Rád bych se s vámi podělil o své oblíbence:
- DxBall (1996) a lBreakout2 (který jsem v 1. verzi poznal pod Linuxem), což jsou klony legendárního Arkanoidu (který existuje online v úžasné javascriptové mutaci), jenž sám je klonem ještě starších her.
- Fuk – sice hra poněkud novější, ale typem stará – plošinovka; úžasná úchylárna, doporučuji
- Soko-Ban Armageddon – asi nejlepší remake 30 let staré klasiky
- Pivoňkův Mariáš – volený i licitovaný; přiznám se, nemám legální verzi (kdo z nás ji tenkrát měl), ale kde se to dá dneska koupit?
- Pak miluju hru CDMan, což je opět variace na legendu (Pacman z roku 1980 – jako výše zmíněný Sokoban)
- O Blockoutu (1989) ani nemluvě
- Teď si uvědomuju – vlastně dvě vcelku nové hry miluju, ale ty se dají odehrát nanejvýš třikrát a pak už to člověka nebaví – úžasné a nadherné skvosty AmanitaDesignu – oba Samorosty a nové Machinárium. (Pánové z Amanity mají na svých stránkách i hezké animace, ale to sem tematicky napatří).
„Doom 2D ASCII“ jménem SNIPE.COM (najdete jej v příloze). Nebudu vám snad nic vysvětlovat, na všechno přijdete sami.
Snad jen ovládání:
- Hra se ovládá kurzorovými klávesami (navigace) a střílí se písmeny a-s(x)-d-w a i šikmo jejich kombinacemi; v těžších úrovních se střely odrážejí od zdí a v ještě těžších úrovních je zákaz dotyku zdi.
- Hra se ukončuje velmi nestandardní kombinací Ctrl+Shift+Scrolllock (v nejhorším – zapomnětlivci ji mohou klasicky odstřelit, ale v dobách DOSu byla pro toho, kdo hru neuměl ukončit, jediná možnost – restart počítače
). - Pro opravdový a autentický zážitek ze hry doporučuji přepnout se do fulscreenu (Alt+Enter)
Pokud nemáte ve skříni „chrochták“ (repráček/pípák), doporučuji pouštět přes DOSBOX, ale z bedýnek už ten zvuk není ta pravá nostalgie.
