PC-HELP.CZ

Ahoj, zřejmě když použiji u wifi 802.11n frekvenční šířku místo 20 MHz vyšší, třeba 40, 80 (802.11ac) nebo 160 (hypoteticky, taková zařízení pokudvím, ještě nejsou v prodeji). Je potřeba vyšší vysílací energie pro zachování dosahu, je to pravda?

No a mě zajímá, jak se chovají běžné wifi karty v noteboocích (intel 6300 apod), když tedy budou komunikovat na 40MHz místo 20. Jestli vysílací energie se zvýší, aby to kompenzovalo dosah a nebo to neudělají a dosah klesne.

A pak bych se chtěl na tomhle nezávisle zeptat, pokud mám nějaký divný barák, kde zdi nějak podezřele hodně absorbují wifi signál, je lepší použít 20 nebo 40 MHz?

ad1) vysílací energie - nemám ponětí co to je. Vysílací výkon je omezen zákonými předpisy a nesmí být vyšší. Je jedno, o jakou šíři kanálu jde.
ad2) - viz. výše.
ad3) je to jedno. Pro průchod stěnou je hlavní frekvence a ta je dána. 2,4 GHz prostupuje stěnami lépe než 5GHz. Pokud máš problémy s WiFi, je nejjednodušší řešení použít kabel. Pak máš garantovanou rychlost 1Gbps. A na to se z WiFi nedostaneš.

Vysílací energie je elektrický příkon wifi karty. Přece když se stejné množství vysílacího výkonu musí rozprostřít do 2násobného frekvenčního spektra, tak klesne spektrální hustota výkonu a to omezí dosah... A mě zajímá, jestli to karty kompenzují (aby nedošlo ke snižení dosahu).

Vysílací energie je elektrický příkon wifi karty.

Tak tohle si nech patentovat Jednak "elektrický příkon" neexistuje, ale bavme se o příkonu. A druhak příkon dodaný do vysílače nikdy není roven vyzářenému výkonu.
Zkus si představit obyčejnou FM modulaci a šířku pásma (kanálu) u této modulace. A polož si svou otázku - je nutné zvýšit výkon vysílače, pokud zvětším šířku kanálu? Odpověď je samozřejmě NE. Tedy tvá teorie o nutnosti zvýšení vysílacího výkonu z důvodu zvětšení šíře pásma je nesmysl.Opravdu by mě zajímalo, kam na tyhle hovadiny chodíte?!

Jaké máš vysvětlení? Já mám zákon zachování energie.

A konkrétně kde vidíš ten zákon? V šířce kanálu, nebo ve vysílací energii?

Jestli také mohu, tak pokud platí, že:
E = h.f
pak menší velikost kvanta energie by měl mít (vezmu-li v potaz normu IEEE 802.11b se 14. kanály o šířce 20MHz) signál kanálu č.1 (2.412 GHz) než např. signál kanálu č.2 (2.417 GHz).
Signál nižšího kanálu by měl mít teoreticky větší dosah než signál kanálu vyššího (při stejném vysílacím výkonu).
Teoreticky by tedy měl mít kanál o šíři 40MHz vyšší velikost kvanta energie než stejný kanál o šíři 20MHz (bude mít vyšší frekvenci).
Na jeho vyzáření by tedy mělo být také třeba více energie.
Jelikož je ale Planckova konstanta úžasně malá (6,626×10−34 Js), rozdíl těch 5MHz mezi kanály (nebo 20MHz mezi užším a širším kanálem) bude naprosto zanedbatelný rozdíl energie.
Pokud se tedy nepletu (což je dost dobře možné, protože nejsem žádný fyzik), má Zitan částečně pravdu, ale pouze na čistě teoretické úrovni. V praxi se to nemůže nijak promítnout.
Pravdu použitelnou v praxi má tedy vlastně ITCrowd.
Ale raději už budu vždy vysílat na nejnižším kanálu, co nejužším (co kdyby). A Vám radím přátelé to samé, ať si ty WiFiny pořádně porušíme


Jinak je to podobné jako když v hospodě dostane opilec do držky. V okamžiku co dostane ránu na oko, se část energie využije k ohřátí oka, část uvede těleso opilce do pohybu,
část absorbuje pěst a podle E=mc² vzroste hmotmost opilce. Do vyšší váhové kategorie ho to ale nedostane a oko mu to taky nevyvaří.

No, a teď jsi ho zmátl dokonale
Mimochodem, jsem sice ze školy už dlouho pryč, ale nepoužíval se ten tvůj vzorec spíše pro vysvětlení fotoelektrického jevu?
Teoreticky a prakticky na energii nezáleží. Osobně bych pro něco takového použil maxwellovy rovnice, kde vektor magnetické indukce B je závislý na prostředí (uH) a vektor plošné hustoty vodivého proudu (J=gammaE), kde u je permeabilita a gamma měrná vodivost prostředí. Vzhledem k tomu, že oba vektory (E a B) jsou přímo závislé na kmitočtu, lze říci (jak psal miliness), že určitý (zanedbatelný) rozdíl zde existuje. Pro šíření prostředím je tedy rozhodujícím prvkem kmitočet nosné. Změny kmitočtu nosné vzniklé modulací nemají vliv - jsou naprosto zanedbatelné.
V konečném důsledku se potom dostaneme k tomu, že na energii nezáleží. Rovnice pro šíření v prostředí platí vždy. Tedy pokud zvedněme vysílací výkon, pak obě intenzity (E a B) budou pro stejnou vzdálenost samozřejmě vyšší.

Ten vztah rozšířil právě Einstein pro vysvětlení fotoelektrického jevu, kdy na pravou stranu rovnice přidal výstupní práci a kinetickou energii elektronu tak, aby se zachovala energie, s čímž se Zitan trefil.
Za původním vztahem stál Max Planck, který vyřkl svou teorii na jedné přednášce roku 1901 (rok nula kvantové fyziky), aniž by sám věřil tomu, co říká.

Za původním vztahem stál Max Planck, který vyřkl svou teorii na jedné přednášce roku 1901 (rok nula kvantové fyziky), aniž by sám věřil tomu, co říká.

To fakt udělal? Tak to jsem s tím všivákem skončil
No chudák Zitan. Snad to nějak pobere.

Ono se to ví právě proto, že to na té přednášce řekl, jestli ti jde o tohle. Takže k němu nemusíš chovat žádnou zášť.
Prostě nevěřil, že objevil něco převratného až takových rozměrů, že to donutí geniálního matematika hledat chybu ve výpočtech doufaje, že mu to potom vyjde tak, jak předpokládal. Dneska je kvantová fyzika přijatý fakt, ale tehdy to mozky nepobíraly, alespoň z fundamentálního hlediska. Ostatně, z fundamentálního hlediska to nepobíráme ani teď, že.

Skvělé na tom je, že to nechápeme a přesto to funguje. To člověku připomíná, že je jeho existence jaksi nepodstatná
nebo alespoň ne tak podstatná, jak si to on sám představuje.
Kvantová fyzika se mi líbí právě z toho důvodu, že nutí člověka myslet nekonvenčně.