Výpočet matematické úlohy

[Teedok]

a není délka šířka a výška definovatelná jako velikost?

[Reklama]

[peacoq]

Nekonecno je konecne.
Stejne tak jako rovnobezky se v nekonecnu protnou - coz potom (ale) nejsou rovnobezky, ale primky k sobe v nejakem pomeru/uhlu umoznujici jejich protnuti. Omyl, nejsou, ale jsou to rovnobezky a jejich zavislost na pojeti Velkeho a Maleho zakriveni caso-prostoru.
Velice zjednodusen receno: prostor je ''ohyban'', a je-li v tom prostoru rovnobezne, je ohybana s nim.

A dale potom nekonecno souvisi s kvantovou fyzikou - stanoveni konecnosti Vesmiru, ktery je prokazatelne konecny a to v mnoha ohledech od vzniku - rozpinani - smrstovani, cimz je dano zahajeni a ukonceni deje/procesu, tj. definovana konecnost. Imaginrani nekonecnost potom spociva pouze v definici/vnimani svetla -jeho rychlosti- jako limitujiciho faktoru vnimaji rozpinani a moznost prekonani nam znamych limitu, ktere vsechny urcuje rychlost svetla s tim, ze neni znamo co nastane v pripade jeho prekonani.

[CZechBoY]

A já vám to nekonečno zapíšu v PHP
[syntax lang=php]<?php
while(1=1):
$i++;
echo "$i, ";
EndWhile;
?>[/syntax]

[Stene]

peacoq: Ještě si to tak 2krát přečtu a možná to pochopím

[peacoq]

Stene: ...ti pomuzu, vzhledem k tomu, ze astro-fyzika je neco jako moje hobby ...a tak potom uz to nebudes muset cist vubec (sorac)
CZechBoY: ...tak dik :)

Dej jako takovy je vzdy konecny (zanik pocatecni energie, ktera dej spustila a nebo jeji postupne ubivani v zavislosti na prostredi a prubehu deje), a proto mluvim o Vesmiru coby vnimaji prostoru, ale i Vesmir je zalozen na deji/procesu a tedy neni mozne, aby byl nekonecny > je to zase jen ''vznik a zanik deje'', ktery se maximalne muze opakovat, ale i tak ''jednou'' dojde k vycerpani samotneho potencialu hmoty/a jeji energie.

Takze otazka nekonecnosti je spatne polozena ve smyslu prokazatelnosti, konecnost je definovana zacatkem a koncem deje, a tedy: - ani nekonecno se nemuze zvetsovat protoze je definovano samotnou podstatou existence sdilen a predavani energie.
Je-li neco konecne, neni mozne, aby se to ''donekonecna zvetsovalo'', a > potom nastupuje kvantova fyzika a do doby, nez dojde k poznani co je hnaci silou prekonani rychlosti svetla, neni mozne stanovit chovani hmoty ani energie.
V tento okamzik je Nekonecno konecne a to s definitivni platnosti v duchu retoriky: vznik vs. zanik hmoty, pocatek vs. konec deje, nabyti a vycerpani energie.

[Teedok]

peacoq: Už je to o něco pochopitelnější, a mozek mi to respektuje s tim v co sem doteďka věřil, ale stejně pořád nedokážu pochopit jak by mohl vesmír končit, nebo si spíš nedokážu představitjak by to vypadalo. Napadá mě jedině že kdyby vědci postavili loď a vyslali ji do vesmíru s lidmi na palubě(jakoby na smrt) aby prozkoumali vesmír co nejdále -- ty jsi psal, že 2 rovnoběžky se protnou, protože prostor je ohýbán -- pak by se teoreticky vědci vrátili (z druhé strany) k zemi..vesmír by se tedy nedal nijak zmapovat, protože sice je konečný, ale v důsledku ohýbání prostoru jakoby nestabilní a chaoticky, přitom pevně daný. Neumím to přesně vysvětlit, ale představuji si to jako kouli ve které když dorazíš k okraji(ke stěně) tak aniž bys to věděl tak tě prostorové ohýbání nasměruje úplně jinam, ale ty přitom pořád popluješ rovně...

