petr22 píše:takto obvykle dopadla posadka sovetske T-34 kdyz narazila na jakykoliv lepsi nemecky tank - Panther, Tiger a spol.
A stejně dopadl kterýkoliv americký Sherman na druhém konci Evropy. Jenže u Kurska tyhle T-34 se slabým 76mm kanonem ty Tigry a Panthery převálcovaly...
Naopak to bylo při setkání s IS-2, ten dokázal Tigra prostřelit po celé délce
Takže pár technických údajů - už tu padlo že nejsilnější pancéřování má tank zepředu, u T-34 postupně rostla jeho tloušťka od čtyř do devíti centimetrů. Z boků a zezadu to bylo horší, tam měl tři až čtyři centimetry, a nejslabší je zezhora, kde je jen tenký plát, se kterým si poradí jakýkoliv letecký kanon, v té době už bylo 20mm minimum, kvůli bombardérům a pancéřování stíhaček.
T-34 sice za německými tanky v bojových parametrech zaostávaly, jenže měly jiné výhody. Kromě toho že jich ruské fabriky chrlily obrovské množství a ty ztráty si prostě mohli dovolit, tak měly lepší jízdní vlastnosti, byly rychlejší za všech podmínek a největší rozdíl ukazovaly v nejtěžším terénu. Kolem německých tanků dokázaly i na sněhu jezdit dokola rychleji než ty za nimi mohli otáčet věže, což byla třeba u Tigru obrovská slabina, ten jí točil hrozně pomalu, a když bojoval proti menší skupině, tak ho některý z těch Rusáků/Amíků jednoduše objel dokola a odbajchnul odzadu, aniž by se zabýval tím že od deseticentimetrového předního pancíře by se jeho granáty prostě odrážely.
Sherman byl slabě pancéřovaný, vysoký, a ještě navíc měl benzinový motor, takže šance na přežití v něm nebyla velká. Ale jezdil dvakrát tak rychle jako Tiger, i když jen na pevném povrchu, a americké fabriky jich také zvládaly vyrobit mnohem víc než německé. Existovala i verze s výkonnějším kanonem, to byl dobrý tankobijec, jenže jich vyrobili strašně málo, válku musely vybojovat se slabším, který Tigra zepředu nedokázal probít ani když stál metr od něj!
Další kapitola jsou lovci tanků, jako ruský SU-122 nebo německý Hetzer (postavený na podvozku předválečného československého tanku Lt-38), ty měly velmi silný kanon přímo v korbě, zepředu tlustý pancíř a na bocích skoro nic. Tankisté z nich měli velký strach, oprávněně.
Tohle všechno a ještě mnoho dalších věcí musí velitel tanku dokonale znát, a v boji použít správnou taktiku, navíc s ohledem na terén a možné rozmístění (které předem nemůže znát) nepřátel, jinak je z něj do pěti minut ohořelá mrtvola, a z jeho posádky také. Takovému kanonenfutteru se medaile nedávaly. Takže se pusť do toho co ti napsal Orcus, ber to jako nutné minimum pro přežití aspoň pár dní v první linii. Ostatně málokterý tankista přežil víc než pár měsíců, a piloti obvykle jen několik týdnů...
