-(CPU – Central Processing Unit) je základní výpočetní jednotkou počítače(Někdy bývá také přirovnáván k "srdci" nebo "mozku" počítače).
-čte z paměti instrukce a na jejich základě vykonává program
-,který by vykonával program zapsaný v nějakém vyšším programovacím jazyku by byl příliš složitý, má každý procesor svůj vlastní jazyk - tzv. strojový kód, který se podle typu procesoru skládá z jednodušších nebo složitějších instrukcí
Rychlost jádra: Počet operací provedených za jednu sekundu
Počet jader: Počet a typ jader integrovaných v procesoru(obvykle jedno,dvě a více)
Výkon FPU: Přítomnost FPU/počet základních operací v jednoduché nebo dvojnásobné přesnosti, které zvládne provést jednotka FPU(jednotkou je megaflops (MFLOPS),od toho odvozený gigaflops (GFLOPS)
Šířka externí datové sběrnice: Maximální počet bitů, které je možné během jediné operace přenést z/do čipu
Frekvence datové sběrnice (FSB): Maximální frekvence přístupu do externí paměťi RAM
Interní paměť cache: Kapacita rychlé interní vyrovnávací paměti integrované přímo na čipu procesoru
Násobič: frakce určující násobení FSB (např: FSB= 260, násobič=10 .. výsledná frekvence=2400MHz=2,4GHz)
Základní deska:
-(anglicky mainboard či motherboard) je základním hardware většiny počítačů
-jejím hlavním účelem je propojit jednotlivé součástky počítače do fungujícího celku a poskytnout jim elektrické napájení
-umožňuje zapojení procesoru, operační paměti. Další komponenty (např. grafické karty, zvukové karty, pevné disky, mechaniky) se připojují pomocí rozšiřujících slotů nebo kabelů, které se zastrkávají do příslušných konektorů (PCI-E,PCI,...)
Rozšiřující sloty:
-PCI: Dříve běžně používaný slot pro všechny rozšiřující karty, později už nestačil požadavkům grafických karet. V současnosti je vytlačován PCI Express slotem.
-AGP: Navržen speciálně pro grafické karty. Je výrazně rychlejší než PCI, v roce 2009 se ale vyskytuje už jen u starých základních desek (Socket A, Socket 478…). V nových se používá modernější PCI Express
-PCI-Express: Nástupce PCI a AGP. Funguje jako univerzální slot pro připojení jakéhokoliv standardního typu přídavných karet (grafické, zvukové, siťové a další karty). Dosahuje mnohem vyšších přenosových rychlostí než předchůdci. Zařízení určená pro PCI Express nejsou zpětně kompatibilní s žádným předchozím slotem (AGP, PCI,...)
Konektory:
-interní – nachází se na ploše základní desky a připojovaná zařízení obvykle uvnitř počítačové skříně
o IDE
o SATA
o FLOPPY
o napájecí konektory
o konektory pro připojení ventilátorů
o konektory zvukové karty
o rozšiřující konektory USB a FireWire
-externí – nachází se na zadním panelu základní desky
o USB
o PS/2
o Firewire
o eSATA
o COM
o LPT
o D-SUB = VGA
o DVI
o HDMI
o konektory zvukové karty
o LAN
Běžně integrovaná zařízení na základní desce:
-Zvuková karta
-Grafická karta – zejména u kancelářských počítačů a notebooků
-Síťová karta
-Input/Output čip
-řadiče pevných disků
Běžné velikosti základních desek:
-ATX – vytvořen firmou Intel v roce 1995. Dnes patří k nejpoužívanějším.
-microATX – zmenšená verze ATX. O 25 % kratší. Obsahuje méně rozšiřujících slotů. Dnes patří k nejpoužívanějším zejména v kancelářských počítačích.
-BTX (Balanced Technology Extended) – vytvořen firmou Intel. Měl nahradit ATX. Lepší chlazení a napájení. Příliš se neujal.
-Mini-ITX – velmi malé. Malá rozšiřitelnost. Od firmy Via
Grafické karty:
-je součástí počítače a stará se o zobrazení obrazu na monitoru, grafické výpočty (dnes dokonce k počítání fyziky ve hrách)
-vykonává grafické výpočty a vytváří údaje srozumitelné zobrazovacímu zařízení (monitor, TV a další)
-připojena je většinou přes PCI-Express slot (dříve přes AGP)
-může být i integrována na základní desce (IGP),ale grafický výkon není takový jako u neintegrovaných
Součásti grafických karet:
-GPU - "grafický procesor" je výpočetní jádro grafické karty. Obsahuje řadič paměti, unifikované shadery, TMU jednotky, ROP jednotky a další. Zpracovává 3D geometrii na 2D obraz, zobrazitelný na zobrazovacím zařízení.
