Čo sa deje v PC pri programovaní?Ako to funguje?

[Ivan321]

Chcem poprosiť o radu - chcem sa niečo opatrne postupnými krokmi dozvedieť viac o programovaní najprv pascal neskôr možno C++
Rád by som si najprv naštudoval čo sa deje v počítači pri programovaní ako to celé funguje podrobne....atď
Na internete som sa dopátral asi k najobsiahlejšej sérii článkov na stránke root.cz -“jak funguje počítač“ ,ale neskôr som sa stratil...poradíte mi niečo iné?
Ďakujem
Ivan

[Reklama]

[autoprd]

Já bych ti doporučil knížku : Jak se naučit v c++ za 21 dní. Jestli bys chtěl mohl bych ti pár stránek ofotit at víš o co jde :)
Je jasné že do 21 se to nenaučíš ale ty základy budeš moct dobře umět.
Knížka je naprosto perfektní pro amatéry.
Nejen že ti vysvětlí nové funkce jak se použijí a na co ale navíc ti tam dají za každou kapitolou pár otázek i s odpovědmi a pár ukolu.

[Ivan321]

Ahoj,ďakujem, že si zareagoval,no ak máš iečo v pc oskenované neodmietnem,nechcem Ťa ale zaťažovať ,ak sa do nej pustím mám potom nájsť niečo podrobnejšie na jazyk C,alebo toto stačí?

[tux]

Začínat hned s C++ mi přijde jako blbost pokud o programování nevíš vůbec nic, ani co se kde jak programuje.
Jestli se to chceš postupně naučit tak začni třeba s Karlem nebo tímhle (to dělal náš učitel na programování ve škole).
Tím pochopíš ty základy, pak můžeš postupně přejít na další obtížnější jazyky a postupně se dopracovat k tomu svýmu C++.

[domitea]

Co se děje v PC při programování? Nejdřív když píšeš kód v nějakém IDE, tak se na pozadí několikrát kompiluje (tj. převede se do strojového kódu) a případně ti ukáže chyby přímo v kódu. Potom když dáš příkaz ke kompilaci, tak se to zkompiluje no a pustí se ten strojový kód. Tohle se týká jednoduchých jazyků, třeba pascal.

Céčko zatím nezkoušej, jsem chovanec C# a je to celkem o

Tux: Já chci taky takového učitele! No pokud se dostanu na FIM, tak ho možná budu mít

[Ivan321]

Veľmi pekne ďakujem za odpovede!!!

Pochopil som na začiatok,že:
1).Začať vhodným programovacím jazykom pre začiatočníkov mal by som začať pascalom, neskôr od Herouta C ,potom C ++za 21 dní a potom Mistrovstí v C++ a neskôr skúsiť objektové programovanie C#, java, atd... asi tak?

2).Duhá vec na ktorú som sa pýtal ako to funguje v PC pri programovaní som postrehol také výrazy ako kompilátor,strojový kód,procesor,registre,že ničo z tejto časti mi napovie aj učenie sa z Heroutovej knihy,že tam mám aj vysvetlené ako to pracuje na pozadí ked to dám skompilovať .

K tomuto chcem poprosiť k tejto činnosti procesora,registrov ,prevodu do strojového kódua pod. Ako to pracuje pri programovaní v jednotlivých častiach – existuje neakú Vami odskúšaná zrozumiteľná a dobre na písaná kniha a pod.

Naozaj Ďakujem,že venovali svoj drahocený čas odpovediam

[faraon]

Pro úplně první pokusy zkus toho Karla, můžeš si s ním hrát přímo v prohlížeči: http://karel.oldium.net/
Naučí tě základům algoritmizace, strukturování, dělení problémů na menší části a jejich oddělené řešení... A je to v češtině, to by pro začátek měl být menší problém než podivná slůvka v angličtině
Na Stanford University si studenti hrají s Karlem prvních šest týdnů, a pak z něj plynule přecházejí na Javu. Což není úplně dobrý nápad, ta Java pro začátečníky není vhodná, a navíc ten jejich Karel je kvůli ní upravený.

