ZX Spectrum - (nejen) staré herní pecky

[X]

Úvod
Vlákno o starých (ale překvapivě stále dobrých - až na archaickou grafiku) hrách ze ZX Spectra, ale nejen o nich. Ojediněle přihodím i zajímavý program. Nostalgie i výlet do starých časů. Budu průvodcem vám možná neznámé platformy. Můžete pomocí emulátorů spustit na počítačích, tabletech, mobilech. Mám praktické zkušenosti s tímto hardwarem (nekompatibilním s PC platformou): Sinclair ZX Spectrum 48K, Amstrad ZX Spectrum 128K + 3 i nástupcem MGT Sam Coupé, který je už ale tak vylepšen, že zde má samostatné vlákno, viz Sam Coupé v mém podpisu (je v jednom módu i zpětně kompatibilní se ZX Spectrem 48K).

Protože to bude nejen o hrách (i když převážně půjde především o ně), nemohl jsem toto vlákno zařadit pod kategorii fóra: Software > Hry - ale musel jsem to dát pod: Software > Vše ostatní - stejně jako vlákno o Sam Coupé. Osobně vše dělím do kategorií: AUDIO * DATA * EMULACE * GAMES * GRAFIKA * NET * SYSTÉM * TEXT * VIDEO - koukám že je to napůl česky a napůl anglicky, ale mám to takhle už od nepaměti i s jejich typickými barvami (pozadí), ale zde na fóru velkou kategorii pro emulaci nemáme, kromě trochu podobného tématu: Herní konzole v kategorii: Vše ostatní.

Nejdříve se budeme muset podívat na různé typy ZX Spectra a jeho klony, specifikace, vzhled. Poté probereme emulátory, doporučím nejvhodnější a lehce prolétneme nastavení (velmi snadné, většinou funguje skoro vše bez nějakého nastavování). Než se pustíme do her, ukážu také nejobvyklejší typy ovládání, (většinou) anglické dialogy menu her pro nastavení svých kláves, typy ovladačů a podobně.

Do budoucna přemýšlím i pro podobné vlákna pro: Amigu * Game Boy * MAME (automaty) * Neo Geo (automaty + domácí konzole) * PlayStation 1. A vy už jste si jistě všimli, že dříve například místo 48 KB bylo zvykem psát 48 K







https://www.youtube.com/watch?v=7Mss9NDYEV4

[Reklama]

[LaB]

Já měl český klon Spectra Didaktik Gama + jednojehličková tiskárna BT100. Ještě teď vzpomínám na napětí, jestli se program "nachrčí" z kazety nebo ne a co to vlastně bude za program (šroubovák na štelování čtecí hlavy kazeťáku byla nutnost). A vytisknout jednu A4 na téhle tiskárně bylo na sluchátka a na 1/4 hodiny...
Díky tomu jsem se celkem naučil Basic. Ale byla to bomba:-)

[faraon]

Didaktik Gama (ze slovenské Skalice, vyrábělo ho družstvo Didaktik, jehož posláním byla výroba školních pomůcek) mám dodnes, a byl to můj nejlepší počítač. Štelování hlavy kazeťáku za chodu "podle ucha" byl vynikající trénink jemné motoriky rukou a zároveň sluchu, dodnes slyším i takové zvuky, které mnohem mladší už nedokážou vnímat

Anglický mikropočítač Sinclair ZX Spectrum původně vůbec nebyl určený pro hraní her, proto postrádá jakoukoliv hardwarovou podporu běžnou u jiných domácích počítačů té doby, ale navzdory tomu pro něj během několika let vznikly desítky tisíc her, z nichž některé založily nové a dodnes existující herní žánry. A programátoři se překonávali v překonávání hardwarových omezení tohohle superlevného stroječku, s pár megahertzy a pár desítkami kilobajtů paměti dokázali vytvořit neuvěřitelné věci...

Byl to nejpopulárnější osobní počítač na několika kontinentech, a jeho klony se vyráběly v řadě zemí, třeba v SSSR se koncem osmdesátých a v první polovině devadesátých let stal nepsaným standardem, vyráběným skoro ve stovce různých továren! Přispěla k tomu i jeho neuvěřitelně jednoduchá konstrukce, vynucená nízkou cenou, ale využívající až na dřeň fyzikální zákony. U Sinclaira konstruktéři uměli myslet...

Pro nostalgické hraní na Spectru není ani potřeba instalovat nějaký emulátor, dnešní počítače mají dost výkonu na to aby zvládly jeho emulaci napsanou v JavaScriptu v prohlížeči, existuje jich řada, a jeden velmi pěkný s výběrem několika verzí hardwaru je: http://torinak.com/qaop

Na archive.org je všelikému softwaru pro ZX Spectrum věnována celá jedna sekce, kde se dá v emulaci vyzkoušet řada nejrůznějších programů, výukových, užitkových, a samozřejmě především her: https://archive.org/details/softwarelibrary_zx_spectrum

I v bývalém Československu bylo Spectrum nejpopulárnější ze všech počítačů, pro svou nízkou cenu a také proto že se dalo ze Západního Německa snadno propašovat ve dvoupatrové krabici čokoládových bonbónů, a vedle toho se tu pro něj dala sehnat hromada nejrůznějšího softwaru, tenkrát ještě podle našich zákonů legálně kopírovaného z kazety na kazetu mezi známými a v nejrůznějších zájmových klubech. I proto jsme dnes linuxová velmoc, tenhle duch digitální svobody tu přetrval od dob totality. Mnoho programů bylo dovezených ze zahraničí, ale spousta dalších vznikala i tady, mezi přednosti Spectra patřilo právě velmi snadné programování a připojování doma na koleně vyrobených periférií, takže ZX Spectrum se tady používalo k nejneuvěřitelnějším účelům, od kancelářské práce až po řízení celých provozů ve strojírnách! A samozřejmě také k výuce mládeže, což měl být jeho prvotní účel:

https://www.youtube.com/watch?v=R9ZeXiz_-B0

[X]

Modely a klony ZX Spectrum 1
Modely jsou produkty firmy Sinclair, později Amstrad, klony jsou okopírované jinými firmami se změnami a vylepšeními, ale kvůli licencím se tváří, jako že jde o úplně jiný produkt (Didaktik Gama, Didaktik M, Didaktik Kompakt, Didaktik Kompakt Profesional, Didaktik Kompakt 128, Sam Coupé, ATM Turbo, Delta-S, Delta-S 128, Dubna 48K, Hobbit, Inves Spectrum+, Jupiter Ace, Kay, Kvorum, Orel BK-08, Pentagon, Pentagon 1024SL, Robik, Scorpion ZS-256, Sprinter, TK 90X, TK 95, ZX Evolution, ZX Next, ZX Spectrum SE).

https://cs.wikipedia.org/wiki/Sinclair_ZX_Spectrum
https://cs.wikipedia.org/wiki/Didaktik



Předchůdci ZX Spectrum

Původně se mělo ZX Spectrum jmenovat ZX82 ... Celá éra populárních 8bitových mikropočítačů začala variantou ZX80 vyrobenou v roce 1980. Poté následovala vylepšená varianta ZX81 v roce 1981. Obě verze měly k dispozici pro uživatele 1 kB paměti RAM, prodávaly se však i rozšiřující moduly až do 64 kB.



ZX80 (1980 * Sinclair * 8bit)

ZX80 je první počítač společnosti Sinclair Research Ltd. založené Clivem Sinclairem. S cenou 99,95 liber to byl první počítač, který se prodával za cenu menší než 100 liber. Jako stavebnice se prodával dokonce za 79 liber. Výstup uměl pouze černobílý obraz. Předchůdcem počítače je stavebnice kalkulačky MK14. Jeho následníkem je počítač ZX81.

https://cs.wikipedia.org/wiki/ZX80





ZX81 (1981 * Sinclair * 8bit)

ZX81 byl jedním z prvních levných domácích počítačů, předchůdce Sinclair ZX Spectrum. Byl vybaven procesorem Z80, 1kB RAM a jako zobrazovací zařízení používal běžný televizor. Výstup uměl pouze černobílý obraz. Představen byl 5. března 1981.

Na svou dobu a cenu byl velmi propracovaný. Procesor počítače se převážně využívá pro zobrazování grafických dat a pouze v době, kdy paprsek televizoru nekreslí obraz, může běžet program uživatele. Počítač ZX81 má proto dva režimy práce SLOW a FAST. V režimu SLOW jsou zobrazována grafická data a ve zbytku času se provádí program uživatele. V režimu FAST se nezobrazuje nic, veškerý čas procesoru je věnován programu uživatele.

Počítač ZX81 má pouze textový režim, ale znaková sada obsahuje i semigrafické znaky. Počítač byl standardně dodáván s 1kB paměti RAM, která však byla používána i pro zobrazovaná data (až 768 bytů). Aby bylo možné vykreslit celou obrazovku, mohl program a systémové proměnné zabírat nejvýše 256 B. Samostatně se prodával adaptér se 16 KB RAM.

Ve Spojených Státech Amerických se tento počítač vyráběl pod značkou Timex Sinclair 1000. Proti Sinclair ZX81 měl 2kB RAM. Předchůdcem počítače ZX81 byl počítač ZX80.

https://cs.wikipedia.org/wiki/ZX81





Modely ZX Spectrum

Sinclair ZX Spectrum, mezi fanoušky označovaný Speccy, byl 8bitový domácí počítač, původně vyrobený ve Velké Británii v roce 1982 firmou Sinclair Research Ltd., jejímž zakladatelem je Clive Sinclair. Původně byl pojmenovaný ZX81 Colour a ZX82 a později přejmenovaný Sinclairem na ZX Spectrum. Bylo to z důvodu jeho barevného zobrazování, na rozdíl od jeho černobílého předchůdce Sinclair ZX81.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Sinclair_ZX_Spectrum



Hardware

Hardware počítače byl velmi jednoduchý, proto se jeho cena na britském trhu dostala pod 100 liber, což byl naprostý hit. Hardware počítače navrhl Richard Altwasser ze Sinclair Research a vnější vzhled počítače byl dílem Sinclairova designera Ricka Dickinsona.

Konstrukce obsahovala poměrně málo integrovaných obvodů: CPU Zilog Z80A na frekvenci 3,5 MHz, paměť ROM 16 kB, která obsahovala i jazyk BASIC (konkrétně Sinclair BASIC), paměť RWM–RAM 16 kB, necelých 7 kB této paměti sloužilo zároveň jako videoRAM, u verze 48 KB byla osazena paměť 32 KB (8 ks levných defektních původně 64 kB pamětí), čip ULA odpovědný za buzení sběrnice a TV-výstup a zvuk, televizní modulátor.

Zvuk byl zajištěn pomocí integrovaného bzučáku (beeper), který produkoval jednokanálový zvuk o rozsahu 10 oktáv pomocí příkazu Basicu. Programátoři her většinou nepoužívali ovládání zvuku z Basicu, ale pomocí přímého přístupu k portu, kde jedním bitem bylo možné reproduktor ovládat. Spectrum také mělo konektor pro rozšíření sběrnice (expansion bus connector). Programy a data bylo možné ukládat a číst pomocí magnetofonu připojeného na linkový vstup/výstup nebo prostřednictvím až osmi jednotek ZX Microdrive (což byly miniaturní kazety se smyčkou magnetofonové pásky), připojených na Interface 1.

Klávesnice ZX Spectra je popsána klíčovými slovy BASICu pro snazší psaní příkazů; tedy např. stisk klávesy „G“ napsalo BASICový příkaz GOTO. Práce s klávesnicí byla poměrně nezvyklá, každá klávesa má – dle aktuálního umístění kurzoru – více významů, např. jedno nebo dvě klíčová slova, malé i velké písmeno, speciální znak apod., přepínatelné pomocí shiftů.


Motherboard modelu ZX Spectrum 48K (verze 3B — 1983)



Grafický systém

Pro zobrazení počítač používal RF modulátor. Jako monitor mohl sloužit jakýkoliv televizní přijímač, připojený přes běžný anténní vstup. Text mohl být zobrazován v 32 sloupcích a 24 řádcích pomocí znaků ze znakové sady ZX Spectra. Zobrazovací pole tvořilo obdélník, umístěný zhruba uprostřed obrazovky, u nevyužívaného kraje (border) bylo možné ovládat pouze barvu celku, a často se využívala pro indikaci při nahrávání programu (Load). Pro zobrazení textu či grafiky bylo možné vybrat 8 barev, každou ve dvou úrovních jasu, což dohromady dávalo 15 odstínů (černá je stejná v obou úrovních jasu). Rozlišení obrazu je 256×192 bodů se stejným barevným omezením. Spectrum mělo zajímavou metodu zobrazení barev – pro ušetření paměti byly barvy oddělené od bodového rastru v takzvaných „atributech“ v síti 32×24, což odpovídalo znakovému rozlišení. Každé pozici zobrazovacího pole o rozměru 8×8 bodů byl přidělen tzv. atribut – osmibitová číslo – obsahoval barvu popředí (3bity), barvu pozadí (3bity) a stupeň jasu (normální či jasný) a možnost blikání (po jednom bitu), což bylo jednoduché převracení barvy popředí a pozadí v krátkém intervalu. Tento systém ale vedl k efektu zvanému „kolize atributů“ a k bizarním projevům při animaci ve hrách. Grafikům se však tento problém podařilo často až zázračně obejít. Systém zobrazení barev je výrazným znakem ZX Spectra a byl často i terčem vtípků od zastánců jiných platforem. Ostatní počítače téže doby (např. Amstrad CPC) tímto problémem netrpěly. Commodore 64 používal barevné atributy také, ale pro animaci používal hardwarové sprity (sprite), což kolizi atributů zabránilo.





Software

Software počítače byl napsán Stevem Vickersem ze společnosti Nine Tiles Ltd., autorů Sinclair BASICu, který počítač obsahuje ve své paměti ROM. Počítače verze ZX Spectrum 48K a ZX Spectrum 48K+ umožňovaly zápis příkazů pouze jedinou klávesou. Protože příkazů bylo více, než kláves a také bylo nutné psát i běžné znaky, pracovala klávesnice v několika módech (K – klíčová slova, L – malá písmena, C – velká písmena, G – grafika, E – rozšířený mód, který umožňoval psát další příkazy a speciální znaky). Při psaní programu byla obrazovka tvořena dvěma částmi. V horní části byl zobrazen program a bylo možné zde vybírat řádek pro editaci. Ve spodní části se prováděl zápis nového řádku nebo editace vybraného řádku programu. Pro přenesení vybraného řádku do spodní části bylo nutné stisknout klávesu EDIT (případně klávesy Symbol Shift + 1). Pokud nový řádek obsahoval číslo řádku, byl zařazen do programu, pokud neobsahoval číslo řádku, příkazy se po odeslání řádku vykonaly. Čísla řádků mohla nabývat hodnot 1 až 9999. Ovšem pomocí modifikace uloženého programu pomocí příkazu POKE bylo možné vytvořit i řádek s číslem 0 (takovýto řádek nebylo možné editovat) nebo s číslem vyšším než 9999 (v čísle řádku se pak objevovala i písmena a symboly, ale nešlo o šestnáctkovou soustavu). Dokonce bylo možné takto vytvořit i programy s několika řádky, které měly shodné číslo. Takovéto úpravy byly prováděny za účelem ztížení zkoumání a modifikace programů (Např. jedna z verzí hry Bomb Jack měla ve svojí zaváděcí Basicové části třikrát řádek s číslem 0).

Analyzátor správnosti zapsaného příkazu kontroloval správnost zápisu už při odeslání napsaného řádku. Pokud byla nalezena syntaktická chyba, byl zobrazen blikající otazník v místě, kde byl chybný zápis předpokládán (například nedostatečný nebo nadměrný počet parametrů příkazu, chybějící klíčové slovo nebo znak, nezdvojené uvozovky uvnitř řetězce a podobně). Chybně zapsané příkazy se tedy v programu nemohly při jeho vykonávání objevit. Přístup upozornění na chybu zápisu místo pouhého akceptování zapsaného řádku a zjištění chyby až při interpretaci programu byl velmi výhodný pro výuku.

