Příspěvekod karlos » 12 črc 2010 07:49
Především dej dětem důvěru a jednej s nimi fér. Není to vždy snadné, ale je to ta nejcennější deviza. Věř mi, že vím o čem mluvím/píši. Holce je 21 a klukovi 19 a sledování porna je nepoznamenalo. Stejně, jako nikoho z nás. A že si píší o kalbách? To je jistě zlé. Když si nebudou psát po netu, budou si posílat SMS... Chyba je nejspíš ve výchově, že ve 14 nemají jiné zájmy, než chlastání a to nezlepší sebelepší monitoring sítě. Je potřeba s nimi mluvit, ne přikazovat. Věnovat jim svůj čas. Já vím, je ho málo. Musíš se stát kamarádem, ne drábem. Jeden čas jsem u dcery podlehl hysterii z obav, aby nezačala s drogama, když jsem z ní jednou cítil trávu. Tenkrát jsem se proměnil v policajta a soudce, který přestal důvěřovat. Víš co bylo výsledkem? Postavila si hlavu a začala dělat pravý opak toho, co jsem chtěl já. Chtěl jsem, aby studovala. Odešla ze školy. Chtěl jsem, aby říkala kdy přijde domů. Chodila domů zásadně jindy, než řekla, třeba i o dva tři dny později. Chtěl jsem, aby se vyhýbala drogám. Začala s pervitinem. Naštěstí to trvalo poměrně krátce a nespadla do sr..ek moc hluboko. Dnes je již všechno v pohodě, ale zase pomohla jen důvěra, nelámání holi a otevřené mluvení a naslouchání tomu druhému.
Co nejde silou, jde ještě větší silou... :-)