K U T I L S T V Í : PiPhone - mobil postavený z Raspberry Pi
Britský výukový minipočítač Raspberry Pi (v českých luzích a hájích familierně zvaný Malina) se už krátce po svém zrození stal terčem nejrůznějších aktivit, snažících se dokázat že je k ničemu. Další a další experti se pokoušejí najít účel ke kterému by se nedal použít, a stále marně. Americký hobbista David Hunt nic nedbal na to že vývoj prototypů v dnešních časech stojí stovky milionů dolarů, a pustil se do konstrukce vlastního mobilního telefonu. K Raspberry Pi přimontoval z jedné strany dotykový displej, z druhé GSM modul s elegantní anténkou, celé to i s akumulátorem sdrátoval několika zdrhovačkami, a doplnil vlastnoručně vytvořeným softwarem v PyGame, což je varianta Pythonu určená speciálně pro tvorbu jednoduchých dětských her. Celá ta paráda ho stála neuvěřitelných 158 dolarů a perfektně funkční výsledek si můžete prohlédnout v akci na videu:
P.S. iPhone to sice zrovna není, ale kdo z vás má mobil který se dá připojit k televizi nebo monitoru, zapíchnout do něj myš a klávesnici od PC, flashdisk, a zahrát si třeba Doom 3 v plném rozlišení a multiplayeru přes Internet?
I T : GIGANTICKÁ ČÍNSKÁ 3D TISKÁRNA STAVÍ 10 DOMŮ ZA DEN
Soukromá společnost z východní Číny vytiskla 10 plnohodnotných domů pomocí obrovské 3D tiskárny během jednoho dne. Víme, že se během procesu zpracovává rychle tvrdnoucí cement, ale tvůrci jsou velmi opatrní, aby neodhalili tajemství jejich technologie.
V E S M Í R : Jak se měří rychlost přibližování nebo vzdalování hvězd a galaxií?:
K měření složky rychlosti kosmického objektu ve směru k pozorovateli, tzv. radiální složky, se využívá Dopplerův jev, fyzikální princip, jejž zveřejnil Christian Doppler v roce 1842 v Praze. Jev vychází z posunu frekvence vysílače skládáním rychlostí signálu a vzájemné rychlosti vysílače vůči přijímači (pozorovateli). Pohybují-li se objekty od sebe, registrovaná frekvence signálu klesá, vlnová délka se prodlužuje ...
V E S M Í R : Nachází se v centru každé galaxie supermasivní černá díra?:
Astronomové se domnívají, že supermasivní černé díry, tedy černé díry s hmotnostmi tisíců až miliard sluncí, se nacházejí v centru téměř každé galaxie a dost možná i v centrech kulových hvězdokup ...
Před několika dny proběhlo jedno významné výročí, bez kterého by dnešní svět počítačů vypadal úplně jinak. 1. května 1964 ve čtyři hodiny ráno totiž profesor matematiky Dartmouth College John Kemeny a jeden student programování současně napsali příkaz RUN na sousedících terminálech, a oba najednou na počítači GE-225 spustili své programy.
Jak k tomu došlo a co to znamenalo? Na přelomu padesátých a šedesátých let procesory počítačů dosáhly takové rychlosti, že je práce s perifériemi začala brzdit. U malých osobních počítačů jako byl LGP-30 to tolik nevadilo, ale obrovské mainframy stály miliony dolarů a musely být stále vytížené, aby se jejich pořízení vyplatilo. Poměrně jednoduchým výpočtem se dalo zjistit, že jejich provozovatelům utíkají peníze, když program musí čekat na načtení dat z pásku nebo vytištění písmenka na tiskárně. Každé takové zdržení provoz počítače prodražovalo, takže se brzy objevily způsoby jak provozovat několik programů najednou, tím způsobem že když první program čekal na nějaké zařízení, běžel druhý program, dokud i on nenarazil na nějaké čekání, pak se buď uvolnil ten první, pokud už byla jeho práce s periférií ukončená, nebo se spustil třetí program, a tak dále... Samozřejmě to bylo omezené velikostí operační paměti, která v té době u největších počítačů dosahovala maximálně stovek kilobajtů. Některé počítače, jako československý EPOS, dokonce měly pro přepínání úloh (anglicky "task switching") hardwarovou podporu, EPOS zvládl provozovat pět programů najednou.