S příchodem počítače ZX Spectrum 128+ přišel i celoobrazovkový editor a nutnost psát příkazy po jednotlivých písmenech. Kurzor se pohyboval přímo v programu, změny v programu bylo možné provádět bez nutnosti daný řádek vybrat. Po stisku klávesy Enter byl změněný řádek odeslán k analýze a známá klíčová slova byla převedena na jejich jednobytové vyjádření. Kvůli kompatibilitě byl Basicový program uložen stejným způsobem jako u počítačů se 48K pamětí. V Basicu počítačů ZX Spectrum 128+ přibyly příkazy PLAY a SPECTRUM, které nahradily grafické znaky pod písmeny 'T' a 'U'. To občas způsobilo chybné zobrazení grafiky v některých programech napsaných v Basicu.

Grafické možnosti Sinclair BASICu nejsou příliš rozsáhlé. Je možné využít grafický znaků znakové sady ZX Spectra a nebo grafických příkazů pro kreslení, kterých ale není mnoho. Kromě základních příkazů PLOT a DRAW obsahuje pouze příkaz CIRCLE. Toto je zčásti vykompenzováno existencí uživatelsky definovatelných grafických znaků ve znakové sadě (tyto znaky jsou nazývány zkratkou UDG – user defined graphics). Tyto znaky nemají svoje předlohy uložené v paměti ROM, ale v paměti RAM, kde je lze libovolně měnit. Po spuštění počítače jsou tyto grafické znaky shodné se znaky 'A' až 'U' (u počítačů ZX Spectrum 128K/+2/+2A/+3 pouze 'A' až 'S'). Po změně jedné ze systémových proměnných je také možné definovat vzhled i standardní části znakové sady, případně definovat znakových sad několik a mezi nimi přepínat. Pomocí jiné systémové proměnné lze stejným způsobem přepínat mezi více znakovými sadami UDG. Možnost změny znakové sady nabízely i jiné počítače, ale žádný z nich neměl tak jednoduchý systém, jako UDG ZX Spectra.

Hudební možnosti také nejsou příliš rozsáhlé. Vestavěný reproduktor počítačů se 48K pamětí lze ovládat pomocí příkazu BEEP, který má dva parametry, výšku generovaného tónu a jeho délku. I přes poměrně omezené zvukové možnosti těchto počítačů vznikaly programy umožňující produkovat až osmikanálovou hudbu (program ZX-7, autor Ján Deák). Počítače se 128K pamětí díky přítomnosti zvukového obvodu umožňovaly generovat z Basicu až tříkanálovou hudbu pomocí příkazu PLAY. Pomocí tohoto příkazu bylo též možné ovládat hudební nástroje připojené pomocí MIDI.

Pro rozšíření možností jazyka Sinclair BASIC vzniklo několik nadstaveb tohoto jazyka, mimo jiné nadstavby Pro-Dos BASIC, Beta BASIC, Laser BASIC a Mega BASIC. Pro-Dos BASIC využíval vestavěný editor ZX Spectra, rozšiřující příkazy začínaly znakem hvězdička a musely být vypsány po písmenech. Naproti tomu Beta BASIC obsahoval vlastní editor, v posledních verzích umožňoval tři způsoby zadávání příkazů: stisknutím jediné klávesy, vypsáním celého příkazu a nebo kombinovaný způsob, kdy pokud se na začátku řádku stisknutím jakékoliv jiné klávesy kromě mezerníku vypsal příkaz jedinou klávesou. Pokud byl stisknut mezerník, bylo nutné příkaz vypsat po jednotlivých písmenech. Beta BASIC existoval i pro počítače ZX Spectrum 128+/+2. Varianta pro počítače ZX Spectrum +2A/+3 byla také plánována, ale uskutečněna nebyla. Z Beta BASICu vychází SAM BASIC počítače SAM Coupé.





ZX Spectrum (1982 * Sinclair * 8bit * 16 KB nebo 48 KB RAM):   ZX Spectrum 16K (1982 * Sinclair * 8bit)   ZX Spectrum 48K (1982 * Sinclair * 8bit)

První varianta počítače ZX Spectrum vznikla v roce 1982. Ze všech Dickinsonových návrhů vzhledu počítače (ještě jako počítače ZX82) byly nakonec pouze tři vyrobeny pro konečné posouzení a výběr konečného designu, jeden z těchto návrhů má dlouhý mezerník a dvě klávesy Caps Shift. Ve vybraném designu se počítač vyráběl ve dvou variantách, se 16 kB RAM a se 48 kB RAM. Varianta se 48 kB RAM byla sice dražší, ale i přesto se jich prodalo podstatně více. Počítač měl klávesnici se čtyřiceti tlačítky z gumy a v Československu se pro něj vžilo označení „gumák“. Prodávat se začal 23. dubna 1982. Prodával se ve 30 zemích světa a prodávalo se ho 12–15 tisíc kusů týdně. Podle dobových materiálů existovala i Skandinávská verze počítače, jehož znaková sada nejenom že obsahovala písmena å, ä a ö, ale umožňovala tato písmena použít i v názvech proměnných.





ZX Spectrum+ (1984 * Sinclair * 8bit * 48 K)

V červnu roku 1984 se objevilo v plánech ZX Spectrum+ a bylo nabízeno od října téhož roku. Tato varianta se hardwarově téměř nelišila od předchozí. Jedinou, ale hodně viditelnou změnou byla krabice a klávesnice, která tentokrát byla tvořena z 58 plastových kláves. Navíc přibylo i tlačítko reset po levé straně počítače. Toto 48 KB Spectrum se prodávalo 2× více než jeho předchůdce s gumovou klávesnicí; nicméně někteří prodejci hlásili poměrně vysokou závadnost. Omezené množství tohoto modelu se prodávalo později v ČSSR v běžné obchodní síti pod označením Delta, na přístroji bylo odstraněno logo Sinclair Research a překryto štítkem s logem Delta, také bylo označení počítače odstraněno z výrobního štítku a obalů.

Sinclair ZX Spectrum+ je počítač z rodiny počítačů Sinclair ZX Spectrum, následník počítače Sinclair ZX Spectrum. Počítač se objevil na trhu v roce 1984, poté, co Clive Sinclair neuspěl s počítačem Sinclair QL. Počítač má stejné technické parametry jako jeho předchůdce, hlavní rozdíl je v obalu, který je podobný obalu počítače Sinclair QL.

Klávesnice počítače obsahuje více kláves, než původní ZX Spectrum, klávesy navíc ovšem nepřidávají žádnou novou funkci, jenom usnadňují přístup k již existujícím funkcím díky tomu, že pro jejich použití není nutné používat klávesu Caps shift (jedná se o samostatné klávesy Caps Lock, Edit, Delete, Break, kurzorové šipky, klávesy pro přepnutí do režimů graphics a extended, klávesy true video a inverse video), ke znakům ;, ", . a , (pro jejich napsání není mačkat klávesu Symbol Shift) a byly zdvojeny klávesy Caps Shift a Symbol Shift. Navíc přibylo tlačítko RESET na levé straně počítače.

Principielně se stále jedná o gumovou klávesnici, ovšem jednotlivé klávesy mají nyní navíc plastový obal. Nový obal počítače má také dvě nožičky, které umožňují nastavit sklon klávesnice. Nejčastější verzí základní desky počítače je Issue 3B, je ale možné majít počítače ZX Spectrum+ s předcházejícími verzemi základní desky, neboť Sinclair Research nabízel upgrade kit pro majitele neplusové verze ZX Spectra. K počítači existuje interface pro připojení PS/2 klávesnice.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Sinclair_ZX_Spectrum%2B





ZX Spectrum 128K+ (1986 * Sinclair * 8bit)

Třetí z roku 1986 se vzhledem od předchozí na první pohled příliš nelišila – pouze na pravou stranu počítače přibyl chladič. Ovšem co se týče samotného počítače, tak se dá říci, že se jednalo o druhou revoluci. Paměť ROM byla zvětšena z 16 kB na 32 kB a nyní obsahovala vylepšený editor. Paměť RAM byla zvětšena na 128 KB. Paměť obrazu, která je umístěna v operační paměti, mohla být přepnuta na dvě místa, což umožňovalo vytvářet zajímavé grafické efekty. Zvukový výstup byl vylepšen monofonně zapojeným tříkanálovým zvukovým generátorem AY-3-8912, který navíc obsahoval i jeden osmibitový port, který byl použit na dva sériové porty, s tím že jeden je určen pro MIDI a druhý pro připojení keypadu (pomocné klávesnice), jenž obsahoval 19 kláves. Tento model byl považován za jakýsi standard a většina předchozích typů byla upravována tak, aby se mu co nejvíce přiblížila – přidáváním paměti a připojováním zvukových rozhraní s obvodem AY-3-891x (v ČR byl asi nejvíce rozšířen zvukový interface Didaktik Melodik).

Sinclair ZX Spectrum 128K+ je počítač z rodiny počítačů Sinclair ZX Spectrum, následník počítače Sinclair ZX Spectrum+ se zvětšenou pamětí a hudebním čipem AY-3-8912. Je to poslední počítač vyráběný před tím, než byla společnost Sinclair Research koupena společností Amstrad.



Popis počítače

Počítač je vizuálně podobný svému předchůdci, na pravé straně obalu, pouze přibyl chladič a nápis 128K (obvykle je tento nápis červený, ovšem u prvních verzí počítače je bílý). Technicky se ale jedná o úplně nový počítač, který kromě rozšířené paměti na 128 KiB má lepší zvukové možnosti díky čipu AY-3-8912. Paralelní brána hudebního čipu je používána jako sériový port RS-232. Rozšířeno bylo také programové vybavení, které přineslo především nový celoobrazovkový editor a podporu nově přidaného hardware. Počítač neumí využít celou paměť pro program a jeho proměnné, rozšířená paměť je používaná jako ramdisk.

Kvůli kompatibilitě se staršími programy je počítač možné přepnout do režimu Spectrum 48, kdy je zablokováno použití rozšířené paměti. V tomto režimu je možné z rozšířeného hardware používat pouze hudební čip. U počítače se objevily problémy s kompatibilitou hry Elite. Po vydání počítače pro něj byly upraveny některé již dříve vydané hry, např. do hry Three Weeks in Paradise bylo přidáno šest nových místností.



Celoobrazovkový editor

V celobrazovkovém editoru se příkazy BASICu nezadávají stiskem jediné klávesy, ale je nutné je zapisovat po písmenech. Pro rychlejší editaci programu je možné použít přídavnou klávesnici Keypad, která byla dodávána jako standardní součást k počítačům prodávaných ve Španělsku. První verze počítačů neměla systém nabídek, původně byly do editoru přidány nové příkazy, které měly více možností než jejich pozdější náhrada pomocí systému nabídek. V původních návrzích bylo počítáno i s využitím myši. Přestože v celoobrazovkovém editoru není možné zadávat klíčová slova stiskem jedné klávesy, nebyla přemapována klávesnice tak, aby bylo možné symboly, které se původním editoru zadávají v režimu extended, zadávat pouze s použitím klávesy Symbol Shift.



Technické informace

* procesor: Z80A, taktovací frekvence 3,5469 MHz
* paměť RAM: 128 KB
* paměť ROM: 32 KB
* hudební čip: AY-3-8912



Používané porty

Počítač k ovládání vestavěných periférií používá porty procesoru 253 (šestnáctkově FD) a 254 (šestnáctkově FE). K portu 253 je připojeno více periferií, mezi nimi je rozlišováno pomocí vyššího bytu adresy portu.





Stránkování paměti

Protože procesor Z80 umožňuje adresovat pouze 64 KB paměti, je celá paměť o velikosti 160 KB rozdělena na stránky o velikosti 16 KB, které se připínají do adresového prostoru procesoru. Od adresy 0 do 16383 je připojena jedna ze dvou stránek paměti ROM, od adresy 16384 do 32767 je připojena stránka č. 5 paměti RAM od adresy 32768 do adresy 49151 je připojena stránka č. 2 paměti RAM a od adresy 49152 do adresy 65535 je možné připojit kteroukoli z osmi stránek paměti RAM, včetně stránek č. 2 a č. 5. Počítač má dvě videoram, jednu umístěnou ve stránce č. 5 a druhou umístěnou ve stránce č. 7.

Schéma stránkování paměti počítače Sinclair ZX Spectrum 128K+


Ke stránkování paměti je použit port 32765, význam jednotlivých bitů hodnoty odeslané na tento port je následující:


https://cs.wikipedia.org/wiki/Sinclair_ ... um_128K%2B





ZX Spectrum +2 (1986 * Amstrad * 8bit * 128 K)

Čtvrtou variantou také z roku 1986 byl počítač, který hned na první pohled zaujal integrovaným kazetovým magnetofonem, sloužícím pro načítání a ukládání programů a dat. Dalším rozšířením oproti předchozí variantě jsou porty pro připojení dvou joysticků, které musely být originální od Sinclaira (později AMSTRAD) a měly jinak zapojeny piny klasického konektoru canon 9. Jednalo se vlastně o napojení kláves 1–5 a 6–0 (v programech označován jako Sinclair Joystick). Poslední změna se týkala klávesnice, která sice má stejný počet kláves jako v předchozím případě, ale zmizel z nich popis klíčových slov používaných v původním editoru, takže bylo v podstatě nevyhnutelné používat nový editor (z verze 128K). Po technické stránce však byla změna klávesnice velice pozitivní.

Sinclair ZX Spectrum +2 je počítač z rodiny počítačů Sinclair ZX Spectrum. Jedná se o první počítač vyrobený poté, co byla společnost Sinclair Research koupena společností Amstrad. Díky přesunu výroby na Tchaj-wan se zvýšila kvalita počítače. Následníkem počítače je počítač Sinclair ZX Spectrum +3.

Z technického hlediska se jedná v podstatě o stejný počítač jako Sinclair ZX Spectrum 128K+, který je po vzoru počítače Amstrad CPC464 doplněn o vestavěný kazetový magnetofon jako vnější paměťové médium a je proveden v podobném designu. Z programového hlediska u počítače proti svému předchůdci nastalo několik změn, jednou z nich je odstranění položky Tape tester z hlavní nabídky počítače a text hlášení o copyrightu.



Technické informace

* procesor: Z80A, taktovací frekvence 3,5469 MHz
* paměť RAM: 128 KB
* paměť ROM: 32 KB
* hudební čip: AY-3-8912
* joysticky: Sinclair left a Sinclair right (jako ZX Interface II)



Odlišnosti od počítače Sinclair ZX Spectrum +2A

Počítač je velmi podobný jednomu ze svých nástupců, počítači Sinclair ZX Spectrum +2A. Mezi těmito počítači je ale několik na první pohled viditelných rozdílů:



https://cs.wikipedia.org/wiki/Sinclair_ZX_Spectrum_%2B2





ZX Spectrum +3 (1987 * Amstrad * 8bit * 128 K)

Pátou variantou byl počítač z roku 1987 na první pohled hodně podobný předchozímu, pouze kazetový magnetofon vystřídala 3″ disketová mechanika. Vzhledem k tomu, že pro její práci bylo třeba upravit ROM, byla opět zvýšena a to rovnou na 64 kB. Zároveň bylo upraveno stránkování paměti RAM tak, aby veškerý adresový rozsah byl obsazen pamětí RAM (tzv. režim allram) a tudíž bylo možné provozovat operační systém CP/M.

Tento počítač však přinesl řadu nekompatibilit s předchozími modely, které sice bylo možné softwarově obejít, ale problémy nastávaly u původních programů a her. Zároveň v původním editoru nefungovaly diskové operace a také úprava programů pro spolupráci s disketami i přes poměrně robustně naprogramovaný systém (byť dost pomalý a s řadou postupně opravovaných chyb) nebyla vůbec snadná. Také se na tomto počítači objevil problém s porty pro připojení joysticků, které si Amstrad upravil tak, že bylo třeba používat jeho joysticky (případně použít redukci, nebo porty přepojit podle standardu). Z paměti ROM byly navíc odstraněny rutiny pro obsluhu keypadu. Některé z nich bylo možné vyvolat po přepnutí do grafického (G) módu klávesnice. Pohodlnější ovšem bylo použití programu keypad, který běžel pod IM2. Konektor, do kterého se keypad u variant 128k+/+2 připojoval u +3 zůstal, byl pojmenován AUX a nebylo ho možné ovládat z BASICu. Počítač obsahuje vestavěný pozdrav. K jeho vyvolání je nutné v editoru napsat příkaz copy randomize a po stisknutí klávesy Enter je nutné současně stisknout klávesy C, J a L.