Tenhle Karel je dělaný právě jako úvod do Pascalu, a Pascal zase vznikl speciálně jako jazyk pro výuku programování, původně jako příprava na dost složitý Algol, ale časem se vyvinul do univerzálního výukového jazyka. Největší výhoda Pascalu je že hlídá kdejakou pitomost, takže ti za každou chybu hned nafackuje, a tím ti ušetří hodiny a hodiny hledání začátečnických chyb. A že jich bude

Z toho Algolu se (přes několik jazyků) vyvinul i jazyk C, a z něj C++, dál Java a z ní C#. Protože jazyk C je dlouhá desetiletí velmi populární, používá jeho syntaxi i celá řada jiných jazyků, prakticky většina těch dnes používaných, včetně webového PHP. Céčko nebo C++ na rozdíl od Pascalu nehlídá vůbec nic, takže začátečníkům dokáží způsobit velmi krutá muka

Mimochodem, "něco" za 21 dní je nesmysl, k dobrému zvládnutí jakékoliv činnosti je podle výzkumů potřeba kolem 10000 hodin, a je jedno jestli se jedná o programování, hru na klavír nebo třeba krasobruslení.

Strojový kód je jazyk procesoru, v podstatě jsou to čísla, která různě spínají jednotlivé obvody v procesoru a podle toho se v něm vykonávají různé činnosti. Například se sečtou dvě čísla, nějaké číslo se odněkud zkopíruje někam jinam, jiná čísla se porovnají a podle výsledku se provede nebo neprovede nějaká jiná činnost... To je hodně zjednodušený popis, hlavní je že pro procesor vše představují čísla a to je jediná věc se kterou umí pracovat. Jaký smysl ta čísla mají záleží na programu a programátorovi.
Každý typ procesoru má svůj vlastní strojový kód, takže programy určené pro jeden procesor se nedají spustit na jiném (Intel x86, Motorola, ARM, PowerPC...). Existují rodiny procesorů, které jsou zpětně kompatibilní, takže například program přeložený pro Intel 486 se dá spustit na novějších procesorech jako je Pentium, ale ne na starších 8086, 286 nebo 386, protože může obsahovat instrukce, které ty starší typy neuměly.

Programovat přímo ve strojovém kódu je velmi obtížné, tak vznikly programovací jazyky, které používají slova z lidské řeči a výrazy z matematiky, ale vyjadřují se způsobem blízkým "myšlení" počítače. V nich se vytvoří zdrojový kód programu, a ten se programem zvaným kompilátor přeloží (zkompiluje) do strojového kódu.
Aspoň většinou, existují i interpretované jazyky jako BASIC nebo PHP, které se nepřekládějí ale provádějí rovnou v programu, zvaném interpret. Je to dost pomalé, ale má to zase jiné výhody. Hlavně snadné úpravy programu bez potřeby kompilace nebo instalace.
Další možnost je něco mezi, kde se program přeloží do bytekódu, a ten se rovněž interpretuje, což je ale mnohem rychlejší než přímá interpretace zdrojového textu. Takhle funguje třeba Java.
Samotný průběh kompilace se může dost lišit podle jazyka i použitého kompilátoru, případně vývojového prostředí.

Registry procesoru jsou vlastně malé paměti, jen na jedno číslo, se kterými procesor provádí základní operace, jak jsem je naznačil výš. Je jich jen pár, ale pracují velmi rychle. Na rozdíl od operační paměti, která pracuje na jiném principu, je velmi pomalá, ale obsahuje těch čísel obrovské množství. Díky jiné technologii a způsobu práce má malou spotřebu, a vyjde mnohem laciněji.
Mezi operační paměť a procesor se zařazují takzvané cache, do kterých se kopírují celé souvislé bloky dat z té operační paměti (to jde o dost rychleji než jednotlivá čísla napřeskáčku), a z těch si pak procesor vybírá to co zrovna potřebuje. Cache pracují mnohem rychleji než operační paměť (i když pořád ještě o dost pomaleji než procesor), ale jsou drahé a mají velkou spotřebu energie, takže jejich objem je poměrně malý.
No a největší a nejpomalejší paměť je harddisk, kde na rozdíl od všech předchozích data zůstávají i po vypnutí počítače.

Kromě toho existují ještě takzvané porty, což jsou vstupní nebo výstupní rozhraní, přes které procesor komunikuje s vnějším světem. Jsou na ně připojená veškerá další zařízení v počítači, klávesnice, myš, grafická nebo zvuková karta, disky, mechaniky, tiskárna, síť...