Američané se v okurkové sezóně zase jednou pěkně vytahují, a jako obvykle překrucují historii. Diferenční stroj vystavený v londýnském Science Museum byl postavený už v roce
1991! O devět let později byl doplněný i o tiskárnu výsledků, což je ta škatule vpravo. Předtím vypadal takhle:
- babbage4.jpg (9.29 KiB) Zobrazeno 470 x
Dokonalejší programovatelný Analytický stroj si zatím netroufl vyrobit nikdo, jen v šedesátých letech vznikla jeho malá část, ta dokázala pracovat přesně podle Babbageových předpokladů, kterým do té doby nikdo nevěřil. Stroj měl obsahovat procesor (nazývaný mlýn), paměť na tisíc padesátimístných
(!) čísel, instrukce programu i zpracovávaná data načítal ze samostatných pásů děrných štítků (dnes se to nazývá harwardská koncepce, používá se nejčastěji u superpočítačů), pokud by paměť nestačila, měla se čísla z ní vyděrovat do děrných štítků a později z nich opět načíst k dalšímu zpracování (virtuální paměť používaná u sálových počítačů od šedesátých let a u osobních mikropočítačů od devadesátých), a navrch bylo možné stroj doplnit novými „instrukcemi“ podle potřeb programu (mikroprogramování použité poprvé v IBM System/370 v roce 1972, do mikropočítačů dodnes nedorazilo):
Výsledky bylo možné buď tisknout přímo na papír, nebo razit do kovových destiček, které potom sloužily k hromadnému tisku, což bylo vzhledem k účelu stroje – především určeného ke tvorbě nejrůznějších tabulek – vyhodnější, protože odpadla možnost chyb při ručním sázení. Nejdůležitější vlastností Analytického stroje bylo podmíněné větvení programu, které umožňovalo vytvářet skoky a cykly, byl tak prvním strojem v historii který šlo skutečně programovat, neprováděl jen stále stejnou sekvenci úkonů, ale program se mohl sám rozhodovat, co bude dál dělat, podle výsledků předchozích činností! Tohle nedokázaly ani první elektronické počítače vzniklé ve čtyřicátých letech, jako byl ENIAC. Větvení programu se provádělo posunem o určitý počet karet vpřed nebo vzad, a bylo pravděpodobně nápadem Babbageovy spolupracovnice Augusty Ady Lovelace (dcera romantického básníka Byrona), která byla také první programátorkou v historii, a jejíž jméno nese jeden z nejdokonalejších programovacích jazyků dneška, Ada.
Počítací stroje ale nebyly zdaleka jediná věc kterou se Babbage zabýval, pracoval a podílel se na mnoha dalších vynálezech a objevech, a řada věcí které jsou dodnes součástí našeho života pochází přinejmenším částečně, ne-li úplně, z jeho hlavy a práce:
http://mmm.webz.cz/babbage/babbage.html
KLDR-svobodný internet 