Ale ani to brzy nestačilo, protože vedle dávkového zpracování (zákazník dovezl do výpočetního centra bednu děrných štítků s vstupními daty, objednal si jejich zpracování, a když na něj za pár dní přišla řada, počítač jeho úlohu "sjel" a vytisk stoh papíru s výsledky, který si zákazník opět odvezl) se objevily terminály, umožňující dialogový způsob práce (uživatel napsal příkaz, počítač ho vykonal, jakoby odpověděl v rozhovoru). Jenže k počítači býval připojen jen jeden terminál, pomocí něhož správce systému spouštěl jednotlivé úlohy. Bylo jasné že ani tohle nestačí, aby se počítač využil ještě víc, terminálů přibývalo, a připojovaly se i z větších vzdáleností, pomocí telefonních a telexových linek. Sítě v té době ještě neexistovaly. Tomuhle způsobu práce se říká sdílení času (angl. "time sharing"), a nejdříve se uplatnil na univerzitách, kde mohlo několik studentů programování pracovat na počítači společně. V Darthmouth College jako první vyvinuli DTSS (Dartmouth Time Sharing System), a budoucí president školy John Kemeny společně s dalším profesorem matematiky Thomasem Kurtzem pro něj vymysleli speciální výukový programovací jazyk, první jazyk určený pro systémy se sdílením času. Jmenoval se Beginners All-purpose Symbolic Instruction Code, zkráceně BASIC.
BASIC byl odvozený z tehdy nejrozšířenějšího FORTRANu, ale podstatně zjednodušený a v mnoha směrech i vylepšený. Jeho základním rysem se stalo číslování řádků, podobné adresám v paměti při programování ve strojovém kódu, a velmi snadné programování, které zvládl každý člověk ovládající aspoň malou násobilku. Takhle vypadá program pro výpočet největšího společného dělitele:
10 LET a=123 20 LET b=456 30 IF a>b THEN a=a-b 40 IF b>a THEN b=b-a 50 IF a<>b THEN GOTO 30 60 PRINT a 70 END
V první verzi měl BASIC pouhých patnáct příkazů, a příručka k němu se vešla na 23 stránky strojopisu s dvojitým řádkováním, pro lepší čitelnost. Dnes je tato brožurka ke stažení na stránkách školy: http://www.dartmouth.edu/basicfifty/bas ... l_1964.pdf Programy v BASICu se dají psát mnohem rychleji než v jiných jazycích, takže se brzy začal používat i jako náhrada FORTRANu při jednodušších výpočtech, které nevyžadovaly tolik času. Zajímavé je, že původně vznikl jako kompilátor, ale poměrně brzy se začal používat jako interpretovaný jazyk, z dnešního hlediska by se dalo říct skriptovací jazyk pro virtuální stroj, a stal se předchůdcem dnes módních jazyků jako je Python, PHP, Java nebo C#. Jeho účelem bylo poskytovat programům služby ovládající počítač, jako bylo dynamické přidělování paměti, přístup k perifériím od terminálu přes pásky až k diskům, práce se soubory, načítání a ukládání dat, v pozdějších letech i podpora grafického a zvukového výstupu počítače, což je vlastně totéž co dělá dnešní framework .NET.