-Unifikované shadery - moderní náhrada za jednotky Pixel a Vertex. Každá firma má svoji vlastní architekturu shaderů. Jsou programovatelné a díky tomu nemusí počítat pouze zobrazovatelná data, ale i výpočty pro vědu a další... NVIDIA má každý unifikovaný shader plnohodnotný, AMD používá 5D shadery (5 menších shaderů jako celek).
-Řadič pamětí - stará se o komunikaci mezi grafickou pamětí a GPU. NVIDIA zatím má podporu až po GDDR3, AMD má podporu GDDR5.
o TMU jednotky (Texture mapping unit) - mapuje textury na objekty.
o ROP jednotky (Render Output unit) - zabezpečuje výstup dat z grafické karty.
-Paměť - zde jsou ukládány informace nutné pro grafické výpočty. Pokud je grafická karta integrovaná na základní desce, používá Operační paměť celého počítače, jinak má vlastní paměť, nejčastěji nějaký typ GDDR (GDDR 1, 2, 3, 4, 5) nebo DDR (1, 2, 3) kvůli nižší cenně
-Firmware (=BIOS) - základní programové vybavení grafické karty, které je na vlastním paměťovém čipu. Jsou v něm uloženy informace o jménu grafické karty, GPU, taktech GPU a grafické paměti, napětí GPU a grafické paměti a další informace.
-RAMDAC - Převodník digitálního signálu, se kterým pracuje grafická karta, na analogový nebo digitální, kterému rozumí zobrazovací zařízení (CRT monitory a LCD monitory propojeny přes analogové vstupy).
* Výstupy:
o VGA - Analogový grafický výstup (používán starými monitory CRT a kompatibilními zařízeními). Možno převést redukcí z digitálního výstupu DVI.
o DVI - digitální grafický výstup (používaný většinou LCD panelů, projektory a novějšími zobrazovacími zařízeními).
o S-Video
o Component video - analogový výstup, používá 3 RCA konektory (Y, CB, CR), konektory jsou na některých projektorech, TV, DVD přehrávačích a dalších.
o Composite Video - analogový výstup s malým rozlišením, používá RCA konektor
o HDMI - Výstup na zobrazovací zařízení (nejčastěji televizor) s vysokým rozlišením. Konektor HDMI získáte většinou připojením redukce do konektoru DVI.
o DisplayPort - Digitální grafický výstup ve vysokém nekomprimovaném rozlišení. S konektory DVI ani HDMI není kompatibilní
FAQ grafických karet
-Typ paměti na grafice nesmí být vyšší než na základní desce - není to pravda, není vyloučená například spolupráce paměti počítače DDR1 a s pamětí GDDR5 na grafické kartě.
-Podle velikosti paměti je výkon grafiky - tady vždy záleží nejdřív na grafickém čipu a až pak na paměti. Na 64-bit sběrnici to je 256 MB, 128-bit to je 512 MB, 256-bit to je 1 GB, 512-bit to je 1,5 GB, berte to orientačně, přesně sejde na daném kusu grafiky, použitých pamětech a použitém grafickém čipu.
-Vyšší cena rovná se vyšší výkon - to neplatí už dávno, vždy je dobré si projít testy a vybrat si tu pravou.
-Vyšší taktovací frekvence znamená vyšší výkon - u dané karty ano, ale všeobecně je nejdůležitější architektura a programové vybavení jádra a až potom taktovací frekvence.
