné na Internetu....Fakticky většina peněz zůstávala uvnitř tohoto průmyslu a k umělcům se dostával zlomek, v posledních desetiletích hluboce pod 20%.
To nevím, to bychom se ho museli zeptat. Přinejmenším dvě skvělé knihy o CSS (u druhé je spoluautorem) vydal, takže by mě jeho odpověď – s ohledem na článek – zajímala.mmmartin píše:Představme si ale situaci, že autor tohoto článku by měl s jistým nakladatelem uzavřenou smlouvu, na základě které by mu byla vydána knížka a která by mu zaručovala určité procento ze zisku z prodeje. A našel by se jiný vydavatel, který by tutéž knihu vydal bez smlouvy s autorem a protože by neměl náklady spojené s autorovým honorářem, mohl by knihu prodávat levněji. Byl by i v této situaci pan Petr Staníček tak horlivým zastáncem volného a bezplatného přístupu k tomu, co sám ve svém článku nazývá intelektuálními právy?