Sinclair ZX Spectrum +3 je počítač z rodiny počítačů Sinclair ZX Spectrum. Jedná se následníka počítače Sinclair ZX Spectrum +2. Z počítače je následně odvozen počítač Sinclair ZX Spectrum +2A. Z technického hlediska se jedná o nově vyvinutý počítač. Po vzoru počítače Amstrad CPC 6128 je vybaven 3" disketovou jednotkou jako vnějším paměťovým médiem a je proveden v podobném designu.

Kvůli přítomnosti disketové jednotky muselo být programové vybavení počítače rozšířeno i o software pro její ovládání, diskový operační systém +3DOS. Proto byla proti počítači Sinclair ZX Spectrum +2 paměť ROM rozšířena na 64 KB. Kromě toho přibyl paralelní port. Z paměti ROM byla odstraněna obsluha přídavné klávesnice Keypad. Také ZX Interface I s tímto počítačem nefunguje. U počítače byl odstraněn efekt, kdy při čtení z portu, na který není připojeno žádné zařízení, je čtena hodnota právě zobrazovaného atributu (obvykle je k tomuto účelu využit port 255), proto na počítači nefungují některé hry, které tohoto jevu u předcházejících modelů ZX Spectra využívaly ke zjištění polohy paprsku. K počítači je možné připojit druhou disketovou jednotku. V manuálu k počítači je doporučováno jako druhou disketovou jednotku připojit disketovou jednotku Amstrad FD-1.

Základní programové vybavení počítače v paměti ROM existuje ve dvou verzích, 4.0 a 4.1. Počítače ZX Spectrum +3 obsahují většinou verzi 4.0, verze 4.1 je obsažena většinou v počítačích ZX Spectrum +2A. S rozšířením pevných disků a paměťových karet vytvořil Gary Lancaster rozšíření počítače ZX Spectrum +3e.



Technické informace

* procesor: Z80A, taktovací frekvence 3,5469 MHz
* paměť RAM: 128 KB
* paměť ROM: 64 KB
* hudební čip: AY-3-8912
* joysticky: Sinclair left a Sinclair right (jako ZX Interface II)



Používané porty

Počítač k ovládání vestavěných periférií používá porty procesoru 253 (šestnáctkově FD) a 254 (šestnáctkově FE). K portu 253 je připojeno více periferií, mezi nimi je rozlišováno pomocí vyššího bytu adresy portu.





Stránkování paměti

Protože procesor Z80 umožňuje adresovat pouze 64 KB paměti, je celá paměť o velikosti 192 KB rozdělena na stránky o velikosti 16 KB, které se připínají do adresového prostoru procesoru. Od adresy 0 do 16383 je připojena jedna ze čtyř stránek paměti ROM, od adresy 16384 do 32767 je připojena stránka č. 5 paměti RAM od adresy 32768 do adresy 49151 je připojena stránka č. 2 paměti RAM a od adresy 49152 do adresy 65535 je možné připojit kteroukoli z osmi stránek paměti RAM, včetně stránek č. 2 a č. 5. Kromě toho může být paměť nakonfigurována do tzv. režimu allram, kdy je celý adresovatelný rozsah tvořen pouze pamětí RAM. Počítač má dvě videoram, jednu umístěnou ve stránce č. 5 a druhou umístěnou ve stránce č. 7.

Schéma stránkování paměti počítače Sinclair ZX Spectrum +3


V ROM 0 je obsažen celoobrazovkový editor Sinclair BASICu (editor v režimu 128K), v ROM 1 analyzátor syntaxe, v ROM 2 +3DOS a v ROM 3 ROM ZX Spectra 48K.

Ke stránkování paměti jsou použity porty 32765 a 8189. Význam jednotlivých bitů hodnot odeslaných na tyto porty je následující:



https://cs.wikipedia.org/wiki/Sinclair_ZX_Spectrum_%2B3





ZX Spectrum +2A (1987 * Amstrad * 8bit * 128 K)   ZX Spectrum +2B (1987 * Amstrad * 8bit * 128 K)

Šestá a poslední oficiální varianta tohoto počítače vznikla také v roce 1987 a jedná se v podstatě o ZX Spectrum +3, kde je ovšem místo disketové mechaniky zpět kazetový magnetofon. Vzhledem se téměř neliší od počítače ZX Spectrum +2 (dokonce i nápis na počítači zůstal stejný), ale barva se změnila z šedé na černou. Označení A a B rozlišovalo jazykovou verzi ROM (A – anglická, B – španělská). Tento počítač bylo velice jednoduché rozšířit o disketovou mechaniku, neboť již obsahoval operační systém, který s ní uměl pracovat, takže stačilo připojit pouze řadič. Tento počítač byl v ČR (především verze +2B) pro zvýšení kompatibility často upravován výměnou jednoho obvodu ROM za ROM obsaženou v počítači ZX Spectrum 128K. Pozdější verze +2A už uměla využívat konektor AUX z BASICu stejně jako konektor RS-232. Pro přepnutí tisku přes tento port sloužil příkaz FORMAT LPRINT „A“, o kterém se ale manuál nezmiňoval. Kromě toho byla rozšířena tisková syntaxe příkazu COPY o COPY EXP BRIGHT, která před tiskem nastavila jas na celý obraz. Důvodem bylo šetření barvy při tisku obrázků. Také byl rozšířen vestavěný pozdrav. Postup jeho vyvolání zůstal stejný, ale bylo možné ho ovládat pomocí kláves 0 (nula) a P. Opustit ho bylo možné stiskem klávesy Q.

Sinclair ZX Spectrum +2A je počítač z rodiny počítačů Sinclair ZX Spectrum. Jedná se následníka počítače Sinclair ZX Spectrum +2 odvozeného od počítače Sinclair ZX Spectrum +3. Počítač existuje také ve variantě označované jako Sinclair ZX Spectrum +2B.

Jedná se o počítač hardwarově shodný s počítačem ZX Spectrum +3, který je místo 3" disketové jednotky vybaven kazetovým magnetofonem. Programové vybavení v ROM počítače je shodné s počítačem ZX Spectrum +3, po připojení diskového řadiče se počítač dokonce ohlásí jako ZX Spectrum +3.

Programové vybavení je proti počítači Sinclair ZX Spectrum +2 rozšířeno o +3DOS, který v případě tohoto počítače ovládá pouze ramdisk (po připojení disketové jednotky však může ovládat i tuto - ovšem v manuálu doporučovaná disketová jednotka Amstrad FD-1 k počítači připojit přímo nelze, v manuálu k počítači doporučovaný interface Amstrad SI-1, prostřednictvím kterého mělo jít tuto disketovou jednotku připojit, se nikdy nevyráběl). Díky přítomnosti +3DOSu je paměť ROM rozšířena na 64 KB. Počítač obsahuje i paralelní port.

Pro zvýšení kompatility se staršími programy bývá vyměňována ROM počítače za dvě sady pamětí ROM ZX Spectra 128K nebo ZX Spectra +2, tato úprava je nazývána ZX Spectrum 128Ke.

Jiří Lamač a Jakub Vaněk pro počítač vytvořili speciální variantu systému CP/M, která pracuje pouze s kazetovým magnetofonem a ramdiskem. Tato varianta CP/M má implementovánu češtinu v kódu KOI8-CS a umí ovládat jak paralelní port tak oba sériové porty počítače. Modul CCP je rozšířen o příkazy MLOAD, MSAVE a COPY.



Sinclair ZX spectrum +2B

Sinclair ZX Spectrum +2B je počítač identický s počítačem Sinclair ZX Spectrum +2A. Jako +2B začaly být počítače označovány po přenesení jejich výroby z Tchaj-wanu do Číny. Současně s tím byl pozměněn nápis na počítači ohledně joysticků. Na počítači +2A je uvedeno „Use only Sinclair SJS-1 joysticks“, na +2B je uvedeno „Use only Sinclair joysticks“. Počítač se sám v úvodní obrazovce hlásí jako +2A.

Počítač Sinclair ZX Spectrum +2B v Česku prodávala i společnost Proxima - Software. Občas bývá uváděno, že +2A je anglická verze počítače a +2B je španělská verze počítače.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Sinclair_ ... trum_%2B2A

---

Porovnání různých modelů (+ Amstrad CPC 6128) - řazeno odspodu a zleva doprava: ZX Spectrum +, ZX Spectrum +2A, ZX Spectrum +3, pro porovnání vzhledu Amstrad CPC 6128

---

Shrnutí

Pro většinu potřeb budete potřebovat přepínat mezi modely: ZX Spectrum 48K (1982) * ZX Spectrum 128K+ (1986) * ZX Spectrum +3 (1987) (pro obrazy disket) - ale jednoduchým způsobem (z roletkového menu) budete mít u ruky i přepínání mezi jinými modely a klony, tento příspěvek by vám měl dát povědomí co existuje - pro zvídavější obsahuje i více podrobnějších informací, ostatní se mohou v případě potřeby k těmto informacím vrátit ...

[X]

Modely a klony ZX Spectrum 2

Periférie modelů ZX Spectrum

Firma Sinclair Research Ltd. (a později i Amstrad) vyráběla k počítačům ZX Spectrum také svoje periférie.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Sinclair_ZX_Spectrum


ZX Spectrum+ se zapojeným rozhraním pro joystick



ZX Printer (1981)

Jednojehličková tiskárna. Tiskárna tiskla na pohliníkovaný papír, tím způsobem, že v místě, kde se tisklo, se hliník odpařoval. Tiskárna se začala vyrábět dříve, než počítač ZX Spectrum, neboť vznikla jako tiskárna k počítači ZX81. Tiskárna se připojovala přímo na systémový konektor ZX Spectra. Tiskárnu bylo možné ovládat pomocí tří příkazů: LPRINT, LLIST a COPY.

LPRINT vytiskl zadaný text (ekvivalentní příkaz byl PRINT #3). LLIST vytiskl aktuální program (ekvivalentní příkaz byl LIST #3). Tyto dva příkazy bylo možné použít ve spojení s jakoukoliv tiskárnou, pokud pro ni existoval příslušný ovladač. COPY vytiskl obsah obrazovky. Tento příkaz funguje pouze se ZX Printerem. V operační paměti má počítač ZX Spectrum vyhrazeno 256 bytů vyrovnávací paměti právě pro tisk pomocí ZX Printeru.

Na počítačích ZX Spectrum 128K+/+2/+2A/+3 a počítačích s nimi kompatibilních je možné ZX Printer použít pouze v režimu 48 BASIC. V režimu 128 BASIC nebo +3 BASIC jsou totiž do oblasti vyrovnávací paměti pro ZX Printer umístěny další systémové proměnné těchto počítačů. Příkaz COPY pak bylo možné využít pro tisk aktuálního obsahu obrazovky na tiskárně připojené pomocí sériového nebo paralelního portu těchto počítačů.

ZX Printer je jednojehličková tiskárna pro počítače ZX81 a Sinclair ZX Spectrum. Jedná se o jednojehličkovou tiskárnu, která tiskne na pohliníkovaný papír. Tisková jehlička je vlastně tvořena dvěma elektrodami, které v místě tisku způsobí odpaření hliníku z papíru.

Ovládací programy tiskárny ZX Printer jsou obsaženy v ROM ZX Spectra, není tedy nutné nahrávat zvláštní ovládací program jako u jiných tiskáren. K tisku lze použít univerzální příkazy pro tisk na jakékoliv tiskárně, LPRINT (ekvivalent PRINT #3) pro vytištění požadovaného textu a LLIST (ekvivalent LIST #3) pro vytištění výpisu BASIC programu. Kopii obrazovky lze vytisknout příkazem COPY, který funguje pouze s tiskárnou ZX Printer.

ZX Printer se připojuje přímo na systémový konektor počítačů. Pokud je k počítači připojen ZX Interface II, je na jeho výstup průchozí sběrnice možné připojit pouze právě ZX Printer.

V USA byla společností Alphacom, Inc. vyráběná se ZX Printerem kompatibilní termotiskárna Alphacom 32. Do Velké Británie tuto tiskárnu dodávala společnost Dean Electronics. Tiskárna byla později vyráběná jako Timex Sinclair 2040 společností Timex Sinclair. Termotiskárna Floyd 40 kompatibilní se ZX Printerem má proti ZX Printeru rozšířené možnosti formátování textu (dvojnásobná šířka písmen, dvojnásobná výška písmen, inverzní tisk jednotlivých znaků) a funkci word wrap. Instrukce pro formátování jsou součástí tisknutého řetězce a jsou uvozeny znakem ! (vykřičník). Alternativou k tiskárnám ZX Printer a Alphacom 32 je tiskárna Seikosha GP-50s.

Způsob připojování tiskárny přímo na systémový konektor počítače místo využití sériového nebo paralelního interface inspiroval výrobce tiskárny Amber 2400, ale ta s tiskárnou ZX Printer kompatibilní není, k jejímu používání je nutné použít její vlastní ovládací program. S tiskárnou ZX Printer měla být kompatibilní plánovaná tiskárna Microdigital TK Printer k počítačům Microdigital TK82.



Technické informace

Tiskárna je ovládaná pomocí portu 251 (šestnáctkově FB, dekódován jako xxxxx0xx). Význam jednotlivých bitů hodnoty odeslané na tento port a čtené z tohoto portu je následující:



https://cs.wikipedia.org/wiki/ZX_Printer





ZX Interface I

Vyrobený k ZX Spectru a ZX Spectru+, nicméně fungoval i se ZX Spectry 128K/+2. V počítačích ZX Spectrum +2A/+3 již podporován nebyl, neboť Amstrad na něj (stejně jako na ZX Microdrive) neměl koupenou licenci. Interface obsahoval řadič pro ZX Microdrive, port RS-232 a síť ZX Net. Interface měl vlastní paměť ROM o velikosti 8 KB a stejně tak velkou paměť RAM. V případě potřeby se tyto paměti připojovaly místo původní ROM ZX Spectra. Tato paměť obsahovala ovládací rutiny, analyzátor rozšířené syntaxe a další chybová hlášení (viz Rozšířená syntaxe Sinclair BASICu). Existovaly dva příkazy, které nebyly v manuálu k zařízení zmíněny, a to CLS # a CLEAR #. Připojením ZX Interface I přibyly v paměti ZX Spectra další systémové proměnné, následkem čehož se posunul i začátek umístění programu v Basicu. Někteří programátoři umísťovali do Basicu i strojový kód (obvykle jako poznámku za příkaz REM). Pokud spouštění takto umístěného strojového kódu probíhalo pomocí fixně zadané adresy, program se zhroutil, neboť na místě předpokládaného strojového kódu byly po připojení ZX Interface I právě ony nové systémové proměnné. Aby vše fungovalo správně, měla být v takovém případě použita pro spuštění adresa odvozená ze systémové proměnné, ve které byl uložen právě začátek uložení programu v Basicu. Samozřejmě, aby vše fungovalo, nesměly se v takto umístěném strojovém kódu vyskytovat skoky s pevnou adresou, které odkazovaly na jinou část tohoto kódu.

ZX Interface I je interface k počítači Sinclair ZX Spectrum. Obsahuje sériový port, síť ZX Net a port pro připojení mechanik ZX Microdrive. Mechanik ZX Microdrive je možné připojit až osm, k vlastnímu ZX Interface I se připojuje pouze první mechanika, další se připojují prostřednictvím předcházející. Interfacem ZX Interface I byly inspirovány disketový řadič Disciple k počítačům Sinclair ZX Spectrum a interface Interfața 1 k rumunským počítačům řady Ice Felix HC kompatibilním se ZX Spectrem.



