Pokud je procesor poškozený minimálně, tak se to nepozná nijak, prostě třeba při jedné specifické instrukci něco udělá blbě a jede se dál. A může to být i taková instrukce, kterou žádný z tvých programů za celou životnost toho počítače nikdy nepoužije...
Ale může to být mnohem horší, jako u prvních Pentií, které dělaly chybu při dělení, a tak docházelo k pádům programů. Nebo u jedné serie AMD, kde se program vinou špatně provedené instrukce dostal do nekonečné smyčky a počítač nereagoval na nic, kromě Resetu.
Dokonce se procesory s některou vadnou částí mohou dostat do prodeje, kdysi dávno to mohly být například některé procesory 486SX, které na rozdíl od dražší verze DX neobsahovaly matematický koprocesor, takže výpočty se na nich prováděly softwarovou emulací - a mnohem pomaleji. Když se prostě u procesoru DX na výrobní lince našla vada v tom koprocesoru a celý zbytek byl v pořádku, tak ten koprocesor přímo v továrně "vypnuli" a šel do prodeje jako SX.
Dělá se to i u dnešních procesorů, prostě u nich nefungují některé vyšší instrukce a tak jsou na některé věci pomalejší, třeba při přehrávání videa, protože nějakou chybou při výrobě u nich specifická instrukce nepracuje správně, a tak je vypnutá.
Pro testování procesorů existuje pár programů, ale žádný z nich nemůže zjistit všechny chyby, takže pokud se ti zdá že kvůli podobné vadě ti občas spadne systém, tak bych vsadil spíš na vadnou paměť, to je tisíckrát pravděpodobnější a bohužel čím dál častější závada. Naproti tomu se RAM testuje mnohem lépe než procesor.
Jinak ale kamarád s vadnou RAM funguje už pár roků, to že mu to dvakrát do měsíce hodí modrou smrt je mu jedno

Co se počtu tranzistorů týče, dnešní procesory se pohybují podle typu a architektury v desítkách až stovkách milionů, ale třeba dvaatřicetibitový ARM* si vystačí s pár stovkami tisíc a dokáže to samé co x86 při několikanásobně nižší spotřebě.
Naopak špičkový IBM z196 má 1,4 miliardy tranzistorů, čtyři jádra na 5,2 GHz, a samotný procesor stojí milion dolarů! Ale zase se z nich staví stroje za stovky milionů, na kterých jede třeba deset tisíc virtuálních mašin

Na spodním konci stojí mikrokontroléry, které jsou většinou osmibitové, a přes spoustu vestavěných periferií v jednou čipu které běžné procesory nemají se pohybují jen v desítkách tisíc, a u jednoduchých kalkulaček je to ještě méně.
* ARM je nejrozšířenější 32 bitový procesor na planetě, najdeš ho úplně všude, v DVD přehrávačích, set-top boxech, routerech, netboocích, ale i v mnoha dalších zařízení, kde bys třeba počítač ani nečekal.