Karel tě naučí úplné zaklady programátorského myšlení, čili:
algoritmizace,
dekompozice,
strukturování, a pár dalších chuťovek, jako je třeba
rekurze. S tímhle základem se pak můžeš pustit do skutečného programování ve skutečném programovacím jazyce, jako je Pascal.
Ten vznikl speciálně pro tenhle účel - výuku programování, takže hlídá kdejakou drobnost, a jak píše TheSkeleton, hned ti za každou chybu nafackuje, čímž ti ušetří hodiny a hodiny hledání začátečnických chyb. A spolehni se že jich bude hodně
Naproti tomu C/C++ nehlídají vůbec nic, sice v nich máš ve svém programu absolutní moc, ale také absolutní odpovědnost, udělají jen to, co si v nich sám napíšeš, nic navíc. To je také příčina většiny bezpečnostních děr, o kterých je slyšet každodenně.
Další stupeň může být Delphi, to je vlastně nadstavba pro vytváření okýnkových programů pro Windows, jazyk v něm používaný je Object Pascal. Čili OOP - objektově orientované programování, se kterým se pak můžeš pustit do toho C++.
Dnes je také v módě Python, je to velmi moderní jazyk, ale stále se vyvíjí, takže není zaručená kompatibilita mezi různými verzemi. A protože je to interpretovaný jazyk, tvůj program ti poběží na čemkoliv, včetně lepšího mobilu. Také se v něm programuje trochu jinak, blíží se spíš funkcionálnímu Lispu, nerdovské legendě z konce padesátých let.
Jen pro srovnání, pár jazyků, jak jsem si je vyzkoušel já:
Sinclair BASIC: Stará škodovka, dalo se v tom jezdit, případně odvézt malý náklad, ale nebylo to nic moc. Co by také člověk mohl čekat od osmibitového počítače s pár desítkami kilobajtů paměti. Mám na tu dobu spoustu krásných nostalgických vzpomínek.
QBasic: Škoda Favorit, trochu větší a rychlejší auto, uvezlo to víc, jezdilo rychleji, dal se za to pověsit přívěs. Ale jinak strašný krumpl s mizernou aerodynamikou, a pořád jenom škodovka. Měl jsem 486ku s MS-DOSem a 8 MB RAM, byla to součást základní výbavy.
Karel: Plyšový medvídek. Úžasná hračka, sice se s ním nedá vůbec nic udělat, ale s trochu fantazie může být čímkoliv, jako výuková pomůcka ideální. A nejde si tím ublížit! Pro mě je to dost návyková hračka, dokonce má i schopnosti akrobatického letadla, pokud si vystačíš s prostorem velikosti akvária.
Pascal: Luxusní mercedes s plnou výbavou, kompletně v elektrice a s koženými sedačkami. Stroj se kterým se dá uhánět po dálnici dvoustovkou, o všechno se stará automatika, na všem je nějaké čidlo a při sebemenší závadě se rozsvítí kontrolka. Uvezeš v tom celou rodinu s hromadou kufrů, a na vleku můžeš táhnout třeba ten Favorit, nebo dva koně.
C: Parní lokomotiva. Sice rychlíková, s obrovským výkonem, ale to strašné ovládání! Pár kohoutů, nějaká páka, tlakoměr, nic víc. Když si nedáš pozor, spálíš si nohu o kotel nebo rozbiješ hlavu o nějaké vyčnívající železo. Když najedeš do zatáčky příliš rychle, vykolejíš, a pokud stále nehlídáš tlakoměr, hrozí dokonce výbuch kotle! Ale dá se použít úplně na cokoliv, pokud ti nevadí že se u toho dost zapotíš, a utáhne celý vlak plně naložených vagonů. Mnohem delší vlak než si dokážeš představit, jen si každý vagon musíš sám ručně připojit.