Do konce šedesátých let vzniklo několik dalších vylepšených verzí, takže BASIC dosáhl značné popularity, a rozšířil se na řadu jiných strojů, včetně velkých sálových IBM. Když se objevila nová kategorie - levné minipočítače, dostupné i menším univerzitám a firmám, stal se rychle i jejich povinnou výbavou. V sedmdesátých letech už neexistoval počítač nebo operační systém který by neměl svou verzi BASICu, takže když se objevily první mikropočítače, byl logicky první ve výběru jejich základního jazyka, naprostá většina z nich ho měla jednou provždy umístěný v paměti ROM, kde nahrazoval i operační systém. Ještě v devadesátých letech vycházely programy v BASICU jako přílohy knížek včetně učebnic pro základní, střední i vysoké školy, otiskovaly se v časopisech od vědeckých až po dětské, jako bylo naše ABC mladých techniků a přírodovědců (v době kdy ještě nebylo plné reklam a bulvárních nesmyslů), a v brožurách zájmových klubů nejrůznějšího zaměření. BASIC byl prostě všude.
Vzniklo pro něj obrovské množství nejrůznějších programů, hlavně her, ale jen o málo méně bylo těch užitkových, od jednoduchých databází, vytvářejích výsledkové listiny třeba na závodech leteckých modelářů, přes nejrůznější každodenní pomůcky od programů počítajících snězené a vydané kalorie nebo BBS serverů (předchůdců dnešního webu ke kterým se připojovalo telefonním modemem), přes jednoduché peněžní deníky až k velmi vážně používaným účetním programům, na kterých fungovalo mnoho malých amerických firem. Stačil jim k tomu Apple II, televize a disketová mechanika. Ještě na začátku devadesátých let například v NASA vyvinuli v BASICu řídící software robota svařujícího ve vakuu komponenty raket! Miliony programů si vytvářeli i sami uživatelé, a právě na Apple II letecký konstruktér Burt Rutan propočítal ve vlastnoručně napsaných programech v BASICu veškeré konstrukční výpočtu rekordního letounu Voyager, který v roce 1986 jako první obletěl zeměkouli bez jediného přistání a tankování. Světem zněla jména jako Atari, Commodore, Sinclair...
Devadesátá léta znamenala pro BASIC úpadek, přišel Visual Basic, který sice přinesl mnoho novinek, ale zároveň se stal nejopovrhovanějším jazykem profesionálních programátorů. Uvádí se že v roce 1999 Visual Basic překonal množstvím řádků kódu do té doby vládnoucí COBOL, a také že polovina toho kódu nikdy nebyla vykonána, protože v programech zbyla po předchozím debugování a jeho autoři se jej bojí odstranit, aby jejich programy opět nepřestaly fungovat.
DTSS a BASIC se staly vzorem pro další podobné systémy, jako byl Multics, díky kterému později vznikl UNIX, předchůdce Linuxu, nejrozšířenějšího systému dnešní doby. Stejně tak na počátku Microsoftu stál malý interpret BASICu pro mikropočítač Altair, a poslední věc na kterém se Bill Gates ještě podílel jako programátor byl zase GWBasic, vyvinutý v první polovině osmdesátých let. Následoval MS-DOS a po něm Windows, používaný většinou domácích mikropočítačů dodnes. Jak vypadaly dartmouthské počátky si můžete prohlédnout na videu:
A teď mi řekněte, je ten spratek v pruhované košili ve 2:19 Bill Gates, nebo není?
Jen doplním, že ve Fantaisie Software: Pure Basicu programátor číslování nepoužívá, automaticky se vytváří, ale jen pro potřeby ladění, zobrazí se vám chyba na řádku xx, vy ovšem do číslování nemůžete a v kompilovaném kódu také není, pro programování se používají labely (návěští). Příkaz Then se v Pure Basicu také nepoužívá (je nadbytečný).
Na webové stránce „The Basics´ page“, věnované srovnávání BASIC dialektů pro Windows a Linux, se v roce 2012 PureBasic umístil na prvním místě>>> http://basic.mindteq.com/index.php?i=podium
Výpočetní hbitost PureBasic aplikací lze ukázat na výsledcích získaných testovacím programem GAMMIX. Program GAMMIX je tradiční benchmark složený z pěti cyklických algoritmů, ve kterých jsou opakovaně prováděny výpočetní operace typické pro vědecko-technické úlohy.
