martinlukas456 píše:Nikdy jsem neměl rád definicePřišlo mi jednodušší to pochopit, než se něco našprtat
To vypadá jako docela rozumný přístup. Ale ta definice ti občas do začátku dá něco čeho se při tom chápání můžeš chytit
Na tvojí původní otázku asi nebude existovat jednoznačná odpověď, asi stejně jako třeba na otázku který programovací jazyk je nejlepší.
Takový opravář PC nemusí o programování nebo fungování počítače vědět vůbec nic, stačí když dokáže vygooglit správnou odpověď na netu. Stejně tak při stavbě nového počítače jde spíš o to zjistit která kombinace komponentů bude fungovat s menšími problémy a bude levnější. To je důvod proč Apple vždycky byly lepší než PC, prostě jsou složené z několika málo důkladně vybraných součástí, zatímco PC je zabugovaná kupa hnoje naházená do krabice vidlemi (a rozpohybovaná Widlemi stejné kvality). To neznamená že bych měl Apple nějak moc rád
Naopak programátor je dnes od hardwaru co nejdůkladněji oddělený operačním systémem, na rozdíl od dob MS-DOSu, kdy si třeba tvůrce her musel všechno v počítači ovládat sám, pro různé existující grafické i zvukové karty musel napsat vlastní ovladače, a být schopný programem pokud možno automaticky detekovat z čeho se vlastně počítač skládá a co všechno ta hra bude schopná dělat. Kdo si koupil hru která podporovala jiný hardware než měl, ten měl smůlu. Buď měl rozlišení jen 320x200, nebo poslouchal pípání a bzučení ze speakeru místo stereozvuku z reproduktorů.
Jenže pokud se budeš zabývat elektronikou hlouběji a chtít třeba k počítači připojit zařízení vlastní konstrukce, tak se programování prostě nevyhneš, protože s ním budeš potřebovat nějak komunikovat, ovládat ho a získávat z něj data. To může být docela složité, protože jednoduchá rozhraní z minulosti, COM a LPT, se už dnes výrobcům nezdají dost nóbl, všechno se cpe přes USB, které má ale vysokou vlastní režii a latenci, která je třeba u joysticků při řízení leteckých simulátorů dost znát, proti klasickému analogovému gameportu.
Totéž ale platí i z druhé strany o programování, které se dnes moderně zvrhlo na lepení mnohagigabajtových bastlů v Javě a C#, vyžadujících mnohojádrové procesory na činnosti, které před lety v pohodě zvládla 286ka běžící na 25 Mhz jen s jedním megabajtem RAM. Přitom na tehdejších procesorech nebyly ani chladiče, zatímco dnes se bez pořádného nuceného chlazení nedá počítač ani nabootovat. Samozřejmě je to daň pokroku, protože dnes prostě uživatel musí mít spoustu barviček v několika průhledných vrstvách, aby si připadal trendy, i když by stejnou práci zvládla kolona několika příkazů běžících paralelně na jediném jádře se spotřebou pár kilobajtů paměti...
Ano, fungování procesoru a paměti je potřeba znát při optimalizaci programů, to jsi napsal správně. Není totiž jednoduché vymyslet program, který setřídí databázi několika milionů položek a vybere z ní vhodný vzorek během pár sekund. Samozřejmě je možné vygooglit si na to třídu, tu do svého programu inkludovat a myslet si že těch sto mega navíc se přece na dnešní disky bez problémů vejde, takhle uvažují kódovací opice chrlené IT školami po tisících!
Ale abych tady zbytečně nefilozofoval, prostuduj si tohle: http://www.ulozto.cz/xeCLEGp/logika-v-k ... s-1982-pdf Na zadní stránce je i můj první počítač, díky kterému jsem ještě před setkáním s programovatelnou kalkulačkou (a až později osmibitovým mikropočítačem) přišel na to, že to programování je vlastně na počítačích to nejzajímavější.