RAM:
-(zkratka z random-access memory) je v informačních technologiích paměť s libovolným přístupem používaná v počítačích a dalších elektronických přístrojích
-může být typu RWM (Read Write Memory), to znamená s možností opakovaného zápisu a čtení informace, nebo typu ROM (Read Only Memory) jen pro čtení
-používají se polovodičové paměti tohoto typu, dříve se používaly paměti například feritové, paměti na tenkých vrstvách nebo bubnové paměti
Dělení DRAM modulů do počítače
-SIMM – (72pin, 30pin) – (Single Inline Memory Module)
-DIMM – 3,3 V a 5 V – (Dual Inline Memory Module) – Jedná se de facto o dva moduly SIMM integrované na jedné desce. Důvodem je obsazení celé šířky sběrnice.
o SDR – (Single Data Rate), spíše označovány jako SDRAM (Synchronous Dynamic RAM), starší typ pamětí typu DIMM (3,3, nebo 5 V), 168 pinů, kapacity od 16 MB do 512 MB, rychlost od 66 MHz do 133 MHz, dva zářezy jako pojistka.
o DDR – (Double Data Rate) novější typ pamětí typu SDR, 3,3 V, 184pinů (ale jiné umístění zářezů, místo dvou jen jeden), kapacity od 64 do 2048 MB. Vylepšení je v tom, že přenáší data na náběžné i koncové hraně taktovacího impulsu.
o DDR2 – „nejpoužívanější“ typ pamětí, podobné jako DDR, mají vyšší frekvence (max.1066MHz). Nevýhodou DDR2 jsou vyšší časy latence než u DDR.
o DDR3 – nejnovější paměti, jsou dražší než DDR2.Stávají se čím dál tím víc rozšířenější,oproti DDR2 poskytují vyšší frekvence,ovšem některé základní desky na ně zatím nemají sloty.
-SO-DIMM – paměti používané pro notebooky, 72pin, nebo 144 a 200 pin
Časování pamětí:
-neboli CAS Latency (Column Access Strobe Latency), často označované i jako CL časování.
-tento parametr se často nachází přímo na paměťových modulech a označuje přístupovou dobu
-ta je vyjádřená počtem cyklů, které jsou potřebné pro získání informací z pamětí
=> je to doba mezi zasláním příkazu na čtení údajů z paměti a momentem kdy jsou data k dispozici, vyjádřená v cyklech
Název - (typické hodnoty) - popis
CAS nebo CL - (2-5) - udává zpoždění dat na výstupu paměti po jejich výběru, nebo zpoždění pro jejich zápis
RAS to CAS - (3-5) - udává zpoždění mezi výběrem řádků a adresací sloupce paměti
RAS precharge - (3-5) - udává zpoždění po výběru paměti do adresace řádku
tRAS - (5-10) - délka trvání adresace řádků
Frekvence pamětí:
Technologie DDR DDR DDR
Označení PC2100 PC2700 PC3000
Efektivní frekvence 266 333 366
Technologie DDR / DDR II DDR DDR DDR
Označení PC3200 PC3500 PC3700 PC4000
Efektivní frekvence 400 433 450 500
Technologie DDR / DDR II DDR DDR DDR / DDR II
Označení PC4200 PC4400 PC4500 PC5300
Efektivní frekvence 533 550 566 667
(barevné označení pouze pro orientaci)
Dual- a Triple-channel -co to vlastně je ?
Dual(Triple) chanel jsou tzv. "mody" RAM pamětí,kdy se do základní desky napojí dva(tři) moduly RAM pamětí,čímž se teoreticky zvýší výkon pamětí.Hlavní podmínkou správného fungování Dual(Triple)
channel systému je vlastnit identické(shodné)moduly tuto funkci musí podporovat základní deska.Oba moduly musí běžet na stejných frekvencích a Triple-chanel lze uskutečnit pouze s pamětni typu DDR3.