KÓD
► Zobrazit spoiler
; Příklad I ; Název souboru: GAMMIX.PB ; středník slouží ke vkládání poznámek a komentářů Dim A.f(100) ; pole typu floating point Dim B.f(30) ; pole typu floating point Define.f X,S ; X a S jsou definovány jako proměnné typu floating point ; předem nedefinované proměnné jsou automaticky typu long
; vytvoření dvou polí celočíselných proměnných typu long For I=1 To 100 A(I)=I Next I
For I=1 To 30 B(I)=I Next I
X.f = 0.12345 PocetProvedeni = 100 Zacatek = ElapsedMilliseconds() ; počet milisekund od startu počítače
For K=1 To PocetProvedeni ; začátek opakovací smyčky
For I=1 To 1000 S=A(11) For J=1 To 10 L=11-J S=S*X+A(L) Next J Next I
For I=1 To 33 S=0 For J=1 To 30 S=S+A(J)*B(J) Next J Next I
For I=1 To 667 For J=1 To 30 B(J)=A(J)+B(J) Next J Next I
For I=1 To 1333 S=X For J=1 To 5 S=(S-X/S)*0.5 Next J Next I
For I=1 To 67 S=A(1) For J=2 To 100 If A(J)>=S S=A(J) EndIf Next J Next I
;do opakovací smyčky je vloženo 5 smyček, které tvoří vlastní test Next K ; konec opakovací smyčky, která zajišťuje K provedení testu
Trvalo = ElapsedMilliseconds()-Zacatek
; ladicí příkaz Debug zobrazí text, který za ním následuje ; toto zobrazení je funkční pouze při spuštění programu v IDE ; při kompilaci do exe souboru se Debug chová jako středník Debug "GAMMIX TEST BYL SPUŠTĚN V IDE !" Debug " " Debug "Spuštění zkompilovaného souboru přinese lepší výsledek. " Debug " " Trvalo$= Str(Trvalo) ; pro zobrazení se musí číslo převést na řetězec MessageRequester(Str(PocetProvedeni)+ "x Gammix test ", "Provedení trvalo: " + Trvalo$ + " ms") ; zobrazí informační okénko s výsledkem ; okénko je automaticky opatřeno „zhasínacím“ tlačítkem OK End
Rychlost programů napsaných v PureBasic řádově překračuje rychlost dosahovanou staršími typy jazyku BASIC (Tab. 1). Spolu s vyšším výkonem soudobých počítačů to vede k nutnosti provádět původní GAMMIX test v mnohonásobné opakovací smyčce. Na počítači typu Pentium 4 (3 GHz, Win XP Pro) trvá stonásobné provedení testu pouze 31 ms. Aplikace napsané v PureBasic nemusejí být instalovány. Pokud kromě exe souboru obsahují soubor helpu a pomocné datové soubory, zpravidla postačí umístit všechny soubory v jednom adresáři. S ohledem na uživatelské zvyky je samozřejmě možné šířit jakoukoliv PureBasic aplikaci ve formě instalačního balíčku a vyžadovat k instalaci administrátorská práva. Exe soubory aplikací vytvořených v PureBasic jsou mimořádně malé a portable aplikace jsou proto přenosné opravdu snadno.
I T : Malá destička s neuročipy simuluje milion lidských neuronů:
Na malé destičce o velikosti iPadu se nachází soustava speciálních hardwarových čipů, které jsou schopné simulovat milion neuronů a miliardu synapsí. To vše s velmi nízkou spotřebou. Cena vašeho mozku se snižuje ...