[mr.M]

peacoq: asi to nechápu úplně správně ale laicky řečeno - vše má z důvodů nějakých zákonů a objevů jednou konec? jinak docela zajímavé téma

[peacoq]

''s lidmi na palubě(jakoby na smrt)'' / ...nebylo by to na smrt, protoze cas pri pohybu Vesmirem se zkracuje, zmensuje, to je zjistene jiz i ted a jiz na atomovych hodinacj se to projevi pri mereni rozdilem - jedny hodiny nechas na Zemi - a druhe das do letadla a obletis s nimi Zemekouli ...a cas na hodinach co byly ''nahore'' bude i jedno cilo mensi (...sice zanedbatelnu rozdil, ale rozdil)
- a tak pri pohybem Vesmiru se cas ''zpomaluje'' a kdyby jsi prekonal rychlost svetla, aby jsi se pohyboval rychleji, nez fotony (neni ani jasne co by se stalo), ale i kdyby ...tak by jsi se pohyboval v jine dimenzi (proste nekde) a zatimco by jsi letel treba jen rok, tak na Zemekouli by uplynuly miliony let

''pak by se teoreticky vědci vrátili (z druhé strany) k zemi'' / ...velice zjednodusene - ano, vratili by se zpet, ale jinak, prostoze prostor by byl ohyban a protoze je konecny, je ohyban ve smysly ''ohybeni se do sebe-sama'', tj. nevratil by jsi se do pocatku, ale bylo by to jako vyvrhnout prase, proste ''obratit na ruby'' - a pravdepodobne by doslo ke skoku v prostoru (uz ani nezminuji ''skok v case'', protze cas by po prkonani rychlosti svetla prestal mit vyznam tak, jak ho dnes chapeme)

'v důsledku ohýbání prostoru jakoby nestabilní a chaoticky, přitom pevně daný'' / ...Vesmir je vysoce nestabilni a ''nic neni predem dano''

''prostorové ohýbání nasměruje úplně jinam, ale ty přitom pořád popluješ rovně...'' / ...castecne mas pravdu, i kdyz k tomuto dojmu by doslo i pri pohybem na velmi velkem prostoru, priklad ''jit rovne po pousti a nebo snehu'' bez zachytneho bodu ...nikdy nepujdes rovne ve smyslu primo
(coz ale souisi s lidskou nedokonalosti), ale v podani zakriceni caso-prostoru by jsi se jako by ''stocil tak, ze by jsi se obevil na druhe strane'' - jako treba otocit tenisovy micek ''naruby''.
- a to prostorove ohybani neni spravne receno, neni to ve smyslu 'ohnuti trubky', ale prostor je ohban - deformovan, a tzv. zakriven

''vrátili (z druhé strany) k zemi'' / ...a jeste poznamka k tomuto: ...problem je v umisteni planety, spise nasi soustavy - jsem na periferii Vesmiru, tj. posledni stace, a to i pri prostorovem vnimani (zakriveni caso-prostoru se totiz tyka nam znameho Vesmiru), a nevime co je za hranici, kde se stretavaji jine Vesmiry, protoze se to neda predtavit tak, ze od Velkeho tresku se rozlitnul ''cely Vesmir'', ano rozlitnul-rozpina se, ale jen ten nam znamy Vesmir. Aje mozne, ze miliardy svetenych let od nas se proti nam stejnou silou riti rozpinani jineho Vesmoru, ...a co je mezi nimi nikdo nevi, ale mozne to je. Nam znamy Vesmir se rozpina a nez dojde k maximani kulminaci jeho rozpinani je mozne, ze se ''srazi'' s jinym rozponajicim se Vesmorem, a tim se stretnou ohromne energie a bude teprve sranda.

[X]

Teedok: S nima ale stále neurčíš svou pozici ...

peacoq: Přece jen je něco rychlejší než světlo, a to gravitace, ta je okamžitá na jakoukoli vzdálenost ... a stále příliš neprozkoumaná, teoreticky se předpokládají gravitony, ale zatím nebyli objeveni ...

Náš známý Vesmír, velký třesk a jeho nynější rozpínání mi připomíná zhroucení do černé díry a rozprsknutí hmoty uvnitř černé díry, taky by se hmota rozlétávala na všechny strany (rozpínání Vesmíru), prostor by byl uzavřený (zhroucený) do sebe a ven by se šlo velmi těžko dostat. Je nějaký "nadVesmír(y)" a jsou černé díry "podVesmíry"?

[Teedok]

přece když budeš ve vesmíru kde gravitace není? pak bude rychlejší světlo.

a na jakoukoliv vzdálenot? to se mi nějak nezdá.