Charakteristika zařízení

ZX Interface I má svoji vlastní paměť ROM, ve které jsou obsaženy obslužné programy všech zařízení ZX Interface I. V ROM je také obsažen analyzátor přidaných příkazů určených k ovládní zařízení z Basicu. Původně měly být příkazy pro ZX Interface I obsaženy v ROM ZX Spectra, ale počítač byl dán do prodeje před dokončením obslužných programů ZX Interface I. Záměrem bylo prodat pouze omezený počet nedokončených ZX Specter a následně vydat opravenou ROM, ovšem počítačů se prodalo mnohem více, než bylo očekáváno, takže plán s výměnou ROM byl nerealizovatelný, takže bylo zvoleno řešení s vlastní ROM v ZX Interface I, která se v případě potřeby připojila místo ROM počítače.

ZX Interface I obsahuje průchozí sběrnici, takže je možné připojit i další zařízení, která se standardně připojují na sběrnici počítače ZX Spectrum. K počítačům ZX Spectrum +2A a +3 tento interface připojit nelze kvůli odlišnostem v rozložení signálů systémového konektoru těchto počítačů. Ze stejných důvodů může dojít ke zničení počítače po připojení zařízení k některým klonům počítače ZX Spectrum, např. k počítači Didaktik Gama. S pomocí programu ve strojovém kódu lze doplňkový interpret v ROM ZX Interface I rozšířit o další příkazy.



Technické informace

Stránkování paměti

Paměť ROM ZX Interface I je připojena místo paměti ROM počítače při skoku na adresu 8 a na adresu 5896 (šestnáctkově 1708, adresa rutiny příkazu CLOSE #) v ROM ZX Spectra, odpojena je při skoku na adresu 1792 (šestnáctkově 700).



Používané porty

ZX Interface I obsazuje porty procesoru 231 (šestnáctkově E7), 239 (šestnáctkově EF) a 247 (šestnáctkově F7).



Při operacích s portem 231/E7 dojde k zastavení procesoru počítače, dokud není zpracováno všech osm bitů dat. Proto, pokud je prováděno čtení z tohoto portu bez spuštěného motoru ZX Microdrive, činnost počítače se zastaví a je nutný reset. Tento stav je známý pod anglickým pojmem in 0 crash.

Význam jednotlivých bitů hodnoty odeslané na port 239 a čtené z tohoto portu je následující:



Význam jednotlivých bitů hodnoty odeslané na port 247 a čtené z tohoto portu je následující:



https://cs.wikipedia.org/wiki/ZX_Interface_1




ZX Interface I s připojenou mechanikou ZX Microdrive



ZX Interface II

Rozhraní pro připojení dvou joysticků a paměťové karty. Joysticky byly připojeny paralelně ke klávesnici. Joystick označený jako Sinclair joystick 1 ovládal klávesy 1, 2, 3, 4 a 5 a Sinclair joystick 2 ovládal klávesy 6, 7, 8, 9 a 0. Paměťová karta byla vlastně paměť ROM, ze které byl zaveden program po resetování počítače. Pro její ovládání tedy neexistovaly příkazy. Na paměťových kartách bylo vydáno jenom 10 her.

Protože paměťová karta nahrazovala původní ROM počítače, její velikost mohla být nejvýše 16 KB. Zvolené řešení trvalého odpojení paměti ROM počítače v případě připojení paměťové karty omezovalo převod programů, které využívaly podprogramy z původní ROM. Tyto podprogramy pak musely být obsaženy i na paměťové kartě. Některé programy využívající více podprogramů z původní paměti ROM pak nebylo možné na paměťovou kartu převést a to i přesto, že samotný program neměl větší velikost než 16 KB.

ZX Interface II je interface k počítači Sinclair ZX Spectrum. Obsahuje dva porty pro joystick a konektor pro připojení paměťového modulu.

Joysticky připojené pomocí ZX Interface II jsou označovány jako Sinclair joystick left a Sinclair joystick right nebo Sinclair joystick 1 a Sinclair joystick 2 a jejich stav je možné číst na portech 63486 a 61438. Nejsou tak kompatibilní s Kempston joystickem, jehož stav je možné číst na portu 31, ani s Fuller joystickem, jehož stav je možné číst na portu 127.

Připojením paměťového modulu do ZX Interface II byla odpojena paměť ROM počítače, eventuálně i paměť ROM ZX Interface I a na její místo byla připojena ROM v paměťovém modulu. Bylo tak možné připojit pouze paměťové moduly do kapacity 16 KB. Není tak možné využívat programy z ROM ZX Spectra ani z ROM ZX Interface I.

Na paměťových modulech pro ZX Interface II bylo vydáno pouze 10 her:

Jetpac
PSSST
Cookie
Tranz Am
Chess
Backgammon
Hungry Horace
Horace and the Spiders
Planetoids
Space Raiders

V roce 1984 bylo plánováno na paměťových modulech vydat hry

Popeye
Q*Bert
Gyruss
Star Wars - The Arcade Game
Return of the Jedi - Death Star Battle
Loco Motion
Montezuma's Revenge

nicméně byly vyrobeny pouze prototypy těchto paměťových modulů.

ZX Interface II obsahuje průchozí sběrnici, ovšem její výstupní část je redukovaná, takže na ni lze připojit pouze ZX Printer.

Počítače ZX Spectrum 128 mají vestavěný interface pro joysticky kompatibilní se ZX Interface II. Počítače Didaktik M a Didaktik Kompakt mají vestavěný interface pro joystick Sinclair right a pro Kempston joystick.



Technické informace

Protože joysticky jsou připojeny paralelně ke číselným klávesám klávesnice počítače, je pro čtení stavu joysticků použit port 254 (šestnáctkově FE), mezi oběma joysticky je rozlišováno pomocí vyššího bytu adresy portu.



https://cs.wikipedia.org/wiki/ZX_Interface_2





ZX Microdrive (1983)

Paměťové médium, které mělo nahradit magnetofon. Bylo tvořeno nekonečnou páskou, která měla kapacitu 85 KB. ZX Microdrive bylo značně poruchové a navíc docházelo ke slepkám pásky. Zařízení se k počítači připojovalo pomocí ZX Interface I a současně bylo možné mít připojeno až 8 mechanik. Mechaniky Microdrive byly použity jako paměťové médium i u počítače Sinclair QL, ale díky zvýšené kapacitě nebyl záznam na Microdrive počítačem Sinclair QL kompatibilní se záznamem na Microdrive ZX Spectrem.

ZX Microdrive je magnetické páskové vstupně/výstupní paměťové zařízení vyvinuté roku 1983 firmou Sinclair Research Ltd. pro jejich domácí počítač Sinclair ZX Spectrum. ZX Microdrive se později používalo pro počítače Sinclair QL a ICL One Per Desk.

Společnost Timex Sinclair plánovala výrobu varianty ZX Microdrive pod označením Timex Sinclair 2065, tyto ovšem nikdy nebyly uvedeny na trh. Výrobu klonu ZX Microdrive jako příslušenství k počítači TK 90X přislíbila také společnost Microdigital Eletrônica Ltda., k výrobě ale také nikdy nedošlo.



Popis zařízení

ZX Microdrive je mechanika používající pro záznam páskové záznamové magnetické médium uložené v kazetě. Mechanika obsahuje magnetické čítací a zapisovací hlavy (podobně jako v klasickém kazetovém magnetofonu) a mechanizmus, který zabezpečoval pohyb pásky. V ZX Microdrive kazetě je nekonečná smyčka magnetické pásky široká 1,9 mm s délkou 5 m, která se odvíjí ze středu a zároveň navíjí na vnější obvod bubínku. Rychlost pohybu pásky je 76 cm.s-1, kapacita média je cca 100 KB (ZX Microdrive pro ZX Spectrum má kapacitu 85 KB). Zápis je sekvenční a přístupová doba k libovolnému místu pásky je do cca 8 sekund. Média jsou relativně nespolehlivá. Při formátovaní jsou označovány chybné sektory a běžně se stává, že se po několika formátováních pásky dospěje ke kapacitě 70-80 KB (někdy se však po formátování kapacita oproti poslednímu stavu i zvýší). U počítačů ZX Spectrum je mechanika externí (připojená prostřednictvím ZX Interface 1, je možné připojit až osm mechanik). U počítače Sinclair QL jsou dvě mechaniky integrované přímo v počítači a další je možné připojit externě. Záznam na Microdrive ZX Spectrem není kompatibilní se záznamem na Microdrive Sinclairem QL, který změnou struktury dat dosahoval na stejném mediu vyšší kapacity (cca 100KB).

Kazety ZX Microdrive jsou podobné velikosti jako později vyráběný miniaturní pevný disk IBM Microdrive.

https://cs.wikipedia.org/wiki/ZX_Microdrive




Microdrive kazeta



Joysticky Sinclair SJS-1

Joysticky vzhledově navržené k ZX Spectru +2. Umožňovaly pohyb ve 4 směrech a měly jediné tlačítko fire. Joysticky existovaly ve dvou barevných variantách, v černé a šedé.

SJS-1 (Sinclair Joystick System-1), označovaný také jako Sinclair SJS-1, je joystick pro počítače Sinclair ZX Spectrum +2, Sinclair ZX Spectrum +2A a Sinclair ZX Spectrum +3 vyráběný firmou Amstrad. Konektor pro připojení k počítači není kompatibilní se standardem Atari, má jiné rozložení pinů. Joystick byl vyráběný ve dvou barvách, šedé a černé. Jedná se o digitální joystick s jedním tlačítkem.

https://cs.wikipedia.org/wiki/SJS-1





Joysticky Sinclair SJS-2

Proti SJS-1 měly menší základní část a nebylo na nich vylisováno logo Sinclair (logo bylo pouze na obalu). Na základní části joysticku bylo druhé tlačítko, spojedné s tlačítkem na vrcholu joysticku paralelně. Vyráběly se v černé barvě, tlačítka byla červená.

SJS-2 (Sinclair Joystick System-2), označovaný také jako Sinclair SJS-2, je joystick pro počítače Sinclair ZX Spectrum +2, Sinclair ZX Spectrum +2A a Sinclair ZX Spectrum +3 vyráběný firmou Amstrad. Konektor pro připojení k počítači není kompatibilní se standardem Atari, má jiné rozložení pinů.

Jedná se o digitální joystick. Na rozdíl od SJS-1 má dvě tlačítka, která jsou připojena paralelně. Jedno tlačítko je umístěno na vrcholu páky joysticku a druhé na základní části joystiku.

https://cs.wikipedia.org/wiki/SJS-2





Sinclair Magnum Light Phaser

Světelná pistole. Bylo jí možné použít asi v 6 hrách. Pistole existovala ve dvou provedeních, pro počítače se 48 KB pamětí, kde se připojovala do konektoru pro kazetový magnetofon, a pro počítače se 128 KB pamětí, kde se připojovala pomocí konektoru Keypad, resp. AUX.

Sinclair Magnum Light Phaser je světelná pistole k počítačům Sinclair ZX Spectrum vyráběná společností Amstrad. Existuje i ve verzi pro počítače Commodore 64. Stejná pistole byla vyráběna také jako Amstrad Magnum Light Phaser.

Světelná pistole byla součástí několika speciálních balení počítačů Sinclair ZX Spectrum, jako nař. ZX Spectrum +2 Action Pack, ZX Spectrum +3 Action Pack nebo James Bond 007 Action Pack. Byla také prodávána samostatně, kdy s ní byly dodávány hry:

Missile Ground Zero (Software Creations)
Solar Invasion (Mastertronic Ltd)
Operation Wolf (Ocean Software Ltd)
Rookie (Mastertronic Ltd)
Robot Attack (Mastertronic Ltd)
Bullseye (Macsen Software)



Technické informace

Světelná pistole je připojována do konektoru Keypad počítačů ZX Spectrum 128/+2 (AUX u počítačů +2A/+3). Stav světelné pistole je tak možné číst na portu 65533/FFFD prostřednictvím registru R14 hudebního čipu AY-3-8912. Ve verzi pro počítače ZX Spectrum 48 se pistole připojuje místo magnetofonu.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Sinclair_ ... ght_Phaser





Keypad

Přídavná numerická klávesnice k počítačů ZX Spectrum 128K+ a ZX Spectrum +2. Tato klávesnice kromě rychlejšího psaní čísel umožňovala v režimu 128 Basic i rychlejší editaci Basicového programu, neboť pomocí této klávesnice bylo možné provádět např. skok za následující nebo předcházející slovo. Ovládací rutinky byly umístěny v ROM počítačů, obsahující 48 Basic, takže pro vkládání čísel ji bylo možné použít i v režimu 48 Basic. V počítačích ZX Spectrum +2A/+3 byly ovládací rutinky Keypadu odstraněny, nicméně její editační funkce v +3 Basicu zůstaly a některé z nich bylo možné vyvolat v grafickém módu.

Keypad je přídavná klávesnice pro počítače ZX Spectrum 128K+ a ZX Spectrum +2. Standardně byl dodáván s počítačem ZX Spectrum 128K+ ve Španělsku.



Použití

Keypad umožňuje rychlejší editaci programu v režimu 128 Basic, neboť umožňuje rychlejší přesun kurzoru na následující a předcházející slovo, přesun kurzoru o 10 řádek výše a níže, přesun kurzoru na začátek a na konec řádky, smazání písmene na kterém je kurzor, smazání celého slova před kurzorem a za kurzorem, smazání části řádku od začátku řádku do pozice kurzoru a smazání části řádky od pozice kurzoru do konce řádky. V režimech Calculator a 48 Basic je Keypad použitelný pro vkládání čísel a některých matematických symbolů. Pokud je zobrazeno menu počítače, fungují v něm pouze klávesy UP, DOWN a ENTER.



Technické informace

Keypad je připojen k počítači prostřednictvím paralelního portu zvukového čipu AY-3-8912, kdy některé linky tohoto portu zajišťují sériový přenos dat mezi Keypadem a počítačem (zbývající linky jsou využity pro regulérní port RS-232). Klávesnice je organizována do matice 5 x 4 kláves.



Nástupnické počítače

Z paměti ROM následných počítačů ZX Spectrum +2A a ZX Spectrum +3 byla podpora Keypadu odstraněna.[3] Nicméně její editační funkce v +3 Basicu zůstaly a některé z nich je možné vyvolat v extend módu. Také existuje program Keypad Interrupt Routine, který přemapovává klávesnici a umožňuje tak využití těchto přídavných editačních funkcí.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Keypad





Periférie jiných výrobců

Kromě Sinclair Research doplňky k těmto počítačům nabízeli i další výrobci. Zejména se jednalo o kazetové magnetofony, interface pro joysticky, joysticky, disketové jednotky, tiskové interfacy a další. Toto zboží např. vyráběly firmy Cheetah a Kempston.

Někteří výrobci pojmenovávali své výrobky tak, aby jejich názvy byly podobné názvům výrobků Sinclair Research. Občas tak došlo k situaci, kdy dva různé výrobky byly pojmenovány podobně. Existoval například ZX Interface III, který sloužil k převodu programů z kazet na microdrive, a ZX Interface 3, což byl interface pro připojení tiskáren.

Díky způsobu adresování periférií zavedeným Clivem Sinclairem, kdy periférie nedekóduje celou adresu portu, ale pouze jeden adresní bit nižšího bytu adresové sběrnice (přičemž vyšší byte adresy může periférie využít libovolně), není možné připojit více než 8 periférií. Protože bity A0-A4 jsou obsazeny Sinclairovými perifériemi, zůstávají pro volné použití pouze bity A5-A7. Mnoho periférií tak ke svojí činnosti používá totožné porty, takže je není možné provozovat současně. Aby se tomuto předešlo alespoň u nových periférií, vznikl ZXI standard, který vyžaduje dekódování všech 16 bitů adresové sběrnice a nutnost požádat o přidělení požadované adresy. V Rusku byl pro řešení kolizí více připojených periferií navržen osmikanálový dekodér portů využívající bity A7, A4 a A3 adresové sběrnice.



