Čím jste byli, jste anebo chcete být

[guest]

Ještě máš kus cesty před sebou, tak se drž, Prodavač, taky by se mi to nelíbilo, ale ten svět někdy víc nenabídne a je třeba se nějak živit. A jistě je lepší být prodavač, než nic.

[Tomina]

Kdo mi pomůže s výběrem navazujícího magisterského studia ?? Tím jasně odpovídám i na to, co chci v životě dokázat.

[Radix]

nemluvotom.jpg (25.46 KiB) Zobrazeno 620 x

[Myloš]

Já ve svém brožovaném životě stihnul už leccos
Po maturitě na konzervatoři (hlavní obor akordeon) jsem začal učit na hudebce (z toho půl roku zastupující ředitel), zpočátku ty harmoniky, pak jsem přibral piána a u nich jsem nakonec zůstal. Lenost a skepse ruku v ruce mě odvedly z nástavbového studia asi půl roku před absolutoriem – nechtěla se mi psát diplomka a pokud jde o tu skepsi – chtěl jsem hrát klasiku, ale to s akordeonem znamená tak 2–3 koncerty do roka. Kvůli tomu nemá cenu ani cvičit, ani školu dodělávat.
Po 4 letech učení jsem zkusil studium teologie (ETF UK), vzali mě napotřetí (ach ta germánština) a po dvou letech jsem přerušil (2× jsem vyletěl od zkoušky z latiny, ach ty jazyky), pak jsem přerušil ještě jednou… a pak už nebylo co přerušit.
Mezitím jsem už zase učil na hudebce a to mi vydrželo další 4 roky. Pak na ŠÚ usoudili, že má naše škola moc žáků, tak dostal ředitel příkaz snížit jejich počet, což znamenalo snížit úvazky, resp. propustit pár kantorů.
Od té doby to bylo devatero řemesel desátá bída. Úřad práce, McBastard, cvičená opička u PC (zadávání dat…), prodej párků na Hlavním nádraží…
Pak jsem ochořel (leukemie, ale už je to asi 7 let, tzn. kontrola jednou za rok a nemám obavu z recidivy) a po půlleté (samozřejmě že s pauzama) hospitalizaci jsem si užíval invalidního důchodu. Ten mi po roce sebrali, přesněji řečeno změnili na částečný. Dlouho jsem zase sháněl práci (on je problém, že počítačům sice rozumím nadprůměrně, ale nejsem programátor; mám papír z konzervatoře, ale s nepříliš rozšířeným nástrojem; jsem tupoun a lempl na jazyky a na konzervě jsem měl ještě ruštinu…), dokonce jsem nějaký čas plnil regály v Kauflandu (a čas odměřoval podle toho, kolikrát uř odehráli „Ježíšku, panáčku, já tě budu kolíbati“).

Od ledna 2005 mám konečně práci která mě baví (ale je opravdu mizerně honorovaná) – dělám v Diakonii ve Středisku pro zrakově postižené.
Většina pracovní doby nějak souvisí s počítačem – střih načtených knížek (SoundForge) * úprava církevních periodik, aby je nevidomí mohli číst (v počítači s hlasovým výstupem) * příprava tisk textů v braillově písmu (ovládám, ale co jsem si pořezal ukazováček, tak jen očima) * sazba zvětšeného textu pro slabozraké (InDesign).
Dále je to expedice a donáška pošty, rozmnožování zvukových časopisů (rychlokopírky na kazety a CD), 2× do roka (během setkání našich klientů a jejich přátel) audiozáznam na minidisk (a následný střih v PC) a průvodce nevidomých (na těchto akcích a při letních týdenních rekreačně/turistických pobytech na Šumavě).

Doplňuji:
Pokud byste věděli o nějakém soponzorovi, který by chtěl přispět na chod našeho Střediska (co všechno děláme viz výše odkazované stránky), rozhodně mu dejte vědět. Neziskové organizace mají málokdy dostatek peněz.

Ve volném čase zpívám v Emauzském sboru a orchestru (v neděli jsme měli letní koncert).
Neděle většinou hraju v branickém evangelickém kostele při bohoslužbách na varhany.
V létě o dovolené jezdím s mladšími dětmi na tábor (pořádá náš kostel).
Moc rád spím a jakýkoli počet hodin je málo. Připomíná mi to vtip „A kolik tak spíte denně hodin?“ „Tak dvě, tři…“ „A to vám stačí?“ „No, víte, já spím i v noci.“

Stačí?

[marcoman]

Taky mám pár semestrů nedokončené teologie za sebou, také jsem pár let dělal všechno možné, až jsem nakonec dostal skvěle placený flek obchodníka. Po třech týdnech jsem se ale propadl do těžké deprese, dostal invalidní důchod a pochopil, že je něco hodně špatně. A tak jsem překonal letitý odpor k studiu jazyků, ve svých dvaatřiceti se začal učit angličtinu a překládat knížky. Takže dneska jsem šťastný, byť bídně placený překladatel

[melior]

Jako maly kluk to bylo jednoduche - namornikem, precetl jsem knizku "S palubou pod nohama" (autor kpt. Stožický - ještě že máme Google) - strasne me to chytlo a kdyz jsem pak zjistil, ze uz lode ani more nemame... proplakal jsem cele noci.