Zdroj:
-má za úkol napájet veškeré komponenty počítače
-je jakýmsi měničem napětí, kdy v sobě přeměňuje přicházející napětí (u nás střídavé napětí 230V při 50Hz) na stejnosměrná napětí (v závislosti na typu zdroje jsou dnes hlavní větve 3,3V 5V a 12V) pro jednotlivé komponenty, které si je dále mění tak, jak potřebují
-Existují dva druhy napájecích zdrojů:
Standard AT je mechanicky spínaný, tzn. že od zdroje vedou spínací kabely s 230V, které pak vypínačem na přední straně skříně spínáme a rozepínáme
Standard ATX je spínán elektronicky, tzn. že síťové napětí 230V ve zdroji končí a činnost zdroje ovládáme pomocným vodičem s nízkým napětím. Toto uspořádání má mnoho výhod. Odstraní se nepříjemné rušení, které by způsoboval kabel se síťovým napětím, zvýší se bezpečnost, protože jakékoliv síťové napětí končí ve zdroji a nehrozí zde nebezpečí zkratu atd
-při vybírání zdrojů do nového (či upgradovaného) PC záleří na jeho kvalitě,obecně (včetně tohoto fóra
) je doporučeno brát radči dražší zdroje (firmy Corsair,OCZ,Seasonic,Forton atd.).protože vyhořený zdroj (značek LC Power,Eurocase,..) obvykle sebou vezme polovinu zapojeného hardware-kvalitní zdroje by měly udržet počítač v chodu i za situace, kdy síťové napětí poklesne na 80V na dobu až 2 sekundy, nebo na hodnotu 70V na půl sekundy. Zdroj by měl počítač ochránit před poškozením i pokud dojde k výpadku proudu, poklesu napětí či špičce až 2 500V
Pevný disk:
(zkratka HDD, anglicky hard disk drive):
-je zařízení, které se používá v počítačích a ve spotřební elektronice (MP3 přehrávače, videorekordéry, …) k trvalému uchovávání většího množství dat pomocí magnetické indukce
-jejich současným největším konkurentem je za 1. USB flash disk, který využívá stálé flash paměti a za 2. pořád rozrůstající se počet tzv.SSD disku které pracují na stejném principu jako flash disky
Rozhraní pevných disků:
o ATA-v osobních počítačích bývalo nejrozšířenějším rozhraní než byl nahrazen rychleší SATA připojením
-má maximální teoretickou přenosovou rychlost okolo 1Gb/s
-na jeden ATA kabel je ovšem možné připojit dva disky, takže se rychlost ATA rozhraní stává úzkým místem
o SATA-Výhodou SATA je o něco vyšší rychlost
-vyšší inteligence řadiče, umožňující optimalizaci datových přenosů NCQ("chytrý zápis dat")
-možnost připojování disků za chodu systému
-menší rozměry kabelů, které nebrání toku vzduchu ve skříni a tedy zlepšují chlazení počítačů
A nejdůležitější (což se ovšem netýká jenom disků ale i např.RAM pamětí): 1Gb neznamená 100% 1000Mb,složitým výpočtem je docíleno výsledku že 1Gb = 1024Mb ,po připomenutí CZechBoy-e (za což mu tímto děkuji) je to 2 na 10 tzn. 2x2x2x2x2x2x2x2x2x2 = 1024
Optická zařízení a média:
(ODD - optical disc drive):
-pracující na principu laserového světla, nebo elektromagnetických vln blízkých světelnému spektru, jako část procesu čtení a zápisu dat
-jsou většinou využívány k archivaci nebo výměně dat
Druhy výměnných disků:
o CD-je zkratka označující kompaktní disk s možností zápisu
-jedná se o standardní disk ve tvaru kotouče o průměru 12 cm, méně často o průměru 8 cm
-a vubec... o cd toho víme více než dost,ne ?
radsi se pojdme podívat na rozdíly oproti DVD:o DVD-(anglicky Digital Versatile Disc nebo Digital Video Disc) je formát digitálního optického datového nosiče, který může obsahovat filmy ve vysoké obrazové a zvukové kvalitě nebo jiná data
-DVD oproti CD poskytuje:
* efektivnější korekci chyb
* vyšší kapacitu záznamu (asi 4,7 GB oproti 0,7 GB) = hustější zápis
* odlišný souborový systém Universal Disk Format, který není zpětně kompatibilní s normou (přesně ISO 9660), který se používá na CD-ROM
-druhy DVD médií:
* DVD-5: jedna strana, jedna vrstva, kapacita 4,7 GB (4,38 GiB)
* DVD-9: jedna strana, dvě vrstvy, 8,5 GB (7,92 GiB)
* DVD-10: dvě strany, jedna vrstva na každé straně, 9,4 GB (8,75 GiB)
* DVD-14: dvě strany, dvě vrstvy na jedné straně, jedna vrstva na druhé, 13,2 GB (12,3 GiB)
* DVD-18: dvě strany, dvě vrstvy na každé straně, 17,1 GB (15,9 GiB)
* DVD+R/RW (R = Recordable, jen pro jeden zápis, RW = ReWritable, pro přepisování)
o Blu-Ray
-patří k třetí generaci optických disků, určených pro ukládání digitálních dat
-druhy Blu-ray disků
* BD-ROM – disk pouze pro čtení
* BD-R – disk k jednorázovému zápisu
* BD-RE – přepisovatelný disk
-mechaniky a samotné disky jsou ještě pořád poměrně drahé,a tak se nevyplatí je kupovat do domácností,ale jejich cena postupně klesá (např.více místa na disku=kvalitnější film ve FullHD)
o UMD-je optický disk vyvinutý firmou Sony pro kapesní konzoli PlayStation Portable
-na toto médium se zapisují videohry, videa a hudba, někdy také firmware
-dosud neexistuje zapisovací mechanika pro UMD
USB:
-je univerzální sériová sběrnice(moderní způsob připojení periférií k počítači)
-nahrazuje dříve používané způsoby připojení (sériový a paralelní port, PS/2, GamePort apod.) pro běžné druhy periférií - tiskárny, myši, klávesnice, joysticky, fotoaparáty, modemy atd., ale i pro přenos dat z videokamer, čteček paměťových karet, MP3 přehrávačů, externích disků , externích vypalovacích mechanik a mnoho dalšího
-je sběrnice jen s jedním zařízením typu Master (všechny aktivity vycházejí z PC)
Data se vysílají
* v krátkých paketech o 8 bajtech
* delších paketech o délce až 256 bajtů.