Disketové jednotky

Kromě vestavěné disketové jednotky v počítačích ZX Spectrum +3 ani Sinclair Research ani Amstrad nevyráběly disketové jednotky pro počítače ZX Spectrum. Veškeré existující disketové jednotky pro tyto počítače byly vyráběny ostatními výrobci. Prvními disketovými jednotkami byly Viscount disk drive a Byte Drive 500. Vzniklo okolo 40 vzájemně nekompatibilních disketových jednotek.

Disketové jednotky pro počítače Sinclair ZX Spectrum byly vyráběné různými výrobci, ale s výjimkou integrované disketové jednotky v počítači Sinclair ZX Spectrum +3 nebyla žádná z nich vyráběná ani společností Sinclair Research ani společností Amstrad. Jedinými značkovými disketovými jednotkami byly disketové jednotky Timex FDD a Timex FDD3000 vyráběné portugalskou pobočkou počítačové divize Timex Sinclair. Společnost Sinclair Research dodávala jako paměťové úložiště pouze ZX Microdrive, které ukládalo data na magnetickou pásku. Podobně ukládalo na magnetickou pásku zařízení Wafadrive.

Toto je seznam disketových jednotek a řadičů disketových jednotek pro počítače Sinclair ZX Spectrum. Kurzívou jsou označeny oznámené, ale nikdy nevyráběné disketové jednotky/řadiče disketových jednotek. Do seznamu nejsou zařazeny disketové jednotky neobsahující vlastní disketový řadič, např. Amstrad FD-1.




https://cs.wikipedia.org/wiki/Disketov% ... X_Spectrum



Digitalizace obrazu

Pro počítače ZX Spectrum vznikla také zařízení pro digitalizaci obrazu Videoface a Vidi-ZX.



Videoface

Videoface (označovaný také jako Videoface Digitizer či Dataskip Videoface) je digitalizační zařízení pro pročítače Sinclair ZX Spectrum. Výrobcem byla nizozemská firma Data-skip a později firma Romantic Robot.

Zařízení snímá statický obrazový signál a převádí ho na rozlišení 256x192, 1 bit na pixel (v reklamách na Videoface bývají někdy uváděny 4 bity na pixel). Je také možné digitalizovat animace rychlostí 3 snímky za sekundu. Při snímání se pomocí okénka vybírá, která část obrazu má být digitalizována. Rozhodovací úroveň při převodu obrazu do digitální formy je nastavitelná pomocí potenciometru umístěným na zařízení.

Zařízení je možné použít jako jednoduchý videorekordér, který ale obraz zaznamenává na stereo audio kazetu (v jedné stopě je uložen obraz, v druhé stopě je uložen zvuk). Na 90minutovou audiokazetu se tak vejde 1,5hodinový film (samozřejmě v rozlišení ZX Spectra).

Videoface používal mimo jiné Rajsoft, člen programátorské skupiny E. S. I., který s jeho pomocí vytvořil obrázky všech členů této programátorské skupiny v posledním díle L. S. D. megadema.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Videoface



Joysticky

Sinclair nezamýšlel ZX Spectrum jako herní počítač, takže mezi vyráběnými perifériemi nejsou joysticky, ty byly až do koupi Sinclairovi počítačové divize Amstradem vyráběny pouze jinými výrobci. Vzniklo tak mnoho druhů joysticků. Kromě joysticků připojovaných počítači elektricky pomocí interfacu připojeného na systémový konektor, vznikly i joysticky, které se nasadily na počítač a pohyb páky joysticku převáděly mechanicky na stisk klávesy. Mezi tyto joysticky patří např. Spectrum Mechanical Joystick a Spectrum-Stick. Druhý jmenovaný kromě vlastního joysticku obsahuje i tlačítka, která překrývá.

Protože mnoho her může být ovládáno pouze z klávesnice, vznikaly také programovatelné joysticky. Tyto joysticky byly svojí logikou připojeny paralelně ke klávesnici a bylo u nich možné naprogramovat (buď pomocí drátových propojek nebo programově) "stisk" kterých kláves má joystick při pohybu nebo stisku tlačítka vyvolat. Stejně jako neprogramovatelné joysticky měly i programovatelné joysticky možnost nastavení pouze jedné akce, protože měly pouze jedno tlačítko, případně více tlačítek připojených vzájemně paralelně. Výjimkou byl Cambridge Intelligent Joystick, který měl dvě nezávislá tlačítka a mohl tak vyvolat dvě různé akce.

K počítačům Sinclair ZX Spectrum se připojovaly pouze digitální joysticky. Protože Clive Sinclair nezamýšlel počítač Sinclair ZX Spectrum jako herní počítač, nevybavil ho interfacem pro připojení joysticku. Díky tomu vzniklo mnoho způsobů připojení joysticku k tomuto počítači. Vlastní Sinclairův interface pro připojení joysticku vznikl až později.



Joysticky Sinclair

Sinclair k počítačům ZX Spectrum nevyráběl vlastní joysticky a zpočátku k počítači ani neexistoval interface pro jejich připojení. Výrobu interfaců pro připojení joysticku a i vlastních joysticků tak zpočátku zajišťovali jiné firmy, jako Kempston Micro Electronics Ltd. Teprve později vznikl Sinclairův interface pro připojení dvou joysticků ZX Interface II, ale ani s uvedením tohoto interfacu Sinclar neuvedl na trh joysticky pod svojí značkou.

Po prodeji počítačové divize Sinclair Amstradu vznikly nové modely ZX Spectra, které měly zabudovaný interface pro připojení dvou joysticků. K těmto počítačům vyráběl Amstrad značkové joysticky SJS-1 a SJS-2. Přestože jako konektor pro připojení joysticků byl použit standardní 9pinový D-Sub, rozmístění signálů na tomto konektoru jiné než u standardu Atari, takže pro připojení jiných joysticků než SJS-1 nebo SJS-2 byla potřebná redukce.[1] Některé později vyráběné joysticky měly konektory dva, jeden pro připojení k počítačům ZX Spectrum, druhý pro připojení k ostatním počítačům. Pod značkou Sinclair vyráběl Amstrad ještě joystick SPJ-1, ovšem tento nebyl určen pro počítače řady ZX Spectrum, ale pro počítač Sinclair PC 200.[2]



Joysticky podle připojení k počítači

Protože Sinclair nezamýšlel počítače ZX Spectrum jako herní počítače, nevybavil je interfacem pro připojení joysticku. Proto vzniklo několik způsobů připojení joysticků k počítači. Sinclairův interface ZX Interface II vznikl až později.



Kempston joystick

Kempston joystick se připojuje k počítači prostřednictvím portu 31 procesoru Z80. Původní Kempston Joystick Interface vyráběla společnost Kempston Micro Electronics, podle které je způsob takto připojeného joysticku označován, neboť později vyráběly interfacy pro připojení Kemposton joysticku i jiní výrobci a tento interface byl součástí i některých jiných zařízení, např. disketových řadičů Disciple nebo ZX Diskface Quick či u víceúčelového interfacu Konix Liberator, který má dva konektory pro joysticky, u kterých umožňuje přepínat typ joysticku a Kempston joystick je jednou z možností.

Kempston joystick je připojen na bity 0 - 4 portu 31 a při testování stavu joysticku by mělo být testováto pouze těchto pět bitů, neboť stav ostatních bitů není definován a tyto bity mohou nabývat jak logické nuly tak logické jedničky. Někteří výrobci periférií pro ZX Spectrum na tyto nevyužité bity připojovali signály jiných zařízení obsažených v periférii.

Jako interface pro připojení Kempston joysticku lze využít obvod 8255 v interfacu Interface M/P nebo UR-4, v počítači Didaktik Gama či v disketových jednotkách Didaktik 40 a Didaktik 80. K počítači Didaktik Gama existuje redukce, která umožňuje připojení dvou joysticků, jeden z nich je Kempston joystick a druhý je nestandardní, jehož stav je možné číst na portu 63.

S Kempston joystickem je kompatibilní zařízení Trickstick, které umožňuje k počítači připojit až 8 ovladačů, ovšem toto zařízení se stalo jedním z kandinátů na nejméně užitečnou periférii k ZX Spectru.



Sinclair joysticky

Na Sinclair joysticky lze nahlížet jako na prodloužené klávesy počítače. Sinclair joysticky existují dva Sinclair 1 neboli Sinclair left připojovaný paralelně ke klávesám 1, 2, 3, 4 a 5 a Sinclair 2 neboli Sinclair right připojovaný paralelně ke klávesám 6, 7, 8, 9 a 0 a stav joysticků je tak možné číst na portech 63486 a 61438. Na odpovídající si bity obou portů jsou ale přivedeny signály pro různé směry joysticku, aktivita signálu joysticku je signalizována logickou nulou na příslušném bitu.

Sinclair joysticky se připojují prostřednictvím ZX Interface II, ZX Spectra vyráběná Amstradem mají tento interface vestavěný. Československé počítače Didaktik M a Didaktik kompakt mají vestavěný interface pouze pro joystick Sinclair 2.



Cursor joystick / Protek joystick / AGF joystick

Cursor joystick je podobně jako Sinclair joysticky připojen paralelně ke klávesnici, ovšem u tohoto joysticku se jedná o klávesy 5, 6, 7, 8 a 0. Klávesy 5, 6, 7 a 8 jsou klávesy, které se při stisku společně s klávesou Caps Shift používají k pohybu kurzorů při editaci BASICového programu. Některé klony ZX Spectra, mj. i československé počítače Didaktik M a Didaktik Kompakt mají speciální část klávesnice obsahující oddělené kurzorové šipky, což lze považovat za variantu Cursor joysticku.

Cursor joystick je také označován jako Protek a AGF podle výrobců interfaců pro připojení joysticku tímto způsobem. Některé interfacy mají ještě port pro druhý joystick, který je připojený paralelně ke klávesám T, Y, U, I a P.



Fuller joystick

Fuller joystick je joystick připojený prostřednictvím interface Fuller Box a jeho stav lze číst na portu 127.



Joysticky u počítačů Timex Sinclair 2068

Počítače Timex Sinclair 2068 obsahují dva porty pro joysticky, ovšem tyto nejsou kompatibilní ani s jedním způsobem připojování joysticku k ZX Spectru. U počítačů Timex Sinclair 2068 je k připojení joysticků využita brána obvodu AY-3-8912.



Joystick připojený přes ZXM Soundbox

Stejně jako u počítačů Timex Sinclair 2068, je i u interface ZXM Soundbox využita k připojení joysticku brána obvodu AY-3-8912, tento interface ale používá pro adresování hudebního obvodu jiné porty než počítače Timex Sinclair 2068.



Programovatelné joysticky

Protože mnoho her může být ovládáno pouze z klávesnice, vznikaly také programovatelné joysticky. Tyto joysticky byly svojí logikou připojeny paralelně ke klávesnici a bylo u nich možné naprogramovat (buď pomocí drátových propojek nebo programově) "stisk" kterých kláves má joystick při pohybu nebo stisku tlačítka vyvolat. Nevýhodou některých interfaců, mj. Cambridge Inteligent Interface, ovšem je nutnost nahrání konfiguračního programu vždy po zapnutí počítače nebo kdykoliv je potřeba změnit konfiguraci, což je zdlouhavé. Jiný produkt téhož výrobce, Cambridge Intelligent Joystick, má proti ostatním joystickům pro ZX Spectrum dvě nezávislá tlačítka a může tak vyvolat dvě různé akce.

Programovatelný interface pro připojení joysticku Investronica INAXEL Sound & Joystick má vlastní ROM, takže možnost programování joysticku je dostupná po resetu počítače bez nutnosti nahrávat konfigurační program.



Mechanicky připojované joysticky

Kromě joysticků připojovaných počítači elektricky pomocí interfacu připojeného na systémový konektor, vznikly i joysticky, které se nasadily na počítač a pohyb páky joysticku převáděly mechanicky na stisk klávesy. Mezi tyto joysticky patří např. Spectrum Mechanical Joystick a Spectrum-Stick. Druhý jmenovaný kromě vlastního joysticku obsahuje i tlačítka, která překrývá.



Joysticky podle připojení k počítači

(údaj v závorce označuje klávesu, jíž je příslušná akce joysticku ekvivalenní u joysticků, které se připojují paralelně ke klávesnici)



https://cs.wikipedia.org/wiki/Joysticky ... X_Spectrum



Zvuková zařízení

Protože zvukové možnosti samotného ZX Spectra jsou omezené, vznikly k němu interface rozšiřující zvukové možnosti. Po vzniku ZX Spectra 128K+ vznikaly hudební zařízení obsahující obvod AY-3-8912 zapojený stejně jako u ZX Spectra 128K+, např. Melodik. Obvod AY-3-8912 byl ale k ZX Spectru připojován i před vznikem ZX Spectra 128K+, obsahoval ho např. Fuller Box a ZXM Soundbox. V Rusku vzniklo zapojení obvodu kompatibilní se ZX Spectrem 128K+, které bylo rozšířeno o druhý obvod AY a nazváno Turbo Sound, a druhé méně rozšířené zapojení se dvěma obvody AY nazvané Kvadro.

K ZX Spectru byly připojovány hlasové generátory, např. hra Lunar Jetman využívá hlasový generátor Currah μspeech. Hlasový generátor je obsažen i v rozšířené verzi interface Fuller Box Fuller Box Master Unit. Pro vylepšení generování zvuků bicích vzniklo zařízení Cheetah Specdrum.

Pro přehrávání samplované hudby, byly k ZX Spectru připojovány různé typy D/A převodníků, v Česku se rozšířilo připojení tříkanálového D/A převodníku připojeného pomocí obvodu 8255, v Rusku existuje jednokanálový Covox a čtyřkanálový Soundrive. Jelikož přehrávání samplovaných zvuků je pro procesor ZX Spectra časově náročné a v době jejího přehrávání tak procesor nemůže provádět téměř žádnou další akci, vzniklo zařízení pro podporu přehrávání samplované hudby General Sound, které tuto přehrává nezávisle na procesoru ZX Spectra. Podobným zařízením, které umožňuje přehrávat hudbu nezávisle na procesoru ZX Spectra, ale určené pro přehrávání hudby pro hudební generátor SID je zařízení SID-Blaster/ZX.



Moderní periférie

DivIDE

S rozšířením pevných disků a paměťových karet a postupným upadáváním disket vzniklo zařízení DivIDE. Zařízení vzniklo na základě ZX IDE Interface a přidalo svojí vlastní paměť, do které je možné nahrát zvolený firmware. K dispozici je několik firmwarů/systémů, které umožňují číst soubory pro emulátory z HDD (CF, SD, …), emulovat D80 nebo +D. Mezi tyto systémy patří FATware, který umožňuje používat média se souborovým systémem FAT16, a DEMFIR, který umožňuje číst soubory uložené na CD-ROM nebo v souborech .iso, jejichž datová struktura odpovídá ISO 9660. Paměť DivIDE je typu EEPROM, zapisovatelná přímo ze ZX Spectra, a RAM. Na IDE konektor Divide lze připojit běžné IDE periferie, s pomocí redukce je možné připojit CF kartu. Autorem Divide je Pavel Cimbál, ve světě ZX Spectra známý pod přezdívkou Zilog, publikováno je pod GNU licencí.



Spectranet

Spectranet je ethernetová karta pro ZX Spectrum. Karta podporuje protokoly TCP, UDP, ICMP a DHCP, je také možné přistupovat přímo na protokol IP a protokol Ethernet.



Speccyboot

SpeccyBoot je také ethernetová karta, ovšem určená výhradně k nahrávání a spouštění souborů .z80 prostřednictvím protokolu TFTP.



Obchodní úspěch

Velmi nízká cena přinesla počítači obrovský obchodní úspěch, i přes nemalé chyby jak v hardwaru tak v softwaru. Prodával se vcelku i jako počítačová stavebnice, což cenu dále snižovalo. Díky masovému rozšíření začínalo mnoho tehdejších začínajících programátorů a počítačových nadšenců právě na tomto počítači, podobně jak na laciných počítačích Atari či Commodore.

