Poraďte nějaký program na zpomalení PC

[X]

Ne, jedná se o 1 MHz, ZX Spectrum měl procesor s frekvencí 3,5 MHz, pokračovatel Sam Coupé běžel na 6 MHz a dával na prdel PC počítačům s 50-100 MHz (v rychlosti), navíc 8mi bitový Sam Coupé mohl mít až 4,5 MB RAM paměti, PC v té době měli 512 KB - 1 MB RAMky

moslo - zpomalí PC.zip

slowdown - zpomalí PC.zip

turbo1 - zpomalí PC.zip

P.S.: Hry té doby se vešli většinou do 40-60 KB paměti, přitom jedna obrazovka na Spectru měla celých 6912 B paměti

[Reklama]

[tux]

Pokud chceš trhanou hru (míň než 30FPS) tak si kup nějakej šmejd a hrej to na tom ne? Btw, co máš za PC?
Chtěl si program na zpomalení PC tak si nestěžuj

[faraon]

Honza522, petaq: Kdepak GHz, třeba Commodore 64 v evropském provedení jel na frekvenci 985 kHz. To je kmitočet z rozsahu, kterému se říká střední vlny, a většina dnešních rádií už tak nízký ani nedokáže přijímat
A přitom to byla skvělá herní mašina:


Můj první vlastní počítač byl Didaktik Gama, odvozený ze ZX Spectrum, který jen na 3,5 MHz:


Ten SlowDown jsem si nevzpomněl, ale můžu ho doporučit, kdysi jsem ho také používal. To jsem měl AMD K6 na 300 MHz, 64 MiB RAM a 7 GB disk

[Honza522]

Mám notebook, mám to napsaný v profilu v PC sestava, se mrkni petaq nebo kdo to psal...

Tak to mě dostalo .... 1mb paměti..to v té době byl ještě skvělý pc?

Nejspíše to tak fakt bylo, ale moc nevěřím, nedokážu si představit.

Možná si časem pořídím nějaký levnější PC na kterém bych to mohl hrát, uvidíme.

[X]

Pozor, 1 Mb a 1 MB je úplně jiná hodnota!

b = 1/8 B, b = 0 nebo 1 (0-1)
B = 00000000 až 11111111 (0-255).

Skvělý PC? V té době byl PC vůbec nejhorší počítač. Vyhrál nad ostatními, protože byl nejlevnější a plno výrobců chrlilo součástky pro PC + kancelářský počítač = PC.

[Speed_dead]

Jojo, pamatuji dobu kdy některé počítače neměly ani 1 MHz

Který o byly? PC ro být nemohlo, 8bit taky ne.

[faraon]

Nejspíše to tak fakt bylo, ale moc nevěřím, nedokážu si představit.

To je normální, a netýká se to jen počítačů ale úplně všeho! Veškerého života v minulosti, i té nedávné. Nejlepší by bylo si to vyzkoušet, pro zběžné poznání pomůže třeba tenhle seriál, a pár dalších na stejném serveru i jinde. Pro to vyzkoušení by stačil nějaký emulátor, je jich spousta, a starých her do nich také... Ale nejlepší je naživo, na skutečném starém stroji.
A to si představ že kdysi dávno se pracovalo tak, že jsi do výpočetního střediska poslal bednu děrných štítků (nesměly se zpřeházet, každý z nich obsahoval jednu řádku textu), tam tvůj program a data sjeli, a poslali ti to zpátky s vytištěnými výsledky, nebo seznamem chyb. Počítač jsi neviděl, ani jsi nevěděl jak vlastně vypadá.

Na ty jednotky bacha, právě u počítačů je to dost složité. On původní procesor 8086 (nebo levnější verze 8088) sice dokázal adresovat 1 mega, ale zdaleka se nevyužíval celý. Kvůli rozdělení paměti v IBM-PC se z něj dalo využít maximálně 640 KB.
Je to asi takhle:

1 b (bit) je základní jednotka, obsahuje buď jedničku nebo nulu.
1 B (byte, čti bajt) je slabika, složená z 8 bitů. Může nabývat hodnotu od 0 do 255, nebo třeba od -128 do +127, záleží na tom jak jsou v jaké číselné soustavě procesor pracuje, jestli používá jedničkový nebo dvojkový doplněk, a spoustě dalších věcí, například na tom k čemu to zrovna programátor potřebuje. Může si do ní třeba uložit číslo 0 až 99 v kódu BCD
Nebylo to tak vždy, ještě v šedesátých letech byla nejběžnější velikost slabiky 6 bitů!

Ze slabik se skládalo slovo (word), a na něm záleželo kolikabitový počítač to vlastně byl, běžné velikosti byly 32, 36, 48, 60 nebo 72 bitů, a to už v hloubi padesátých let, kdy se velikost pamětí pohybovala od 1000 do 4096 slov a počítače byly jen obrovské programovatelné kalkulačky. Tenkrát to bylo ještě složitejší, protože kvůli rozdílnému počtu bitů se ty velikosti udávaly v kiloslovech, takže nějaké porovnání různých počítačů (a byly jich stovky) bylo úplně nemožné, stejně jako přenášení programů mezi nimi.