a přijímají
* PC může požadovat data od zařízeni.
* Naopak žádné zařízení nemůže vysílat data samo od sebe
Základní vlastnosti:
* Maximální délka kabelu mezi sousedními zařízeními je 5 m. Kabel obsahuje 4 vodiče. Dva jsou pro napájení (5 V a zemnění). Druhý pár je kroucený a slouží pro přenos dat
* I ta nejnižší přenosová rychlost mnohonásobně překračuje možnosti sériového portu. (Při porovnání obou portů je však třeba brát v úvahu i to, že jedno zařízení si nikdy nemůže nárokovat celou šířku pásma)
* Sběrnice USB přináší tu výhodu, že při připojení přídavného rozdělovače sběrnice (hub) jsou k dispozici tři nové porty
* Celkem je možno na USB připojit až 127 zařízení
Wi-Fi:
-je standard pro lokální bezdrátové sítě (Wireless LAN, WLAN) a vychází ze specifikace IEEE 802.11a/b/g/n
-s postupem času začala být využívána i k bezdrátovému připojení do sítě Internet v rámci rozsáhlejších lokalit a tzv. hotspotů (míst s poskytováním bezdrátového připojení k internetu)
-zařízení jsou dnes prakticky ve všech přenosných počítačích a i v některých mobilních telefonech
Zabezpečení sítě:
-brání proti vstupu nežádoucích osob do rozsahu naší sítě wi-fi
Druhy zabezpečení sítě:
o WEP -šifrování komunikace pomocí statických WEP klíčů (Wired Equivalent Privacy) symetrické šifry, které jsou ručně nastaveny na obou stranách bezdrátového spojení. Díky nedostatkům v protokolu lze zachycením specifických rámců a jejich analýzou klíč relativně snadno získat. Pro získání klíčů existují specializované programy
o WPA -kvůli zpětné kompatibilitě využívá WPA (Wi-Fi Protected Access) WEP klíče, které jsou ale dynamicky bezpečným způsobem měněny. K tomu slouží speciální doprovodný program, který nazýváme prosebník (suplikant). Z tohoto důvodu je možné i starší zařízení WPA vybavit
o WPA2 -novější WPA2 přináší kvalitnější šifrování (šifra AES), která však vyžaduje větší výpočetní výkon a proto nelze WPA2 používat na starších zařízeních
Přehled standardů IEEE 802.11:
Standard - Max.rychlost - Max.dosah
IEEE 802.11 - 2 Mb/s -
IEEE 802.11a - 54 Mb/s -
IEEE 802.11b - 11 Mb/s -
IEEE 802.11g - 54 Mb/s (dnes nejpoužívanější) -
IEEE 802.11y . 54 Mb/s -
IEEE 802.11n - až 600 Mb/s (již schváleno) -
Dosah Wi-Fi sítí je různý,záleží na použitém příjimači a routeru ,pohybuje se v řádech od 100 - 300m a se směrovou anténou se zesilovačem dokonce v řádech několika kilomerů.
