PC-HELP.CZ

Dobry den, mam par otazek? Je tu nejaky odbornik, ktery by mi dokazal rici rozdil mezi windows a linux v architektuře, dále Linux porovnat s Androidem co maji spolecneho a v cem se liší? Jdou linux aplikace pustit na androidu? Děkuji za konkretni odpovedi.

Windows má hybridní jádro, Linux monolitické. Linux a Android mají asi tak společný základ, to je vše. Díky tomu že Android spouští všechny appky v Dalviku (nebo Diavik - jako ten důl v Kanadě?), tak tam asi nespustíš Linuxácké appky (nevím jak to jde po rootu).

Další podstatný faktor u Linuxu vs Win je cena. Dále si něco můžeš přečíst o rozdílech zde

Co na to říct? google znáš?
Za sebe jen tohle:
- architektura windows je tajemství mrkvosoftu, takže se budeš muset obrátit tam. Linuxů je více druhů, můžu ti poradit VUT Brno, skripta síťové operační systémy, kde je docela dobře popsána Fedora.
- nic
- ne. alespoň zatím ne.

Windows mají pěkný článek na Wiki, kde je aspoň v Aj popsána architektura NT systémů. Očividně to tajemství MS není

Windows mají pěkný článek na Wiki, kde je aspoň v Aj popsána architektura NT systémů. Očividně to tajemství MS není

Jistě. Pokud tohle považuješ za architekturu, pak je to v pořádku.

Tak jistě, luštění zdrojáků k pochopení systému je doména Linuxu, ale aspoň tam je něco vysvětleno

diky za odpovedi, stacila strucna odpoved, to itcrowd http://www.umel.feec.vutbr.cz/VIT/image ... temy_S.pdf
myslis tyto skripta?

Dá se z nich vycházet. My měli tehdy jiné, ale snad tam najdeš co hledáš.

Ono je to s těmi architekturami trochu sporné, navíc se ty systémy pár desítek let vyvíjejí a došlo u nich k dost podstatným změnám.

Windows - vychází z VMS, což měl být v půlce sedmdesátých let nástupce UNIXu. Má modifikované mikrojádro (mikrokernel), teoreticky by jádro systému mělo výt velmi jednoduché, a kolem něj běžet všechny ovladače v user režimu, takže v případě pádu některého z nich ho mikrojádro restartuje tak rychle, že si toho uživatel ani nevšimne. Má to tu nevýhodu že přepínání procesoru mezi super a user režimy chvíli trvá, takže systém má velkou režii.
Takhle to funguje třeba ve školním systému Minix, ale ve Widlích ne, protože z důvodů zrychlení redmondští kodéři do jádra přidali hromadu věcí (tím se přiblížili monolitickému jádru, proto se to jejich nazývá hybridní), jako například kompletní grafické služby, čímž si sice v rychlosti moc nepomohli, ale zato udělali hromadu neodstranitelných bezpečnostních děr velkých jak kanál La Manche a jako bonus dostali kvalitní záseky a pády systému do modré smrti.
Holt jak se říká, cesta do pekel je dlážděná dobrými úmysly, v případě tohohle hybridu to platí dvojnásob. Navíc před pár lety unikly zdrojové kódy W2K, a podle odborníků co si je prostudovali nešlo zrovna o ukázkovou práci, spíš slepenec zabugovaných bastlů pospojovaných dost špinavými hacky, aby tak nějak spolu dokázaly fungovat.

Linux - napodobuje UNIX vzniklý na přelomu šedesátých a sedmdesátých let, ale v podobě do jaké se rozvinul v osmdesátých letech. Měl proto původně monolitické jádro, to znamená že kernel i všechny ovladače běží v super režimu, což je rychlejší způsob, ale v případě pádu nebo zacyklení některého ovladače se jádro může zablokovat. Později bylo přidáno připojování dalších modulů za chodu, takže by se víc hodil název modulární jádro. Princip je takový, že nad jádrem běží servery jako X11, který se stará o zobrazování grafiky, a nad nimi uživatelské procesy, které volají jejich služby, nebo služby jádra.

Android - V Google vzali jádro Linuxu, trochu ho upravili, a přeložili pro jiný procesor. Tím se opět potvrdila snadná přenositelnost systému na jiné typy počítačů, což je věc se kterou jako první přišel UNIX, díky jazyku C. Takže Android má podobnou filozofii a způsob fungování jako Linux, ale navrch dostal Dalvik, což je skoro Java, aby se pro něj velmi snadno vytvářely aplikace.

Linuxové aplikace by na Androidu teoreticky používat šly, protože díky dostupnosti zdrojových kódů je můžeš po menších úpravách zkompilovat pod jakýmkoliv systémem (pokud pro něj existují příslušné knihovny a toolkity). Takže jestli seženeš příslušný kompilátor pro Android a všechno co ten program ke svému běhu potřebuje, máš cestu volnou.
Stejně tak je můžeš provozovat pod Windows, MacOS X, BSD i jiných systémech, protože na rozdíl od windowsích programátorů je ti linuxoví většinou tvoří tak aby byly přenositelné (například Gimp a Mozilla), naopak programy psané přímo pro WinAPI není možné na jiné systémy přenášet, protože by se musely dost radikálně přepsat.

faraon: dekuji moc za podrobny prehled!