Neexistuje cokoliv, co by se v elektronice dalo nazvat bezpečná teplota. Obecně řečeno by elektronika měla vydržet

stupňů C, a fungovat za těchto teplot.
Má to však vliv na životnost. Pro laiky to vysvětlím zjednodušeně. Plošný spoj se při provozu zahřívá se všemi jeho součástkami a každý materiál se při zahřívání roztahuje o jinou hodnotu. Takže například pokud se plošný spoj při zahřátí z 20 na 50 stupňů roztáhne o hodnotu X, tak součástka na něm připájená se roztáhne o hodnotu 1,1X a cín kterým to je připájené se roztáhne o 1,2X. A rozdíly v té roztažnosti jsou vyrovnávány pružností materiálů, hlavně cínu. Takže při každém zapnutí přístroje se vše ohřívá a pružnost cínu vyrovnává rozdíly v roztažnosti. A čím větší jsou ty roztažnosti, tím více je ten cín namáhán. Ta pružnost časem klesá (únava materiálu), až jednou to ten cín nezvládne a začne místo pružnosti praskat, a v ten okamžik se přeruší kontakt té součástky s plošným spojem, a výrobek přestane fungovat.
A jelikož slavná EU nařídila používat bezolovnatý cín, který je málo pružný a snadno praská, tak je tento problém více vidět, a životnost elektroniky v Evropě se tímto citelně zkrátila. (Nemocniční přístroje mají vyjímku ...)
Takže cílem je udržovat teplotu pokud možno pořád stejnou, protože každé ohřátí a vychladnutí snižuje životnost. Jelikož to je nereálné, tak je potřeba ty teplotní rozdíly alespoň minimalizovat. Tebou uváděná teplota je běžná. Pokud měníš PC každé 2 roky, tak Ti to může být jedno. Pokud máš PC vždy do konce jeho životnosti, tak doporučuji nainstalovat větrání za účelem snížení teplot.
Zajímavost: Concorde se při letu MACH 2 prodloužil až o 30cm.