Zalévání elektroniky

[Uziv00]

Ahoj,
máte nějaké zkušenosti se zaléváním elektroniky? Co používáte?
Co říkáte třeba na tohle? http://web.elchemco.cz/jednoslozkova-be ... mr3404.php
A tip, jak hmotu zahřát na 140°C?
Díky za odpovědi.

[Reklama]

[guest]

Já jsem doma vždycky používal Dentacryl http://www.tipa.eu/cz/chemie-dentacryl- ... tAodZlIAjQ a ve firmě jsme kdysi používali podobnou dvousložkovou hmotu přímo na elektro určenou. Zalévali jsme tím schodišťové časové spínače, ale název už jsem zapomněl.

[wattmetr]

Jen k tomu rozehřívání: Napadlo mě něco jako džezva - viz zde, ovšem ideálně v provedení z varného skla. Rozehřát třeba na vařiči, ale ideálně nad kahanem (nebo nad plynovým hořákem, prostě otevřeným ohněm).
K tomu by byla případně vhodná horkovzdušná pistole na případné dotvarování (pokud bude třeba) a pak určitě na odstarňování (opět pokud bude třeba).
Prosím nekamenovat za můj názor.

[Uziv00]

Dentacryl znám, jen jsem nevěděl, že ještě existuje Ale na elektroniku jsem ho nikdy nepoužíval. Nerozežere styroflexy? Dvousložkové hmoty má elchemko taky, ale tohle mi připadá jednodušší a navíc to nezmění elektronické vlastnosti. V Tesle jsme kdysi používali jakousi potvoru, ale ta se musela zapékat v peci. Ani netuším, co to bylo zač.
kromě toho bych tyto směsi používal nerad, protože při vytvrzování pnou a prý se stává, že něco můžou škubnout.
Varné sklo je asi ok, nicméně pro tuto příležitost bych koupil kádinku z laboratorního skla. Toho kahanu se celkem bojím, ani tak plamene, ale aby se ta hmota třeba nepřipekla. Napadlo mě rozehřát hmotu ve vodě na 100°C a pak to dát na plotnu.

[wattmetr]

Kádinka je OK, nicméně se obávám, že k ní budeš potřebovat laboratorní kleště, neb ta kádinka myslím nemá tu "ručku".
Jinak v tom Tvém odkazu píšou, že ta hmota taje při cca 120°C, takže 100°C je moc málo. Kromě toho ta "džezva" nebo něco podobného Ti umožňuje hlídat, jak se ta hmota taví a vzdáleností od plamene a případně dalšími pohyby - mícháním - umožňuje regulovat teplotu podle tekutosti hmoty.

Tak teď jsem zjistil, že v článku se vyskytují 2 různé teploty - tání 100°C a tavení 120°C. Já tedy minimálně v tomhle případě nevidím rozdíl mezi táním a tavením - obojí je přechod z pevného do kapalného stavu - takže nevím, co si o tom mám myslet.....