Pro tento počítač vzniklo velké množství populárních her, mnohdy ve vysoké kvalitě s neotřelými nápady, takže i moderní počítačové hry pro PC těží z odkazu ZX Spectra. Ještě v roce 2012 pro ZX Spectrum vzniklo více než 100 her. Zejména ve východní Evropě se rozvinula silná demo scéna, známá od roku 1985.

---

ZX Spectrum s připojeným ZX Interface I, ZX Interface II a interfacem pro připojení monitoru (Peritel)

---

Shrnutí

Pro většinu bude stačit jen lehce přelétnout co existuje za periférie, pro pokročilejší bude zajímavé v nastavení emulátoru možnost emulovat i různé periférie, tento příspěvek se jim tedy bude hodit pro orientaci. Pro všechny doporučuji trochu pozornosti věnovat: interface (rozhraní) a všem také doporučuji věnovat ještě trochu více pozornosti typům joysticků, především: Sinclair (1 / Left * 2 / Right) * Kempston * Cursor * Fuller - a proč? Protože v mnoha hrách najdete volby s výběrem těchto joysticků a budete vědět o čem je řeč, tyto joysticky často promítají (ale ne vždy!) ovládání i do kláves, proto ze všeho nejdůležitější v tomto příspěvku je kapitola (ke konci): Joysticky podle připojení k počítači - s obrázkem tabulky, kde je popsáno promítání kláves jednotlivých typů joysticků!

[X]

Modely a klony ZX Spectrum 3

Klony ZX Spectrum

ČeskoSlovensko

Didaktik

Didaktik je řada osmibitových domácích počítačů vyrobených v Československu, které produkovalo a dodávalo výrobní družstvo Didaktik Skalica. V původní verzi šlo o vylepšený počítač PMD 85, ve vyspělejší variantě šlo o klon anglického počítače ZX Spectrum. Používal se mikroprocesor Z80.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Didaktik



Didaktik Gama (1987, 1988, 1989 * Didaktik Skalica * 8bit * 80 K)

Didaktik Gama byl první klon počítače ZX Spectrum s 80 KB velkou RAM, která se do adresního prostoru velkého 64 KB promítala metodou zvanou stránkování paměti následujícím způsobem: nejnižších 16 KB bylo vyhrazeno pro ROM (stejně jako originální Spectrum), dalších 16 KB byla RAM, která obsahovala i VideoRAM (stejně jako Spectrum), dalších 32 KB bylo možné přepínat po částech zvaných stránky nebo banky paměti. Tato změna stránky se přepínala hodnotou na výstupním portu. Tento port byl realizován pomocí obvodu 8255 (paralelní port), jehož 0.bit brány C nebyl na konektor vyveden, ale byl veden na logiku přepínání paměťových bank. Je tedy patrno, že oproti originálnímu ZX Spectru má navíc paralelní interface pro připojení různých periférií včetně joysticku.

Vzhled počítače byl velmi strohý: šedá nebo černá krabice velikosti A5 s plochou plastovou klávesnicí a konektory vyvedenými na zadní straně přístroje. Jako záznamové médium se používala běžná audiokazeta, magnetofon se připojoval přes konektor DIN. Jako zobrazovací zařízení sloužila televize nebo monitor s video vstupem.

Hry pro 48 KB verzi ZX Spectra byly s tímto počítačem vesměs kompatibilní, což zapříčinilo vznik a bujení černého trhu s hrami po celém socialistickém Československu, neboť většinu originálních legálních her skrývala železná opona.

Didaktik Gama se vyráběl ve třech provedeních. První verze z roku 1987 opravila některé chyby v originální ZX Spectrum ROM, které ovšem zapříčinily nekompatibilitu některých her, a zavlekla některé nové chyby, které zabránily použití druhé paměťové banky z BASICu. Druhá varianta z roku 1988 opravila chyby originální ROM tak, aby byla více kompatibilní, a zároveň odstranila problém s přepínáním paměťových stránek. Poslední, třetí verze z roku 1989 opravila špatné vedení spojů na desce plošných spojů kvůli lepšímu obrazu.

Maloobchodní cena tohoto přístroje byla 6200 Kčs, později slezla přes 4990 Kčs, 3990Kčs až na 2300 Kčs.

Didaktik Gama je počítač z rodiny počítačů Didaktik kompatibilní s počítačem Sinclair ZX Spectrum vyráběný výrobním družstvem Didaktik Skalica. Proti ZX Spectru má rozšířenou paměť na 80 KB a vestavěný interface 8255. Počítač používá stejný obvod ULA jako ZX Spectrum, vyráběný u firmy Ferranti.[1] Následníkem počítače je Didaktik M.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Didaktik_Gama



Varianty počítače

Počítač existuje ve třech variantách: Didaktik Gama '87, Didaktik Gama '88 a Didaktik Gama '89.



----- Didaktik Gama '87 (1987 * Didaktik Skalica * 8bit * 80 K)

Verze '87 nemá ošetřeno přepínání paměťových stránek. Při přepínání stránek z Basicu je nutné nastavit RAMTOP na adresu 32767. V opačném případě je při přepnutí stránek odstránkován zásobník návratových adres a dojde ke zhroucení počítače.





----- Didaktik Gama '88 (1988 * Didaktik Skalica * 8bit * 80 K)

Toto bylo opraveno ve verzi '88 v obsluze příkazu OUT 127. Při zadání tohoto příkazu, kromě toho, že dojde k přepnutí paměti, je navíc přenesen obsah paměti od adresy 32765 až RAMTOP z odepnuté stránky do připnuté stránky.





----- Didaktik Gama '89 (1989 * Didaktik Skalica * 8bit * 80 K)

Ve verzi '89 byly opraveny chyby verze '88 a do ROM byla přidána tisková rutina. V některých zdrojích je také uváděno, že byla přidána podpora pro znaky s diakritikou a cyrilici. Někde je tato informace uvedena jako nepotvrzená.





Všeobecné

Verze '87 byla vyráběna v černém obalu, od verze '88 je obal šedý.

Na rozdíl od nástupnických počítačů Didaktik M a Didaktik Kompakt, ani jedna z verzí Didaktiku Gama není vybavena konektorem pro joystick. K počítači byla ale vyráběna redukce která umožňovala připojení Kempston joysticku prostřednictvím vestavěného interface 8255.

Existují čtyři běžně používané způsoby, jak k počítači připojit prostřednictvím vestavěného interface 8255 tiskárnu s rozhraním Centronics.



Technické informace

* procesor: UA880D (varianta procesoru Z80), 3,5 MHz
* paměť RAM: 80 KB
* paměť ROM: 16 KB
* paralelní port 8255



Používané porty





Stránkování paměti

Protože procesor Z80 umožňuje adresovat pouze 64 KB paměti, je celá paměť RAM o velikosti 80 KB rozdělena na dvě stránky o velikosti 32 KB, které se připínají do adresového prostoru procesoru od adresy 32768 a stránku o velikosti 16 KB, která je do adresového prostoru procesoru připojena trvale od adresy 16384. Od adresy 0 do 16383 je připojena paměť ROM o velikosti 16 KB.

Schéma stránkování paměti počítače Didaktik Gama


Ke stránkování paměti je použit bit 0 brány C vestavěného interface 8255. Obvyklý způsob stránkování je pomocí příkazu OUT 127,x, kde x je buď 0 nebo 1.



Domácí úpravy počítače

Protože zvolený způsob stránkování existuje pouze u počítače Didaktik Gama, není mnoho programů, které by využívali i druhou stránku paměti. Vzniklo proto několik úprav počítače:

* možnost připojit jednu paměťovou stránku od adresy 0 (kompatibilní s rozšířením paměti ZX Spectra podle Lamače)
* Didaktik Gama 192KB - varianta počítače ZX Spectrum 128K rozšířená o dalších 64 KB paměti RAM


Didaktik Gama '89 základní deska



Didaktik M (1990, 1991 * Didaktik Skalica * 8bit * 48 K)

Počítač Didaktik M se technicky více přiblížil originálnímu Spectru. Není zde už ani přepínatelná paměť, kterou měla verze Gama. Vylepšena byla spolehlivost a především vzhled, počítač pak vypadal profesionálně. Kryt počítače měl ergonomický tvar, klávesnice měla dokonce kurzorové šipky umístěné odděleně od ostatních tlačítek, podobně jako dnešní klávesnice PC. Podobně jako verze Gama se i tento model vyráběl ve dvou verzích - z roku 1990 a 1991. Ty se lišily především realizací přídavných tlačítek.

Ve verzi z roku 1990 byly kurzorové klávesy realizovány pomocí dvojitých spínačů, kdy jeden musel sepnout dřív (CAPS Shift) a druhý později (číslice 5, 6, 7 nebo . Verze z roku 1991 měla spínače jednoduché, k jejich dekódování bylo na desce několik TTL obvodů a diod, které celý proces dvojitého stisku vytvářejí za pomoci hradel. Také CAPS SHIFT zde nebyl dekódován standardně - signály z tohoto tlačítka vstupují právě do TTL obvodů a jeho sečtením se separátním tlačítkem RESET je generován reset počítače. Tím bylo zamezeno náhodnému stisku tlačítka reset. Technicky přibyly ještě dva oddělené konektory speciálně pro joysticky. Původní konektor s vyvedenou sběrnicí byl podstatně technicky zjednodušen, šlo jen o otvor vyvedený k plošnému spoji počítače. Monitor a výstup pro televizor zůstaly jako u varianty Gama. Na rozdíl od Didaktiku Gama není u každého Didaktiku M použit nedostatkový originální obvod ULA od firmy Ferranti, ale v mnohých už byl použit ruský ekvivalent Т34ВГ1.

V době uvedení na trh se počítač prodával za 2990 Kčs.

Didaktik M je počítač z rodiny počítačů Didaktik kompatibilní s počítačem Sinclair ZX Spectrum vyráběný výrobním družstvem Didaktik Skalica. V některých propagačních materiálech, např. na obálce časopisu Bit, je počítač Didaktik M označovaný jako Brána do světa profesionálních počítačů. Jedná se o následníka počítače Didaktik Gama. Nástupce počítače je Didaktik Kompakt.

Pod názvem Didaktik M byly vyráběny také joysticky k počítači Didaktik M. Jako doplněk byl k počítači Didaktik M vyráběn Interface M/P.



Charakteristika počítače

Počítač je programově plně kompatibilní s počítačem ZX Spectrum, problémy mohou být způsobeny některými změnami v paměti ROM. U počítače se na rozdíl od Didaktiku Gama již nenachází rozšířená paměť, Didaktik M má pouze 48 KB paměti RAM stejně jako ZX Spectrum. Neobsahuje ani vestavěný interface 8255. Obsahuje ale interface pro Kempston joystick a konektor pro Sinclair 2 joystick. Konektory pro tyto joysticky nejsou kompatibilní s konektory u běžně používaných joysticků.

Hlavní část klávesnice je totožná s klávesnicí počítače Didaktik Gama, Didaktik M má navíc samostatné klávesy pro kurzorové šipky a klávesu Reset. Aby se zabránilo náhodnému resetu počítače, je nutné s klávesou Reset stisknout současně i klávesu Caps Shift.

Na rozdíl od Didaktiku Gama není v Didaktiku M použit obvod ULA od firmy Ferranti, ale je použit ruský ekvivalent Т34ВГ1. Změna obvodu má za následek změnu některých signálů na systémovém konektoru, proti ZX Spectru je zde navíc např. signál /ROMCS-D.

S počítačem byla dodávána kazeta s programy popisující počítač a demonstrující jeho možnosti a s hrou Arkarum.

Pro počítač vznikla rozšíření paměti RAM na 128KB.

Deska plošného spoje Didaktiku M s úpravou na 128 KB RAM je použita také v počítači Kompakt 128 (tento počítač nebyl vyráběn výrobním družstvem Didaktik ve Skalici, ale společně s počítačem Kompakt profesional jeho autorizovaným servisem ve Veselí nad Moravou).



Varianty počítače

Počítač existuje ve dvou variantách: Didaktik M 1990 a Didaktik M 1991. Oba modely jsou vzhledově stejné, po zapnutí se liší pouze uvedeným rokem v úvodním hlášení.

Rozdíly mezi počítači jsou v zapojení klávesnice, v realizaci videoobvodů a v použitých obvodech paměti RAM. Paměť RAM verze z roku 1990 je tvořena osmi obvody 4164. Paměť RAM verze z roku 1991 je tvořena dvěma obvody 21464. Základem videoobvodů ve verzi 1990 jsou obvody LM1886 a LM1889, ve verzi 1991 je použit obvod MC1377.

Klávesy kurzorových šipek verze 1990 jsou tvořeny dvěma spínači, kdy jeden spíná signál příslušný klávese Caps Shift a druhý odpovídající příslušným klávesám 5, 6, 7 a 8. Technicky je zajištěno, aby spínač příslušný klávese Caps Shift sepnul dříve. Verze 1991 má tlačítka jednoduchá a spínání příslušných signálů odpovídajícím stisku klávesy Caps Shift a odpovídajících číselných kláves je uskutečněno pomocí integrovaných obvodů realizujících logické funkce.

Podle sběratelů ovšem existují čtyři varianty počítače Didaktik M, kromě oficiálních variant jsou uváděny Didaktik M 1992 a Didaktik M 1993 s tím, že tyto varianty se od varianty Didaktik M 1991 liší změnami v ROM.



Technické informace

* procesor: Z80, 4 MHz
* paměť RAM: 48 KB
* paměť ROM: 16 KB

Počítač má ve skutečnosti 64 KB obvody paměti RAM využito je pouze 48 KB. Adresový prostor od 0 do 16383 paměti RAM není přístupný, neboť je překrytý pamětí ROM, tudíž 25 % paměti RAM je nevyužito. Na rozdíl od ZX Spectra, kde obvod ULA při přístupu do paměti RAM zastavuje hodinový signál procesoru, obvod Т34ВГ1 při přístupu do paměti RAM generuje signál /WAIT.



Používané porty



Inteface pro Kempston joystick je aktivní pouze při připojeném joysticku, není-li joystick připojen, port 31 může být použit jiným zařízením.







Joystick Didaktik M

Joysticky Didaktik M se vyráběly speciálně pro počítače Didaktik M, barevně jsou ve stejném barevném provedení jako počítač, jejich přední část je zešikmená stejně jako počítač. Mají dvě tlačítka spojená paralelně jsou v oranžové barvě, jedno je umístěno na vrcholu joysticku a druhé na základní části joysticku. V konektoru pro připojení k počítači jsou propojené dva kontakty, díky tomuto propojení počítač detekuje přítomnost joysticku na konektoru Kempston a podle něho aktivuje vestavěný interface pro Kempston joystick. Joysticky Didaktik M se od joysticků Didaktik Kompakt liší pouze použitými konektory pro připojení k počítači.





Interface M/P

Didaktik M neobsahuje vestavěný interface 8255, proto pro něj byl vytvořen Interface M/P. Tento interface kromě vlastního obvodu 8255 obsahuje navíc paměť ROM s ovladači pro tiskárny BT100, Gamacentrum 01 a standardní protokol Centronics. Jeden ze dvou ovladačů pro tiskárnu BT100 umožňuje tisknout i české znaky v kódování KOI8-cs. Protože interface používá pro výběr paměti nový signál na systémovém konektoru /ROMCS-D, může při připojení k jiným počítačům dojít k problémům. ZX Spectrum má na místě signálu /ROMCS-D napětí -5V.

S příchodem disketové jednotky Didaktik 40 přestal být Interface M/P pro její majitele využitelný, neboť tato disketová jednotka obsahuje vlastní interface 8255. Stejně tak není interface využitelný ve spojení s počítači Didaktik Gama a Didaktik Kompakt, neboť tyto mají interface 8255 vestavěný také.