Všeobecná rozhraní:
(podle původního anglického označení interface)
-označuje v informatice zařízení, program nebo formát, zajišťující správnou komunikaci a přenos dat mezi jinými zařízeními nebo programy
-odle toho, zda je rozhraní součástí počítačového hardware, nebo software, mluvíme o harwarovém nebo softwarovém rozhraní
* Hardwarové rozhraní může být
o počítačová síť
o sběrnice
o styčný prvek nebo jednotný formát styku mezi vstupně výstupními zařízeními
* Softwarové rozhraní může být
o rozhraní pro programování aplikací (API)
o komunikační protokol mezi programy
o grafické uživatelské rozhraní (GUI)
Skříně:
(anglicky computer case nebo jenom case)
-je hardware pro počítače, která slouží k mechanickému upevnění všech ostatních vnitřních dílů a částí počítače
-nejčastěji se jedná o celokovové šasi se standardizovanými rozměry, úložnými šachtami a montážními otvory korespondujícími s mechanickými rozměry ostatních součástí počítače
Typy:
o Skříně "naležato" leží na své největší stěně a základní deska upevněná v takové skříni je ve své přirozené poloze v rovině. Nevýhodou těchto skříní je, že zabírají více místa a jsou málo oblíbené. Výhodou je, že základní deska a přídavné karty na ní umístěné mají přirozené chlazení (karty jsou ve své poloze a teplo, které vyvíjejí se přirozeně dostává mimo karty, respektive základní desky). Příklady takových skříní jsou skříně desktop, slim, booksize, desknote.
o Skříně "nastojato" leží na své nejmenší stěně a tím zabírají nejméně místa. Výhodou je přirozené upevnění mechanik (jednoduché vkládání média do optické mechaniky). Nevýhodou je, že základní deska je umístěná svisle a tím přídavné karty leží vodorovně. Některé karty, které vyvíjejí největší teplo (AGP a PCIE grafické karty) jsou tím pádem umístěné chladičem dolu - dolu hlavou, což je z hlediska chlazení nejhorší možný stav, takže teplo se přirozeně drží pod chladičem a způsobuje přehřátí karet. Takové skříně vyžadují kvalitnější větrání (přídavné ventilátory, usměrnění proudu vzduchu okolo zdroje tepla, …). Tyto skříně patří mezi nejoblíbenější. Příkladem je skříň tower, minitower, miditower, bigtower (tower skříně se liší počtem 5.25" šachtami a tím pádem výškou – miditower má obvykle 4 šachty), booksize nastojato.
Warning!!!! :pokud kupujete nové komponenty nebo sestavujete PC,vždy se informujte u někoho zkušeného co nakoupit,s jakým rozhraním,výkon zdroje apod.,nejen od toho je tu PC-Help forum.Dvakrát měř,jednou řež :)FAQ:
GB vs. GiB
(aneb gigabajt není gigabit)
Na rozdil od matematicke soustavy SI, kde se jedna o nasobky 10 (kilo = 103, mega = 106, giga = 109), tak tyto predpony ve svete pocitacu znamenaly mocniny 2 (kilo = 210, mega = 220, giga = 230). Pouziti mocnin 2 vychazi z dvojkové (binarni) soustavy, uplatnovane ve svete pocitacu jiz pred oficialnim zavedenim mezinarodni normy.
Díky tomu byla v roce 1998 prijata mezinarodni norma, ktera nove definovala predpony odvozene od mocnin 2, cimz byly ustaleny a zavadeny nove predpony kibi (Ki = 210), mibi (Mi = 220), gibi (Gi = 230).
Tyto predpony mely v pocitacovem svete zcela nahradit pouzivani nepresnych predpon kilo, mega, giga, ktere maji byt pouzivany ve vsech odvetvich jen jako mocniny 10, a nehodi se pro vypocet a oznaceni binarni (tedy dvojkove) soustavy.
I kdyz je norma stara uz x-let, stale se pouzivaji obe soustavy. Pro bezneho uzivatele to potom ma klamny a zavadejici efekt, kdy obvyklych 160 GB je ve skutecnosti ''pocitacovych'' 149 GiB. Zatimco spravne by se kapacita mela udavat v mocnine 2, tj. GiB, a tak kapacita by byla mensi oproti uvedeni v nasobcich 10, tj. GB, (160 GB =/vs. 149 GiB).
=> Aneb proč jednoduše když to jde složitě
Zdroje:Wikipedia,moje školní práce
a proto:Doplněno o další informace 