V dobách kdy paměti měly pár desítek až stovek kilobajtů se desítkové a binární násobky rozlišovaly jednoduše:
k je desítkové kilo neboli 1000.
K je binární Kilo, 2^10, takže 1024.
Jak vidíš, je to nejbližší možný násobek, který umožňoval aspoň přibližnou představu a porovnání.
1 kb je kilobit, 1000 bitů přenesených třeba po síti, zatímco
1 KB je kilobajt, 1024x8 bitů, uložených třeba v operační paměti.
Jenže pak přišly megabajty, a tam už se to nedalo rozlišit tak jednoduše, protože v obou případech je předpona velké M. Přesto tohle rozlišení přežívá dodnes, hlavně při reklamním lhaní výrobců pevných disků.
A kvůli tomu matení vznikla norma IEC 60027-2, přijatá od roku 2004, která umožňuje rozlišit desítkové a binární předpony písemně i slovně:

1 k - kilo = 1000 (10^3)
1 M - mega = 1000000 (10^6)
1 G - giga = 1000000000 (10^9)
1 T - tera = 1000000000000 (10^12)

1 Ki - kibi = 1024 (2^10)
1 Mi - mebi = 1048576 (2^20) ... prostě 1024x1024
1 Gi - gibi = 1073741824 (2^30)
1 Ti - tebi = 1099511627776 (2^40)

Paměti pracují binárně, takže já tu mám například 512 MiB RAM, zatímco velikosti disků se udávají v desítkových násobcích. Proto mezi harddiskem s 1 TB a operační pamětí 1 TiB je 99 gigabajtů (nebo 92 gibibajtů) rozdíl, ve prospěch té paměti!

A ještě k tomu PC, první model IBM-PC z roku 1981 měl procesor 8088 na frekvenci 4,77 MHz, osmibitovou sběrnici, paměť 16 KiB a obsahoval kazeťák, za tučný příplatek jednu nebo dvě disketové mechaniky. Byl strašně drahý, neuměl žádnou grafiku (zatímco Apple II už v roce 1977 barevnou) a jeho jediná výhoda byla, že zobrazoval 80 znaků na řádku. Pak dostal 64 KiB, nadupané mašiny 128 KiB, ale frekvence procesoru dlouho zůstávala, kvůli kompatibilitě.
Já tu mám jeden z roku 1987, který má pořád ten samý procesor 8088 na 4,77 MHz a paměť 512 KiB, jednu disketovku, přičemž kapacita 5,25" diskety vzrostla z původní jednostranné 160 kB přes 320, 360 a 720 kB až na 1,2 MB, a grafickou kartu Hercules se zeleně zobrazujícím monitorem. Nic víc. Operační systém je MS-DOS s textovými příkazy, ještě dlouho poté neměl ani zabudovanou nápovědu. Dal se v něm spustit jeden program naráz, víc DOS nezvládl.
Nadupané herní mašiny v tom roce dokázaly 16 barev a pípat přes speaker, objevily se první primitivní zvukové karty.
V té době jely Amiga a Atari na 16/32 bitovém procesoru Motorola 68000 s frekvencí kolem 8 MHz, uměly 4096 barev a stereo zvuk, a operační systémy s multitaskingem se ovládaly přes okenní grafické rozhraní myší (to se vešlo na jednu disketu), přičemž jejich výkon byl srovnatelný s 386kou na frekvenci 25 MHz!

A po stručném úvodu k problému:
Takže ty potřebuješ zpomalit procesor, ale nechceš aby se ti snížil FPS. To by bylo potřeba zjistit proč ty programy jdou tak rychle, protože je možné že odvozují svojí činnost od nějakého systémového časovače, který v novějších Windowsech může pracovat jinak. Zkus jim nastavit režim kompatibility, jestli se třeba něco nezmění.
Další věc je, jak plynule ta hra šla na původním stroji, jestli náhodou nejsi příliš namlsaný dnešními 100 MHz monitory a gigahertzovými procesory. Základní časovač v PC má 18 přerušení za sekundu, hodně dosových her pracovalo právě s touhle frekvencí zobrazení, a vůbec nám to tenkrát nevadilo
No a do třetice, když zpomalíš počítač, tak se ti samozřejmě zadře i operační systém, a jelikož dnešní Widle mají šílené hardwarové nároky, může se ti snadno povést, když to přeženeš, že se odezva prodlouží z desetin sekundy na desítky Takže s tím zpomalováním opatrně, ubírej po kouskách, a zkoušej co to dělá. Aspoň poznáš kdy máš přestat, dřív než dojde na reset.

P.S: Speed_dead: Přece ten Commodore 64 jak píšu dál. Ale je fakt že procesor MOS 6510 na tom skoro 1 MHz dokázal udělat o dost víc práce, než jeho současník Intel 8080 na 2MHz!

[Honza522]

Uff.. to jsi celý ten příspěvek napsal sám, nebo jsi kopíroval?
Každopádně je to zajímavé.. No... 1 b , 1 B ... jeden bit, jeden bajt....když píšu třeba 1MB a 1Mb tak to asi stejně většina lidí bere jako megabajt a ne (asi) megabit...ale díky za poučení

[faraon]

No, mělo to být tak maximálně poloviční, vzal jsem to co nejstručněji
Ale ono se to těžko odhaduje, zvlášť u tak obsáhlé vědy jako je informatika, to jsem kdysi psal expresní návod, tak na dvě stránky, a v půlce čtvrté jsem zjistil že bude problém to narvat na osm. Ale povedlo se.

To B a b je nejzrádnější, osminásobný rozdíl je fakt dost. Prakticky vždy se pro kapacitu používají bajty, v bitech se udávají akorát přenosové rychlosti, třeba 56 kbps u modemu bylo 56000 bitů za sekundu, což obvykle obnášelo 1 startbit, 8 datových a 1 nebo 2 stopbity, takže se s tím v ideálním případě dalo přenést tak 55 kilobajtů za sekundu, ve skutečnosti podle (ne)kvality telefonní linky o dost méně. První akustické modemy měly 300 bps