K L I M A : Globální oteplování Země je nerovnoměrné:
Vědci zjistili, že během uplynulých sto let postihlo poměrně výrazné oteplování oblasti kolem Arktidy a subtropických částí obou polokoulí. Porovnání vývoje teplot od roku 1910 až do let 1980 ale naproti tomu ukázalo, že některé oblasti na jih od rovníku v blízkosti And zaznamenaly v první polovině dvacátého století mírné ochlazení. Poté zde teplota stagnovala a mírné oteplení přišlo až v první polovině devadesátých let ...
V E S M Í R : Poprvé určena rychlost rotace exoplanety. Den trvá pouhých 8 hodin:
Plynný obr, planeta Beta Pictorius b, která leží 63 světelných let u velmi mladé hvězdy, se otáčí rychleji než Jupiter. Povrchová rychlost její rotace je přitom 2× větší než u Jupitera ...
V E S M Í R : Kde všude může být planeta? Až 66krát dále než Neptun:
Pokud vezmeme v potaz předpokládané stáří objektu (7-130 milionů let) a jeho teplotu (1000-1100 K), měla by být hmotnost objektu někde mezi 9 a 13 Jupitery. Pro červené trpaslíky nejsou takto hmotné planety rozhodně typické a už vůbec ne s tak vzdálenou oběžnou dráhou ...
V E S M Í R : Raketoplán americké armády XS-1 by mohl létat do vesmíru každý den:
Americká agentura DARPA plánuje jako jeden z projektů raketoplán, který by vynášel náklad na nízkou orbitu Země jen za pět milionů dolarů. První let by se mohl uskutečnit v roce 2018 ...
V E S M Í R : Proč jsou planety blíže Slunci hustší?:
Jakkoliv astrofyzikové nejsou v tomto ohledu zcela jednotní, nejdůležitějším faktorem, který hrál v diferenciaci Sluneční soustavy roli, byl vliv vznikající centrální hvězdy. Těžší prvky mají obvykle vyšší teplotu, za níž se stávají plynnými, a proto mohly jako jediné přežít v horkých středových oblastech sluneční mlhoviny, zatímco lehké prvky byly ve zcela plynné formě snadněji odfukovány do vzdálenějších partií solárního systému intenzivním slunečním větrem v počátcích vývoje Slunce ...
V E S M Í R : Modrá tečka: Sonda Cassini poprvé zachytila kromě Saturnu také Uran:
Jako modrá tečka je vidět na pozadí Saturnových prstenců planeta Uran. Zachytila ji 11. dubna sonda Cassini, když se nacházela v opozici ke Slunci – tedy na druhé straně vzhledem k Saturnu. Byla tedy vzdálena 28,6 AU (1 AU = 150 mil. km, vzdálenosti Země–Slunce), v podstatě nejvíc, jak mohla. I proto je Uran vidět jen jako maličká tečka. Při největším přiblížení k Saturnu je pak vzdálena jen 10 AU – tato situace ale nastává jen jednou za 30 let ...
I T : Michal Altair Valášek: Všechno, co víte o heslech, je špatně:
Většina klasických pravidel pro tvorbu hesla je nesmyslná. Nevedou k většímu bezpečí, ale pouze zbytečně obtěžují obyčejné uživatele, kteří potom začnou čistě z pudu sebezáchovy nesmyslná pravidla sabotovat ...
N E S M R T E L N O S T : Protein GDF11 zpomaluje stárnutí myší:
Obojí vyšetření prokázalo růst nových cév a zvýšení průtoku krve srovnatelné s mozky mladých jedinců. U hlodavců byly po aplikování proteinu GDF11 zkoumány také jejich čichové reakce. Staré myši dokázaly reagovat na čichové vjemy stejně dobře jako mladé. Zmíněný protein se nachází jak v těle myší, tak u lidí ...
N E S M R T E L N O S T : Mladá krev zlepšuje u myší funkci mozku:
Myši, které dostaly infuzi, si vedly mnohem lépe, než kontrolní skupina. Je to dáno tím, že jejich mozek vytváří více nervových buněk. „Nemusíte nutně vědět, jak mozek funguje, jisté je, že mladá krev skutečně může pozitivně ovlivnit mentální schopnosti myší,“ dodal Tony Wyss-Coray ...