Používané porty



Při připojení Interface M/P k počítači by k počítači současně neměl být připojen Kempston joystick prostřednictvím vestavěného interface, neboť brána A Interface M/P používá stejný port jako vestavěný interface pro Kempston joystick a docházelo by ke kolizím na sběrnici.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Didaktik_M



Didaktik Kompakt (8bit * 50 K)

Didaktik Kompakt byl vlastně Didaktik M s vestavěnou 3,5" disketovou mechanikou pro diskety DD s kapacitou 720 KB a tiskárnou přes paralelní port opět za asistence obvodu 8255. Navíc měl konektor SCART pro připojení televizí a monitorů s RGB vstupem a konektor pro magnetofon. Celý počítač má pulsní zdroj zabudovaný uvnitř, takže není potřeba žádný další oddělený napájecí zdroj, jako to bylo u ostatních modelů (Gama a M). Protože klávesnice Didaktiku Kompakt je shodná s klávesnicí Didaktiku M, může se zdát, že tento počítač neumí funkci SNAP, jako samostatné disketové mechaniky D40/D80. Tak tomu ale není. Funkci SNAP je možné vyvolat současným stisknutím tlačítek CAPS SHIFT, šipka vlevo a šipka vpravo.

Didaktik Kompakt je počítač z rodiny počítačů Didaktik kompatibilní s počítačem Sinclair ZX Spectrum vyráběný výrobním družstvem Didaktik Skalica. Jedná se o poslední počítač v řadě těchto počítačů, následníka počítače Didaktik M. V době svého uvedení ale počítač už neměl šanci na výraznější úspěch, protože nemohl konkurovat šestnáctibitovým počítačům.

Pod názvem Didaktik Kompakt byly vyráběny také joysticky k počítači Didaktik Kompakt.



Shrnutí vlastností

Tyto počítače v Československu fakticky nahradily počítače ZX Spectrum. Jejich nízká cena mnoha lidem poprvé přiblížila výpočetní techniku a jejich jednoduchost umožňovala lidem s malým technickým zázemím amatérský vývoj přídavných zařízení (například joysticky, zvukové procesory, AD/DA převodníky) a softwaru (například Desktop, unikátní WYSIWYG textový procesor s obrázky v textu, proporcionálním písmem a více fonty od firmy Proxima).

Sláva počítačů Didaktik pohasla s poklesem cen 16bitových počítačů (Atari, Amiga a dalších) počátkem 90. let a brzy poté byla zcela smetena mnohem výkonnějšími PC.

ROM počítačů Didaktik byla použita i v některých ruských variantách ZX Spectra, mj. počítačů Byte, Jauza, Simbol, Vesta IK-30, Vesta IK-31.



Charakteristika počítače

V podstatě se jedná o počítač Didaktik M s integrovanou disketovou jednotkou Didaktik 80.

Počítač je programově plně kompatibilní s počítačem ZX Spectrum, problémy mohou být způsobeny některými změnami v paměti ROM. Stejně jako Didaktik Gama obsahuje i inteface 8255, který je využit i pro připojení Kempston joysticku.

Hlavní část klávesnice je totožná s klávesnicí počítače Didaktik M, kvůli vestavěné disketové jednotce počítač navíc reaguje na stisk kombinace kláves Caps Shift, šipka vlevo a šipka vpravo vyvoláním funkce SNAP (disketová jednotka Didaktik 80 má pro vyvolání této funkce samostatné tlačítko).

Pro joysticky jsou používány konektory Canon-9, zapojení konektoru je podle standardu Atari. U joysticků připojených jako Kempston joystick funguje i autofire.

Počítač je vybavený pulsním zdrojem, který byl na rozdíl od předcházejících počítačů umístěn dovnitř počítače.

K počítači lze jako druhou jednotku připojit disketovou jednotku Didaktik 40 a Didaktik 80, i jejich varianty bez řadiče Didaktik 40B a Didaktik 80B. Jako druhou jednotku je možné připojit také druhý počítač Didaktik Kompakt.

Deska plošného spoje Didaktiku Kompakt je použita také v počítači Kompakt profesional (tento počítač nebyl vyráběn výrobním družstvem Didaktik ve Skalici, ale společně s počítačem Kompakt 128 jeho autorizovaným servisem ve Veselí nad Moravou).



Technické informace

* procesor: Z80, 4 MHz
* paměť RAM: 50 KB
* paměť ROM: 30 KB

Počítač má ve skutečnosti 64 KB obvody paměti RAM a 32 KB paměti ROM, využito je pouze 50 KB RAM a 30 KB paměti ROM. Adresový prostor od 0 do 14335 paměti RAM není přístupný, neboť je vžďy překrytý pamětí ROM. Rozsah paměti RAM od adresy 14336 od 16383 je přístupný pouze při přistránkované ROM s M-DOSem a překrývá část paměti ROM. Část paměti RAM a část paměti ROM zůstávají nevyužity.



Stránkování paměti

Paměť ROM s M-DOSem je připojena při skoku programu na adresy 0, 8 a odpojena při skoku na adresu 5888 (šestnáctkově 1700).

Schéma stránkování paměti počítače Didaktik Kompakt




Používané porty









Joystick Didaktik Kompakt

Joysticky Didaktik Kompakt se vyráběly speciálně pro počítače Didaktik Kompakt, barevně jsou ve stejném barevném provedení jako počítač, jejich přední část je zešikmená stejně jako počítač. Mají dvě tlačítka spojená paralelně jsou v oranžové barvě, jedno je umístěno na vrcholu joysticku a druhé na základní části joysticku. Joysticky Didaktik Kompakt se od joysticků Didaktik M liší pouze použitými konektory pro připojení k počítači.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Didaktik_Kompakt


Joysticky Didaktik Kompakt a Didaktik M v katalogu Didaktik Skalica



Kompakt profesional (8bit)

V podstatě Didaktik Kompakt v klasické PC skříni. Navíc obsahoval Melodik. Zabudované měl dvě disketové jednotky, 3,5" označená jako a: a 5,25" označená jako b:, interface pro myš typu Kempston mouse a interface pro připojení klávesnice Consul, která byla součástí počítače.



Kompakt 128 (8bit * 128 K)

V podstatě Didaktik M s rozšířenou pamětí na 128KB a řadičem disketových jednotek D40/D80 v klasické PC skříni. Navíc obsahoval Melodik. Zabudované měl dvě disketové jednotky, 3,5" označená jako a: a 5,25" označená jako b:, interface pro myš typu Kempston mouse a interface pro připojení klávesnice Consul, která byla součástí počítače.



Periférie

Pod značkou Didaktik se vyráběly také periférie pro počítače Didaktik a Sinclair ZX Spectrum.



Didaktik 40

Disketová jednotka. Obsahuje disketovou mechaniku 5,25", řadič disketových jednotek, paralelní obvod MHB 8255. Disketovým operačním systémem je M-DOS. Formátová kapacita při 40 stopách na stranu 360 KB. Disketová jednotka je na systémovém konektoru vybavena tlačítkem "SNAP", pomocí kterého je možné na disketu uložit celý obsah RAM (48KB) a stavu registrů CPU. Pomocí takto vytvořených snapshotů bylo možné snadno uložit rozdělanou práci případně rozehranou hru na disketu a později pokračovat. Dále je vybavena konektorem pro připojení druhé disketové mechaniky (EXTEND) a paralelním interfacem (INTERFACE). K disketové jednotce je možné připojit druhou disketovou mechaniku 5,25" nebo 3,5".



Didaktik 80

Disketová jednotka. Od Didaktiku 40 se liší pouze tím, že místo disketové mechaniky 5,25"DD obsahuje disketovou mechaniku 3,5"DD. Formátová kapacita při 80 stopách na stranu je 720 KB.





Interface M/P

Interface obsahující obvod 8255 jako paralelní port. Obsahoval vlastní paměť ROM, ve které byly ovladače pro tiskárnu BT100 a pro tiskárny, které se připojují přes rozhraní Centronics.





Keyboard Proface

Interface umožňující připojit k Didaktiku PC klávesnici.



Melodik

Hudební interface. Obsahuje zvukový čip AY-3-8912, který obsahují počítače Sinclair ZX Spectrum 128K. Na rozdíl od ZX Spectra 128K nemá vyveden datový port (u ZX Spectra 128K je tento port použit pro RS-232/MIDI a Keypad, resp. AUX na ZX Spectru +2A/+3). Samo připojení tohoto interface k počítači Didaktik nebo ZX Spectrum 48K ještě nezaručuje, že hra, která používá tento čip ke svému ozvučení, ho bude používat i na Didaktiku nebo ZX Spectru 48K. Hry totiž používaly k uložení např. melodie během hry, rozšířenou paměť ZX Spectra 128K. Takže třeba hra F.I.R.E. od Františka Fuky melodii hrát bude, ale Dizzy 5 nevyloudí ani tón. Zvláštně se chovala hra Twin Turbo V8, která na Didaktiku či ZX Spectru 48K s připojeným interface Melodik používala tento k ozvučení všech okolních aut, zatímco auto hráče bylo ozvučeno pomocí vnitřního reproduktoru Didaktiku či ZX Spectra 48K. Na ZX Spectru 128K u této hry byl čip AY-3-8912 použit k ozvučení jak okolních aut, tak i auta hráče.





Další klony

https://cs.wikipedia.org/wiki/Klony_po% ... X_Spectrum



SSSR / Rusko

V Rusku vzniklo mnoho variant počítače Sinclair ZX Spectrum. Mezi prvními se objevily Moskva v roce 1988, v roce 1989 pak Moskva 128 a Leningrad 1. V 90. letech se různé varianty ZX Spectra začaly vyrábět průmyslově, mezi jinými Delta-S, Rejd, Kvorum, Hobbit, hardwarově nejlépe vybavený Profi či ATM Turbo a Scorpion ZS-256, který má vysokou míru kompatibility s původním ZX Spectrem. Mezi oblíbené ruské varianty ZX Spectra patří:

ATM – obsahuje 1024 kB RAM, 128 kB ROM, Z80 s frekvencí 7 MHz, tři grafické a jeden textový režim
Baltika – ne zcela kompatibilní se ZX Spectrem
Delta-S 128 – konektory pro joysticky Sinclair a Kempston, neobsahuje hudební čip AY
Elara Disk 128 – konektory pro joysticky Sinclair a Kempston, zabudovaný interface Lprint III, RAM může být 128 až 512 kB
Hobbit – 64 kB RAM, 64 kB ROM, 2 videoram
Kay 3SL Turbo Korvet – původní verze měly 256 kB RAM, poslední verze 1024 kB RAM
Kompaňon - je varianta ZX Spectra vyráběná v Iževsku. Počítač existuje ve čtyřech variantách: Kompaňon, Kompaňon-M, Kompaňon-2 a Kompaňon 3. Počítač je následníkem počítačů Magic. První verze počítače Kompaňon byla v podstatě kopie počítače Baltika. K tomuto počítači je možné připojit disketový řadič Viktoria. Počítač mohl sloužit jako terminál nebo jako server. Počítač Kompaňon-2 už má rozšířenou klávesnici o numerickou část a další přídavné klávesy a navíc dalších 16 KB paměti RAM. Počítač Kompaňon-3 je varianta ZX Spectra 128K.


Kompaňon

Kvorum
Kvorum 64 – proti klasickému ZX Spectru má navíc 16 kB paměti připojitelné místo ROM
Kvorum 128 – proti klasickému ZX Spectru 128 umožňuje připojit stránku č. 0 paměti RAM místo ROM. Umožňuje spuštění operačního systému CP/M. Software v ROM obsahuje paměťový monitor.
Kvorum 128+ – proti Kvorum 128 má navíc zabudovanou 3,5″ disketovou jednotku
Leningrad 1
Leningrad 2
Moskva 48
Moskva 128 – kompatibilní se ZX Spectrem 128, chyběl jí čip AY
Peters 256
Pentagon 48 – obsahoval řadič disketových jednotek systému Betadisk
Pentagon 128
Pentagon 512 – existuje i verze, která má pouze 256 kB paměti (běžně se nepoužívá) a verze která má 1024 kB paměti RAM (díky způsobu připojení paměti větší než 128 na port #7FFD a zvyklostem při psaní programů, které používají stránkování paměti instrukce ld A,stránka; or 64; out (253),A; programy pro ZX Spectrum 128 na těchto Pentagonech nefungují. Programy stránkující paměť pomocí ld A, stránka; ld BC,#7FFD; out(C),A; fungují bez problémů.)
Scorpion ZS-256 - existuje úprava pro 512 kB RAM, poslední verze mají 128, 256 nebo 512 kB ROM (Prof-ROM obsahují spoustu užitečných programů, včetně obslužných programů pro řadič pevného disku systému S.M.U.C.)
Sprinter – procesor 21 MHz nebo 3,5 MHz, RAM 4096 kB, cache RAM 64 kB, videoRAM 256 kB nebo 512 kB, používá IDE zařízení, obsahuje dva ISA sloty, 5 grafických režimů
ZX-Next – má dva procesory Z-80 (druhá jako grafický koprocesor), RAM až 512 kB, navíc i grafický režim 640×200 bodů (CGA)
ZX-Profi – kromě režimů 48k, 128k, má režim CP/M, paměť RAM až 1024 kB, má navíc dva nové grafické režimy

[petr22]

V nedeli 23 dubna 2017 je tomu pres ne35 let od chvile, kdy bylo ZX Spectrum uvedeno na trh.

Ten den jsme chteli oslavit pripojenim Spectra k televizi a parenim her, bohuzel pocitac odmitl spolupracovat - odpajeni RF modulatoru prezil ve zdravi, pokus o zapnuti po cca 18 letech uz ne, napetovy regulator NEC 7805 udelal bum, zasmrdel a
rozpadl se na kusy. Takze ulohu originalniho gumaka bude muset zastat jeho bratr Didaktik M, ktery sice jde zapnout,
ale nejak podezrele u nej funguje klavesnice.... a v pakovem ovladaci (znamem pod nazvem joystick) od Kovodruzstva
Nachod zase neco chrasti.

Originalni kazetak nebyl dosud nalezen, jeho ulohu zastane bud CD prehravac nebo vystup zvukove karty v PC.

Spektralni analyza aneb rubber porn:

Vpravo vykuchany modulator nahrazeny jednim kondikem 100uF, vlevo nahore na chladici sebevrazedny regulator.

[faraon]

Teď má výročí ZX Spectrum, blíží se Apple II, a po něm Commodore 64. Letos bude hodně co slavit!

Také mám trochu obavy ze zapnutí Gumáka, ale Didaktik Gama (tenhle rok také slaví kulatiny) to jistí. A kdyby bylo nejhůř => http://torinak.com/qaop/games

Pokud tu někdo neví o čem je řeč, doplní si neprodleně vzdělání:
https://www.youtube.com/watch?v=XXBxV6-zamM

[X]

Legendární „gumák“ ZX Spectrum slaví 35 let. Tady je jeho příběh

Celosvětově nebylo Spectrum nejvýraznějším zástupcem domácích počítačů. Přesto se stalo součástí popkultury a dodnes živou legendou ...

http://www.lupa.cz/clanky/legendarni-gu ... mpaign=rss





https://youtu.be/V0EfycbDhiw

[petr22]

Sinclair ZX Spectrum Story - Birth of a Classic | Nostalgia Nerd

https://www.youtube.com/watch?v=I9dHI6EwWTU&t=9s

[faraon]

Sinclair ZX Spectrum - 35 roků

ZX Spectrum byl původně projektován jako levný výukový počítač pro začátečníky, takže jeho hardwarová výbava je velmi chudá. Například, kvůli již zníměným atributům, je možné v každém poli 8x8 pixelů zobrazit jen dvě z osmi barev současně, atribut mohl mít obyčejný nebo zvýšený jas, opět pro obě barvy (popředí/pozadí) současně, nebo blikat, což bylo provedeno přepínáním těch dvou barev mezi sebou (inverze). Z toho důvodu jsou hry na Spectru poněkud málobarevné, proti jiným herním mikropočítačům (on také třeba ten Commodore 64 byl pětkrát dražší!)
Jenže časem programátoři přišli na to, že je díky konstrukci Spectra možné synchronizovaně s časováním televizního signálu atributy měnit, čímž hardwarové omezení snížili na 8x1 pixel, a dokázali tak v každém atributu zobrazit libovolný počet barev. Nejdřív u statických obrázků, později dokonce i ve hře:
https://www.youtube.com/watch?v=PesX1EOC_Ko
Ono by to vlastně nemělo být technicky vůbec možné, ale když se chce (a umí a přemýšlí), tak to jde.