[CZechBoY]

Na Měsíci je gravitace tak rychlá až tam není

[peacoq]

''gravitace'' / ...gravitace ja zase jen a jen energie nic vice - zavisla na pocatecnim ovedeni do pohybu a je zavisla na dobe trvani procesu, ktery ji uvedl v cinnost, tj. samo o sobe je nic a bez priciny by neexistovala

''Velky tresk'' / ...se neudel vybochem a siteni na vsechny strany, ale sirenim v podobe trychtyre

''Cerna dira'' / ...je mozna a existuji, je ji mozne i vyvolat, ale jde o to, ze sev ni ''ztraci'' energie, proste jakoby byla pohlcena, a to neni nam znamo, jak e to vubec mozne.
Da se to prirovnat asi k tomu, ze 90procent Vesmiru je tvooreno ''necim'', nikdo nevi co to je nam znamy Vesmir je jen z 10ti procent tvoen fyzickymi castcemi, necim co umim odhalit a zmerit ''zvazit i spocitat'', ale je to zalostne malo a tak 90procet je neco o cemz se vi, ze to neco musi byt, ale nevi se co - je to asi jako predtava postavit hrad z pisku s tim, ze vnitrek bude prazdny, ale obvodove zdu budou stat - proste by to neslo a zhroutila by se strecha - asi tak nejak je jiste, ze ''tam neco musi byt'', ale co ...

"nadVesmír(y)" a jsou černé díry "podVesmíry"? / ...to neni presne, ale da se to tak rizt, ale jinak; nad a pod lze vyjadrit takto ...Vesmir se muze smrsknout, a nebo treba i je smrsknuty, do miliontiny milimetru (jakoze prouzek papiru) a v nem se muze nachazet miliarda Galaxii zhustenych do neuveritelne hustoty a vahy nepredstavutelne hmotnosti (jako treba zlato je tezke kvuli sve hustote) a tak je mozne, ze ''ve spendlikove hlavisce'' je smrsteno miliar Vesmiru - Galacii.

''rychlost svetla'' / ...se udava ve vakuu, ale bohuzel i to je problem, a dokonce velky - prosteze ani vakuum neni proste od deju a i v nem nestale dochazi ke vzniku a zaniku a tedy vekuum nerovna se ''ciste/zadne prostredi'', tj, bez existence treni, ale i vakuum je proces sam o sobe (na to ostatne staci wikipedie a vakuum ''probíhá tam mnoho procesů (kvantově-mechanické fluktuace, tvorba párů částic a antičástic a jejich opětovný zánik apod.). Občas se hovoří o tzv. energii vakua. '');
(neco pisi a treba toto kopiruji ze sve zpravy a studie psane tak, aby to bylo dostupne i decka na strednich skolach - je to sice bez hacku, prtoz enemam ceskou diakritiku, ale vetsinou se jedna o pismene podklady)

Jednou bude mozne cestovat Vesmirem rychlosti vyssi rychlosti svetla, a to povede k tomu, ze ...v rakete uplyne treba-jen rok, zatimco na Zemi mezitim plynou roky - staleti - mozna i cela tisicileti - nebo deseticisicileti, treba i miliony let,
a posadka v rakete se sotva prospala a mezitim prekonala ticice a tisice svetelnych let. (Vzdalenost, kterou svetlo (paprsek svetla - elektromagnetickeho zareni) urazi za pozemsky rok, a pro nazornost, svetlo urazi:
299 792 458 metru za sekundu = 1 079 252 848,8 km/h = 9,46 × 10 na dvanactou kilometru (12nact dalsich nul, kdyz 6 nul je milion, tedy milion milionu - 10 na 12nactou).)
.
Ale i to je problem, protoze rychlost svetla pravdepodobne neni/nebyla od pocatku vzniku Vesmiru stejna, coz souvisi se trenim a hustutou prostredi, a tedy s vakuem, kterym je Vesmir ''udajne'' naplnen, tj. tak-jako-tak tedy Vesmir neni prazdny a tedy svetlo se siri ''nejakym prostredim'' - vakuem, ktere je tvoreno nam neznamym prostredim;
- svetlo (elektromagneticke zareni) nesviti proto, ze rozsvitim zarovku, ale proud elektronu ''leti a odrazi se'', coz my vnimame jako svetlo, tj. k tomu, aby rychlost svetla byla definovatelna je opet nutne ''nam zname fyzikalni prostredi'' a v pripade pohybovanim se v latkovem prostredi se tato rychlost snizuje o fyziklani vlastnosti danne latky (daneho prostredi), a my nezname vlastnosti vakua
''Vakuum ve skutečnosti není prázdné. Podle kvantové teorie pole v něm neustále vznikají a zanikají páry částic a antičástic. Teoreticky určená hustota jeho energie je obrovská.'', tj.
.
...prd vime, jakym prostredim a cim by se svetlo vubec pohybovalo v pripade, ze by prekonalo (nam zname) limity. Avsak, teprve prekonanim techto limitu muze byt urceni Vesmiru (jeho existenece, nebo existence paralelnich Vesmiru) posunuto dale.

// Příspěvky sloučeny.
// Pokud chceš něco dodat a nikdo ještě po tobě nepřispěl, použij tlačítko >> Upravit << a svůj příspěvek doplň. Díky.
//mike007