No od doby co jsem dostal prvni pocitac a s nim i nejake hry tak jsem chtel tvorit hry... prvni programatorske pokusy nedopadaly zrovna slavne, ale nevzdal jsem to a pak to slo rychle 6.-9. trida, gymnazium - pocitace, pet roku jsem trapil profesory a profesorky na Fakulte Informacnich Technologii VUT v Brne nez me dali B(lb)c(e).

Momentalne delam technika na helpdesku, coz je "trosku neco jineho" nez jsem chtel (aspon je to taky pres pocitace, jak jinak), nicmene jsem momentalne prijaty na navazujici magisterske studium zase na FIT na VUT, takze uvidime. Obor Pocitacova grafika a multimedia, abych se priblizil aspon trochu tem vysnenym hram z detstvi

Volny cas se potaci mezi snahou o programovani, hranim her, doresenim posledniho vztahu (aneb zadna ex neni uplne ex) a krome par nostalgickych vzpominek jsem za zivota akorat tak stihl si uhnat zly zada a kuracky zlozvyk... snad mi driv zuby nevypadaj nez hrebiky poradne do rakve zatlucou :-)

Toz to tak asi zatim vse...
Ach a "konecne jsem si poridil Facebook" (neco jsem tak u nekoho hledal a bez registrace se tam nepodivam...) a nejak se necitim zmeneny... je to pekna vecicka kdyz clovek chce byt v kontaktu na velke vzdalenosti... ale strasnej poprask co se kolem toho dela je prehnanej.

[memphisto]

Jako malý jsem chtěl vykonávat klasické povolání jako popelář, pilot, kosmonaut apod. S postupem času na ZŠ mě začala bavit chemie. Nevím ani proč Byl jsem strašně na holky a slibovali, že na chemické průmce je víc holek, takže volba byla jasná. Střední průmyslová škola Otrokovice obor Analytická chemie. Nebylo to tak slavné a holek tam moc nebylo Tam mě nějak chemie přestala bavit, protože jsem zjistil, že je chemická technika, technologie, analytická, makromolekulární, organická, anorganická, fyzikální chemie a spousta dalších Nadšení pro chemii opadlo. Po maturitě jsem byl teda chemik a co dál? V té době mě nějak chytly PC. Počítače jsem chtěl mít jako koníčka a nechtěl jsem jít na informatiku, takže když už jsem byl ten chemik,tak jsem šel na výšku.Obor polymerní inženýrství a tam mě zase začala bavit chemie. Už to nejsou všeobecné znalosti, ale konkrétně makromolekulární chemie a to jsou plasty a nanotechnologie a to mě začlo bavit.V současné době čekám na zaří na odložené státnice a pak snad titul bc a navazující ing. na plasty a v budoucnu bych mohl snad dělat něco z technologií plastů (výroba, zpracování apod.), což by mě bavilo a celkem se i na to těším

[Radix]

Jestli tam v Otrokovicích nebylo moc holek a ještě tam bylo takové nařízení, tak to muselo stát za (censored).

[Rewqa]

No tak můj sen byl, je a bude vždycky řidič kamionu . Je za to sice hodně peněz, ale zase člověk neni furt doma. Momentálně pracuju v McDonalds Vodičkova. Jinak asi budu chtít jít na vejšku, přemejšlel sem o nějaký dopravce, takže asi bych chtěl dělat něco s tou dopravou no . Třeba mít vlastní dopravní společnost

[Radix]

Být taxikářem tě neláká?

[Rewqa]

Jo to by se mi taky líbilo, ale řek bych, že mám navíc. Nebo aspoň zkusit něco víc. Jako ne, že bych nějak zavrhoval práci taxikáře, ale je spousta jinejch lepších jobů než taxikář :) Jakákoliv práce, kde bych jezdil autem by mi nevadila

[onewinger]

No mě teprv od září čeká střední a tu sem si vybral prumku obor Informační technologie nevybral jsem si to proto že jsem si myslel že bych celé dny pak seděl u PC a nic nedělal a dostával prachy, ale postupem času mě omrzelo hraní her a začal jsem zkoušet tvorbu stránek, první co jsem udělal tak bylo to že jsem udělal stránky pomocí html a celé ručně --blázen-- Nyní zrovna zkouším programování úplně jednoduchých her na styl Pacman apod a do budoucna bych se chtěl více seznámit s PC po stránce HW, skládání komponentů aby byly kompatibilní abych aspoň trochu poznal který komponent je výkonější atd. Vím že se budu muset celý život učit, nové programy, nové HW komponenty aj. ale jsem stím smířený, s učením nemám problémy