---

Také zvuk na Spectru je dělaný tím nejjednodušším možným způsobem, softwarovým vypínáním a zapínáním proudu do vestavěného reproduktorku, který tak různou rychlostí cvaká. Díky tomu je počítač schopný vydávat jednoduché tóny v rozsahu několika oktáv. Je to něco jako rychlé tlučení vařečkou do hrnce, čím rychleji se tluče, tím vyšší tón je slyšet. Pro jednoduché zvukové efekty do her typu střílení vesmírných potvor to stačilo, ale přehrávat hudbu by na tom nikoho nenapadlo.
Jenže ono napadlo, časem vznikly techniky, jak pomocí různě dlouho trvajících instrukcí procesoru mixovat víc tónů dohromady, takže Spectrum dokázalo hrát několik nástrojů současně a navrch bicí doprovod:
https://www.youtube.com/watch?v=QZnOd_f9YjQ
Později se začal používat zvukový modul s čipem AY, který zvukové možnosti Spectra ještě rozšířil.

---

Díky nízké ceně Spectra, dané jeho promyšlenou a jednoduchou konstrukcí, a také díky snadnému kopírování softwaru na kazetách (v té době to bylo na naší straně "železné opony" legální), se tak původně školní pomůcka stala nejvýznamnější herní platformou ve značné části světa (té chudší), a během několika let největší slávy pro tenhle počítač vzniklo na deset tisíc her:
https://www.youtube.com/watch?v=Fugbn_PExSg
A potom ještě dalších deset tisíc. Tisíce programů a her také vznikly amatérsky, jak prohlásil jeden pamětník:
"Dopoledne jsem ve škole dostal nápad na hru, odpoledne jsem jí naprogramoval, a večer už hrál."

---

V amatérských podmínkách vznikaly primitivní prográmky i skvělé perly, překonávající spoustu těch profesionálních. Jedna z nich je Tetris 2 od Františka Fuky, známého jako Fuxoft. Tetris zná každý, hra pro jednoho nebo dva hráče, padající kostičky, hudební doprovod. Jenže tenhle program vznikl trochu jinak, Fuxoft si na něm vyzkoušel reálný multitasking a ve skutečnosti tam jeden a tentýž program běží současně dvakrát, nezávisle pro prvního a druhého hráče. Navíc oba tasky mezi sebou komunikují, takže se hráči ovlivňují navzájem, což pozvedá zábavnost a hratelnost o několik příček! Plus samozřejmě hudba, kterou je potřeba přesně načasovat podle taktu procesoru. Vlastně tam někde pod tím je cosi jako malinký unixový kernel, a dokáže dělat věci se kterými měl problémy ještě Windows 98 na tisíckrát výkonnějších PC. V té době něco podobného zkoušel na jiném místě Evropy jakýsi studentík jménem Linus Torvalds, na novějším Sinclairu QL...
https://www.youtube.com/watch?v=iqbQUnFkM4Y
... a jeho Linux dnes také zná každý. Pokud ho nezná, tak ho aspoň používá, a ani o tom neví.

---

Spectrum bylo a stále je populární i mezi demomakery, jejichž činnost spočívá prostě v tom, že se pokusí předvést ještě víc nemožnou věc, která na daném stroji prostě nejde udělat. Je to vlastně jednoduché, stačí udělat ještě úžasnější grafické efekty, k tomu lepší hudbu, a pustit to ostatním. Samozřejmě nejde o nějaké trapné přehrávaní videa (i to Spectrum umí), ale o vytvoření programu, který ten pohyblivý obraz vyrenderuje přímo v okamžiku zobrazení, k tomu přehrává hudební tracky z "not", všechno provádí přesně synchronizovaně s hodinovým taktem procesoru a vytvářením televizního signálu, celé to běží na osmibitovém procesoru z poloviny sedmdesátých let, který má frekvenci 3.5 MHz, a musí se to celé vejít do nějakých 40 KiB paměti!!!
https://www.youtube.com/watch?v=5JvQTy5oEWM
Ani na dnešních strojích to není nic snadného, přitom ubohý kancelářský PC má výkon asi jako milion Specter dohromady.

---

Kromě náročných dem vznikají i jednoduché zábavné hříčky. Například v jednom z příspěvků nahoře je video s nahráváním hry JetPac z kazety, při kterém člověk musí několik minut poslouchat pištění nahrávaných dat, než se program nahraje do RAM a spustí. Pro člověka který tohle nezažil je to brutální mučení, ale pro spectristu ta nejsladší hudba. A tak nakonec, když jsou tam slyšet nejrůznější zvuky (podle kterých se dá s trochou cviku poznat jaký druh dat se právě do paměti přenáší), tak proč i z tohohle nezkusit udělat něco melodického?
https://www.youtube.com/watch?v=nhKLuC3IAfE
Tenhle fórek má letos vlastně také hezké výročí.

---

Další výhoda Spectra je vestavěný ZX BASIC, v některých věcech dost odlišný od nejrozšířenějšího M$ BASICu. Je mnohem jednodušší a přitom umí o dost víc, takže programovat se v něm naučí úplně každý. Každý kdo není úplný blb. A to v jakémkoliv věku:
https://www.youtube.com/watch?v=Yj_aoEa_jmQ
V jakémkoliv věku, pokud dokáže číst a psát.

---

Stejně snadné jako programování bylo i vytváření hardwaru, takže svoje vlastní příslušenství a periferie si mohl postavit doma každý zručnější kutil. Díky vyvedené sběrnici procesoru se do Spectra prostě zapíchl kabel nebo přímo karta, a dál se mohlo dít úplně cokoliv:
https://www.youtube.com/watch?v=b4l1AFuMiP4
Cokoliv od joysticku po výrobní linku v továrně obsahující desítky strojů, i k tomu se Spectrum občas používalo.

---

Právě dnes, 23. dubna 2017, je to přesně 35 roků od chvíle, kdy se první verze Sinclairu ZX Spectrum objevila na pultech obchodů. Měla 16 KiB ROM s BASICem a základem operačního systému, a pouhých 16 KiB RAM (až později přibyla dražší verze se 48 KiB), ze kterých skoro polovinu zabírala grafická data k zobrazení na televizi a proměnné operačního systému, zatímco programy si musely vystačit se zbytkem. K tomu byl zdroj, kabel na propojení magnetofonu, podrobná knížka s návodem na používání počítače a BASICu, a kazeta s několika ukázkovými programy. Televizi a kazeťák musel mít pochopitelně každý své vlastní.
Sir Clive Sinclair, britský vynálezce a elektronický kouzelník, se původně do výroby počítače moc nehrnul, měl spoustu jiných aktivit a projektů, vstoupil do historie už předtím díky svým odborným knížkám, návodům a stavebnicím, vyráběl nejmenší kapesní rádio na světě, miniaturní Hi-Fi zesilovače, nejlevnější osciloskopy, první skutečně kapesní televizi, první miniaturní kalkulačku na knoflíkové články, nejlevnější stavebnici digitálních hodinek, a snil o levných vozítkách pro ekologickou dopravu. Ale největší slávu a rytířský titul mu nakonec přinesly právě nejmenší a nejlevnější mikropočítače, kterými zaplavil nejdřív Británii a pak velký kus světa.

[X]

ZX Spectrum Next vrací úder: návrat legendárního 8bitu po 35 letech

Téměř 35 let po tom, co spatřil světlo světa tento legendární 8bitový počítač, tu je nový model – ZX Spectrum Next! Sériově vyráběný osmibit 21. století s open-source firmwarem.

Je tomu již 35 let, co spatřil světlo světa pro velkou část z nás legendární počítač ZX Spectrum. V průběhu 80. let se objevily další modely jako ZX Spectrum+, 128K, +2, +3, československé klony od Didaktiku Skalica a po jeho „oficiálním“ skonu v 90. letech ještě pak řada klonů převážně ze zemí bývalého SSSR. Tento počítač dal řadě z nás základy, na kterých stavíme dodnes.

Někteří z nás se od něj odrazili a nechali ho světelné míle za sebou, někteří jej naopak (možná z vděčnosti) opatrují stále. Programují pro něj nové programy a hry, staví nové periférie (například pro připojení SD karet, apod.), vše čistě jen pro zábavu a tříbení mysli. Vzhledem k tomu, že tento starý hardware už dosluhuje, objevil se nejeden klon, který se snaží být technologicky věrnou replikou originálu. Jeden je však v něčem jiný. A to natolik, že se z něj stává oficiální nástupce původního ZX Spectra – nový, sériově vyráběný model. Prosím přivítejte ZX Spectrum NEXT!



Historie vzniku projektu

Když před nějakým časem dva Brazilci Victor Trucco a Fabio Belavenuto začali stavět svoje TBBlue, nejspíš ještě netušili, jaký úspěch bude jejich společný projekt mít. Klon je totiž postavený na FPGA, a tak jej lze dodatečně opravovat/vylepšovat. Což se také stalo a firmware pro TBBlue se postupně dočkal takových vylepšení jako podpora ULA+ (rozšíření palety barev bez ztráty zpětné kompatibility), Z80 s přepínatelným turbo módem na 7 MHz, apod. O tom všem později ve specifikacích.

Klon byl zamýšlen jako náhrada desky do původního ZX Spectra, proto má přesně ty samé rozměry. Postupně se však do projektu zapojili další hráči jako původní designér Sinclair Research Ltd., Rick Dickinson, programátor řady herních titulů (Cabal, Midnight Resistance) Jim Bagley a herní designer, spoluzakladatel Bossa Studios a retro hráč, Henrique Olifiers.



Rick Dickinson navrhl pro TBBlue nový kabát, který se asi nejvíce podobá modelu ZX Spectrum+ a z TBBlue se rázem stalo ZX Spectrum Next (samozřejmě včetně vypořádání práv na značku Sinclair s jejím aktuálním vlastníkem). Jim Bagley začal s Victorem spolupracovat na dalších hardwarových funkcích klonu (sprajty apod.) a Henrique se začal starat o marketing.



Kampaň a financování

Výsledkem toho všeho je velice úspěšná crowdfundingová kampaň na Kickstarteru. Cílové částky bylo dosaženo během 36 hodin!

Už teď je jisté, že bude vyrobeno více než 2000 nových počítačů. Možná se to bude zdát jako směšné číslo, ale v této 8bitové komunitě je to číslo obrovské. Vlna nadšení na sebe nenechala dlouho čekat a již se objevilo několik vývojářů z 80. let, kteří oznámili, že pro ZX Spectrum Next naprogramují opět něco nového.

Jako ochutnávku uveďme například Jase Austina, který vyvine pokračování jeho pecky Rex pod názvem Rex Next (jak jinak), či bratry Oliverovy, kteří budou řídit vývoj nových příběhů legendárního vajíčka Dizzy – programovat jej budou tvůrci nedávného remake Crystal Kingdom Dizzy.



Obě hry budou přiloženy ke všem novým strojům jako bonus. Co je však hlavní – spousta těch, kteří kampaň podpořili, oprašují vědomosti v programování pro Z80 sami a tím dostávají původnímu poslání Sira Cliva Sinclaira: učit se a tvořit.



Hardwarové specifikace

Nyní tedy oficiální specifikace nového modelu:

* 100% zpětně kompatibilní
* Procesor: Z80 s 3,5MHz a 7MHz módy
* Paměť: 512 KiB RAM (rozšířitelné interně na 1,5 MiB, s pomocí přídavné paměťové desky na 2,5 MiB)
* Video: hardwarové sprajty, mód s 256 barvami, Timex 8×1 móde atd.
* Video výstup: RGB, VGA a HDMI (včetně zvuku)
* Úložiště: slot na SD karty s DivMMC OS
* Zvuk: 3 × AY-3–8912 + FM se stereo výstupem
* Joystick: DB9 kompatibilní s Interface 2, Kempston či Cursor joystickem (lze změnit v nastavení)
* PS/2 port: myš v Kempston módu, případně externí klávesnice
* Podpora magnetofonu pro nahrávání z/na kazety je samozřejmostí
* Rozšíření: původní sběrnice a slot pro akcelerátor
* Síť: Wi-Fi modul – emulace sériového rozhraní přes ESP8266 (volitelné)
* Akcelerátor: Raspberry Pi Zero – GPU / 1 GHz CPU / 512 MiB. Podpora pro připojení zařízení přes USB a druhý monitor
* Real Time Clock
* Anti-Brick systém: ochrana proti chybám při upgrade firmware

V kampani můžete Next pořídit též včetně všech rozšíření, což také udělala naprostá většina přispěvatelů. Firmware je open source, takže jej lze komunitně dál rozvíjet.

Možná se divíte přítomnosti Raspberry Pi Zero, které je samotné výkonnější než celė nové Spektrum. Důvod je prostý. Již řadu let se v komunitě hledalo řešení, jak připojit Spektrum k moderním televizím v době, kdy tyto již nebudou podporovat klasický RF/Video signál. HDMI výstup se zprvu zdál kvůli vysokým licenčním poplatkům jako nereálný. Ne tak však pro Victora, kterého napadlo k tomuto účelu zneužít extrémně levné Raspberry, které již má licenční poplatky za užití HDMI vyřešeno.



Raspberry tak původně sloužilo k vyčítání video paměti ZX Spectra, jeho sestavení a následné zobrazení skrze HDMI. Jak se však projekt vyvíjel dál, upozornil jeden z komunitních nadšenců na jistou možnost zanesenou v licenčních podmínkách, při které by šlo za malých licenčních poplatků HDMI výstup zapracovat přímo na základní desku Nextu. Slot na Raspberry byl však již dávno v první revizi základní desky zanesen, a tak se jej tam tvůrci rozhodli ponechat a využít jej jako akcelerátor, případně pro zobrazení např. zdrojového kodu z vývojového prostředí na druhém monitoru.

Jelikož první verze hardware existovala již před rokem a do teď probíhalo jeho dolaďování (stále z hlediska hardware), kickstarterovská kampaň vybírá finance na výrobu samotných základních desek a především na výrobu lisovacích forem pro Next klávesnici.

Okolo projektu je velice aktivní skupina na Facebooku, kde se od Victora můžete dočíst, že díky úspěšnosti kampaně bude mít Next větší FPGA a tudíž i více možností. To dokázal například tím, že se mu podařilo do Nextu implementovat i SID – legendární a mnohými záviděný zvukový obvod z konkurenčního Commodore 64. Dále je díky přispěvatelům již teď celkem jasné, že všechny stroje budou mít v základu nikoliv 512 KiB RAM, ale rovnou 1 MiB. Ta bude využita následovně:

512 KiB namapováno jako u klonu Pentagon 512 (128 je stejně jako původní ZX Spectrum 128K)
256 KiB pro esxDOS
256 KiB pro ROM a RAM



Co teď? No přeci podpořit!

Pokud máte o ZX Spectrum Next zájem, můžete jej sponzorovat na Kickstarteru do této neděle, času tedy již mnoho není. Samotná základní deska vyjde na 99 liber (99 * 31 = 3 069 Kč) a bude dostupná již v srpnu. Celý počítač stojí v základní variantě 175 liber (175 * 31 = 5 425 Kč), v rozšířené 215 (215 * 31 = 6 665 Kč) a s akcelerátorem 235 liber (235 * 31 = 7 285 Kč). Počítač jako celek bude dostupný až v lednu 2018.





Odkazy

Domovská stránka projektu >>> http://www.specnext.com/
FB skupina ZX Spectrum Next >>> https://www.facebook.com/groups/specnext/
Kampaň na Kickstarteru >>> https://www.kickstarter.com/projects/18 ... trum-next/
Fanouškovská reklama ve stylu původní reklamy z 80. let na ZX Spectrum+ >>> https://www.youtube.com/watch?v=YvN_Ese5MC8
Příslib bratru Oliverových o vývoji nového dílu Dizzy >>> https://www.youtube.com/watch?v=l0FCa_cTzlE

https://www.root.cz/clanky/zx-spectrum- ... mpaign=rss