Tak jsem se taky dal do testování (teda – pokud mi vyjde čas, což moc není) na sestavě, kterou mám v profilu – akorát jsem odpojil oba SATA disky a místo jedné DVD připojil 80GB IDE Barracudu.
64bitovou verzi se mi nepodařilo nainstalovat – během instalace po dlouhém vyčkávání nedošlo ke kopírování souborů na disk.
Nainstaloval jsem tedy 32bitovou verzi.
Hned u instalace mě udivilo, když si systém vytvořil ještě jednu – první, primární a skrytou partition o 200MB. Co tam hodlá uchovávat?
V 2. letošním Computeru o W7 psali. Mimi jiné toto: „
… Nový hlavní panel již neobsahuje samostatný panel rychlého spuštění, sám o sobě totiž může panelem rychlého spuštění být. Jakoukoli aplikaci či okno je možno k hlavnímu panelu, připíchnout, čímž se sem vlastně vloží zástupce. Až potud je vše v naprostém pořádku. Problém nastává v okamžiku, kdy uživatel chce rozlišit neaktivní aplikaci (zástupce) od tlačítka aplikace běžící či minimalizované. Jediný rozdíl mezi nimi je v rámečku a jiném lomu světla kolem ikony, což je rozlišení příliš málo nápadné a produktivitěpráce příliš neprospívající…“
Musím to potvrdit. Je to hodně nepřehledné
Taky jsem si vyzkoušel přepínání spuštěných programů Win+Tab (ona to už má Vista, ale té jsem se – po špatných zážitcích – vyhýbal), ale připadá mi to nepřehledné – okna jsou moc placatá, takže ani nevím, co na kterém ja, ani do kterého mě to chce zrovna přepnout.
Pokud jde o rychlost, s potěšením konstatuji, že řeči tentokrát nejsou jen řeči – rychlost nevyladěné bety sedmiček mi připadá obdobná vyladěným XP, neboli tvrzení o zbytečné rozežranosti Vist jsou oprávněné.
Když jsem si nechal zobrazovat skryté a systémové soubory, velice mě pobavilo, že se na ploše objevily dva soubory jménem
desktop.ini (jeden z userprofilu, druhý z all_users). To snad ještě doladí.
Velmi mě nepotěšila jiná věc – nainstaloval jsem si Operu a Total Commandera.
Protože mám ve zvyku Operu používat v jednouživatelském režimu, sáhnul jsem di INI konfiguráku a příslušné místo přepsal – jenže Windows mi odmítly dovolit soubor uložit, protože jako user nemám právo do "Program Files\Opera" zasahovat. Tak jsem (pod tímtéž nesvéprávným účtem) INI soubor přenesl (ne kopíroval, ale přenesl, neboli systém mi dovolil ho na původním místě smazat; divné, když nedovolil uložit editaci) do svých dokumentů, tam upravil, uložil a přenesl zpátky. Bez problémů. Komedie; fraška!
Podobně u TCMD – mám opět ve zvyku při instalaci volit umístění INI souborů do adresáře TCMD. Vše se nainstalovalo, ale když jsem po prvním spuštění nastavil vlastnosti a chtěl je uložit, sistém opět odmítnul – jakým právem chci zapisovat konfigurák v "Program Files\totalcmd"?
Protože jsem nenastavoval heslo (zkušební systém ho nepotřebuje), nemohl jsem si ověřit, jestli je u „nebezpečných operací“ vyžadováno, anebo se od dob Visty a
Sešívaného článku nic nezměnilo:
„
Nejenže mi přijde, že oproti Linuxu potřebuju administrátorské práva ke každé blbosti, ale hlavně ve Vistě nejde o nic jiného než o potvrzení, které stačí odkliknout. V Linuxu se vyžaduje heslo a člověk se během vyplňování hesla uvědomí, že tady přestává sranda a nad každým krokem je potřeba se zamyslet. Výsledkem opatření ve Vistě bude to, že to lidi buď vypnou nebo to jen automaticky odkliknou, takže výsledek z bezpečnostního hlediska je téměř nulový.“
Zatím si myslím, že – až se vychytají mouchy – půjde o docela zdařilý systém.
Co ale nechápu – proč MS dosud nebyl schopen do systému implementovat virtuální plochy a funkci AlwaysOnTop. Používám pro to programy jiných výrobců (opravdu bez těchto fičůr nemohu kloudně existovat), ale jak to není nativní součástí GUI, nikdy to nebude ouplně vychytané.
, mimochodem obrázek na ploše je také zajímavý.
)
