marcucci píše:Jenze GK a vypalovacka atd ti nejedou porad!!!Ja rikam ze vykonny zdroj na prvnim miste a az pak to ostatni!A to se budu klidne hadat!

Cha chá chceš se hádat? Dobře jak chceš!
Jenze GK a vypalovacka atd ti nejedou porad
No právě! Nárazový odběr je horší než trvalý.
80mm ventilátor 12V 0.11A 1.32W
120mm ventilátor 12V 0.13A 1.56W
CDrom 12V 1.7A 20.4W
5V 0.35A 1.75W celkem 22.15W
DVD vypalovačka
5V / 1.8A 9W
12V / 1.3A 15.6W celkem 24.6W
Z uvedeného vyplývá že ventilátory mají sotva desetinový odběr oproti optickým mechanikám (HDD jsou na tom obdobně), takže kvůli přidání jednoho či dvou ventilátorů není nutné měnit zdroj za výkonnější... Pokud by snad byl výkon zdroje na hranici bylo by to poznat spíše při náročnějších aplikacích než při přidání ventilátoru... :)Viz:
Jak poznat, že zdroj zatížení nezvládá
Že zdroj již neodpovídá požadavkům, se dá poznat snadno i obtížně. Záleží na tom, jaké máte vybavení. Perfektní je osciloskop, což je v podstatě vysokofrekvenční voltmetr umožňující měřit i maličké odchylky. S tímto lze otestovat zdroj na opravdu solidní úrovni. Jenže bohužel osciloskop je zařízení v ceně tisíců až desetitisíců Kč. Pro běžného uživatele je nejlepším dostupným řešením kombinace voltmetru a sledování chování systému.
Voltmetr je dnes běžně součástí digitálních multimetrů, které lze sehnat i za pár stokorun. Na multimetru pak stačí nastavit měření stejnosměrného napětí do 20V a zastrčit jeden kolíček v konektoru Peripheral Power do napětí a druhý do země (COM). Pak už jen sledujte, zda je napětí v toleranci +/- 5 procent oproti ideálu a zda se nehýbe. Jakmile napětí není v toleranci (i to se stává, především u "výkonných" zdrojů v cenové kategorii pod 1000 Kč), je třeba zdroj okamžitě vyměnit. Co se týče hýbání napětí, platí zásada, že pokud počítač dělá jednu činnost (je v době měření trvale nevytížen nebo naopak maximálně vytížen), napětí se hýbat nemá. Jediné hýbání přichází v úvahu v okamžiku změny vytížení - například procesor počítal a nyní již výpočet dokončil. Tato změna by se měla projevit tak, že při nevytížení by měly být napětí o maličko vyšší než při vytížení. Pokud se děje něco jiného, je třeba popřemýšlet o tom, zda zdroj dobře plní svojí funkci.
Pozn.: Přímo vzorovým příkladem přetížení je situace, kdy při zatížení klesá jedna napěťová větev a jiná naopak stoupá. Takovým stavem si přímo koledujete o odpálení zdroje a k němu připojených komponent.
Pokud nemáte ani multimetr, nezbude než pozorovat systém. Čidlům měřícím napětí na základní desce se nedá vůbec věřit, jediné spolehlivé měření je napětí přiváděné procesoru - to však nemá se zdrojem nic společného. V ostatních případech se mohou hodnoty významně lišit, např. mně ukazuje deska napětí 11.87V, přičemž v reálu je to kolem 12.3V. To je pořádný rozdíl! Naštěstí opravdu vážné nedostatky v napájení lze poznat i tak, že systém se chová podivně. Typickými indikátory jsou:
1. Systém náhodně zamrzává, obzvláště při hraní her.
2. Zapnutí softwarového chlazení u Athlonu XP vede k nestabilitě, přičemž systém neobsahuje jinak problémové komponenty.
3. Disky se v průběhu činnosti občas samovolně restartují - vydávaný zvuk je stejný jako v případě zapnutí počítače.
4. Procesor nelze přetaktovat nebo jen velmi málo, méně než je pro tento kus obvyklé.
Z uvedených je hodně častá varianta číslo 3.
http://www.svethardware.cz/art_doc-B1EC ... 5EA74.html