Když jsme v tom jazykovém koutku... Mám kamaráda, učitele. Má to kluk trochu složité, jelikož se narodil v Prešově a tam také získal základní a střední vzdělání. Když po letech studoval "peďák", bydlel již u nás a jezdil do Prešova, protože tam měl nejen rodiče, ale logicky i šanci uspět u zkoušek ze slovenštiny. Za leta u nás mluví sice bez sebemenšího přízvuku, ale nezná gramatiku. Když později dělal další školu, speciální pedagogiku, studoval již v Plzni. U závěrečných zkoušek dostal od jedné paní profesorky doplňující otázku: "Jak byste, pane kolego, vysvětlil dítěti, jaké i se píše třeba ve slově ryba?", "Nejprve bych se mu snažil vysvětlit, že ryba je ve vyjmenovaných slovech...", "Co prosím!?", zavládlo zděšení v celé zkušební komisi. Naštěstí paní profesorka byla vzdělaná a po chvíli přestala třeštit oči a optala se: "Vy jste Slovák?", "Ano.", "Tak to mi padl kámen ze srdce..."

Co nejde silou, jde ještě větší silou... :-)