B U D O U C N O S T : Knihy, které předpověděly budoucnost: Vynálezy popsané o sto let dříve:
Nejen Jules Verne ve svých knihách popsal mnohé z vynálezů, které přišly na svět o mnoho let později. Byly knihy inspirací, nebo jen přesně předpověděli, kam se naše společnost bude vyvíjet? ...
Мариуполь 09.05.14. Войска хунты стреляют по мирным = Mariupol 9.5.2014. Vojska chunty střílejí civilisty (drastické záběry, ke konci videa ležící lidé v kalužích krve!)
D Ů V Ě R A : Lidé ve světě politikům nevěří, nejdůvěryhodnější jsou hasiči:
Lidé ve světě nejvíce důvěřují hasičům. Těsně za nimi jsou zdravotní sestry a lékaři. Naopak nejmenší důvěru obyvatel mají politici. Vyplývá to z výsledků nového průzkumu, který podle agentury AFP provedl výzkumný ústav GfK Verein. Anketa ve 25 zemích na pěti světadílech ukázala, že průměrná míra důvěry je u hasičů 80 procent, u zdravotních sester 79 procent, stejně jako u doktorů ...
Gubernátor Chersonské oblasti Odarčenko ze strany Otčina, dosazený kyjevskou chuntou podporovanou západními demokratickými státy, nazval Hitlera v projevu ke Dni vítězství osvoboditelem lidí od komunizmu. Odpovědí mu bylo volání "hanba, hanba", přesto ve svém chvalozpěvu pokračoval, i když mu mladá maminka s malým dítětem v náručí vyrazila mikrofon z ruky. Možná proto nestihl zmínit statečnou službu tisíců ukrajinských dobrovolníků ve Waffen SS, kteří vyvraždili a vypálili stovky vesnic na Ukrajině, Bělorusku i Slovensku, o plošném vyhlazování Židů nemluvě.
A R C H I V A C E : 185 TB na jednu pásku
Magnetické pásky, po desítky let symbol sálových počítačů, nevzdávají svůj boj s moderními nosiči dat. Společnost Sony oznámila, že objevila technologii, která umožní na budoucí pásková média uložit až 185 TB dat. To je rekord, co se kapacity jednoho média týká. A to pásková média oslaví tento měsíc 62 let od prvního uvedení na trh.
Je tu někdo, kdo se zabývá historickými počítači ? To jest počítači staršími než PC-AT (CPU 80286) a počítače z doby před-PCčkovské, tedy z období před rokem 1980.
Ahoj,
rád bych se zeptal zkušených na názor.
Jelikož WH vydalo požadavky na KCD2 rozhodl sem se, pro upgrade PC.
Sestava:
Ryzen 5 2600
GtX 1660 super
Ram 16gb 3200hz
TuF b450 pro gaming
seasonic s12ii 520w
chtela bych poprosit o rady a nazory, jak upgradovat muj pocitac. Pracuji prevazne s videi a efekty v programech Adobe (After Effects, Premiere, Photoshop, Illustrator, atd). Sem tam pocitac nestiha, hlavne v AE.
Napadlo me upgradovat RAM na...
Poslední příspěvek
Super, děkuji moc za odpovědi. Víc než 64 Gb RAM tam ale dát nepůjde že?
Summary
Operating System
Windows 10 Home 64-bit
CPU
Intel Pentium E5200 @ 2.50GHz 48 °C
Wolfdale 45nm Technology
RAM
8,00GB Dual-Channel DDR2 @ 333MHz (5-5-5-15)
Motherboard
ASUSTeK Computer INC. P5Q SE...
Poslední příspěvek
Lojzo, stávající PC hoď do elektroodpadu, s tím pc nic neudělá ani svěcená voda.
I počítač z dnešní doby, za kterej dáš 20.000Kč bude násobně výkonnější ten to co máš.